Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Odpusť mi, prosím 15. kapitola

20.03.2010 (21:30) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4954×

Renesmee:

Píp, píp a pro změnu zase píp. Celým pokojem se rozléhalo pípání a já jsem přemýšlela  od kdyby mám v pokoji něco, co dělá takový hrozný zvuky. Na nic jsem nepřišla, a tak jsem pomalu otevřela oči, abych tu věc zneškodnila a já mohla ještě chvíli spát, než k nám přijde Jacob.

Pracně jsem od sebe rozlepila víčka a první co jsem uviděla byl bílý strop a v tu chvíli mi došle, že nejsem ve svém pokoji. Toto určitě není můj pokoj. Najednou jsem ucítila příšernou bolest v celém mém těle. Každý kousek mého těla mě bolel příšernou bolestí.

„Nessie?“ zeptal se mě chraptivým hlas. A já jsem hned poznala jeho majitele.  Jacob.  Hned jsem se na něho podívala. Vypadal strašně. Měl velké kruhy pod očima a ztrhaný obličej.

„Jaku,“ zašeptala jsem  ochablým hlasem.   Teprve teď jsem poznala, že jsem v nemocnici  a vzpomněla jsem si, co se stalo.

„Jsem tak rád, že jsi se probrala,“ šeptal a bylo vidět, že je opravdu rád.

„Kde je máma?“ zašeptala jsem a začala jsem se strachovat, protože Jacob mi nechtěl odpovědět.

„Co je s Bellou?!“ zeptala jsem se znovu a bála jsem se jeho odpovědi. Co když tu nehodu nepřežila? Co když odešla a nechala mě tady? Co když jsem o ni přišla?

„Nessie… Ona…“

„Co je sní? Zakřičela jsem na něho a v tu chvíli do pokoje došel doktor. Musel jsem zjistit,co se stalo s moji matkou a když mi to nechtěl říct Jacob, tak mi to musí říct ten doktor.

„Co se stalo s Bellou pane doktore?“ zeptala jsem se ho a z jeho obličeje jsem vyčetla bolest, tak jako s Jacobova obličeje.

„Slečno Swanová Vaše sestra na tom není dvakrát dobře. Měla hodně zranění, tak jako vy. Ale bohužel má vážné poškození mozku, které nejde zvrátit. Je mi to líto, ale Vaše sestra je už mrtvá jenom si to její srdce neuvědomilo,“ začala jsem lapat po vzduchu. Moje máma je už jako mrtvá?

„To není pravda. Vy se pletete!“ zakřičela jsem na toho doktora a začala jsem plakat a Jacob mě začal utěšovat.

„Co je toto za spravedlnost? Ona nemůže zemřít. Ona nesmí odejít,“ vzlykala jsem. Ale nemohla jsme dopustit, aby zemřela. Ne to jsem dopustit nesměla.

„Kolik?“ zeptala jsem se ho a byla jsem pevně rozhodnuta, že udělám  úplně cokoliv jen, aby moje maminka žila.

„Tady nehrají peníze žádnou roli slečno,“ odpověděl mi, ale tuto odpověď jsem já slyšet nechtěla.

„V každé situaci hrají hlavní roli peníze a já udělám vše proto, aby Bella žila,“odpověděla jsem mu  a podívala jsem se na Jaka, který stál na mé straně.

„Slečno tady opravdu žádné peníze hlavní roli nehrají, protože Vaše sestra je už mrtvá a její srdce si to jenom neuvědomilo. Je to otázka hodin, dnů nebo možná minut než si to její srdce uvědomí a ona zemře,“ nechápala jsem jak mohl mluvit takovým klidným hlasem. A nechtěla jsem uvěřit, že to co teď řekl je pravda. Že je pravda, že moje matka může každou minutu zemřít a já tomu nedokážu nijak zabránit. Nedokážu ji zachránit. Já ji nedokážu zachránit. Podle něho není už jiná možnost jak ji zachránit, ale já vím ještě o jedné věci, která napraví vše.

„Chci propustit na reverz,“ řekla jsem z ničeho nic a čekala na jejich  reakce.

„To snad nemyslíš vážně Renesmee?“ zeptal se mě Jacob a poprvé od doby, kdy jsem ho poznala jsem se ho bála. V jeho hlase bylo tolik zloby, ale zároveň i strachu.

„Chci propustit na reverz a to ještě dnes,“ potvrdila jsem jim to ještě jednou. Ale když chtěl ten hnusnej doktor něco říct, tak jsem ho předešla.

„Já nevím jak vy, ale já svoji mat… Sestru teda nenechám zemřít. Na to ji až moc miluji a nechci oni přijít,“ skončila jsem svůj projev.

„A jak ji chcete  zachránit?“ zeptal se mě doktor.

„Znám jednoho doktora. Jeho jméno je Cullen. Carlisl Cullen. Je výborný lékař a zajisté Bellu vyléčí. Tím jsem si jistá,“ popravdě jsme si nebyla jistá ničím. Nevěděla jsem, kde Cullenovi žijí. Nevěděla jsem jestli by dokázali Bellu zachránit. Ale nedokážu tady jenom tak čekat a přihlížet kdy moje máma naposledy vydechne a opustí tento svět.

„To nemůžeš Renesmé,“ zašeptal Jacob s bolestí v hlase. Věděl, co chci, aby Carlisl Belle udělal, aby ji zachránil. Věděl, že upíří jed dokáže zázraky, věděl to stejně jako já.

„Souhlasím tady s Vaším přítelem slečno. Váš stav není vůbec dobrý. Protože máte zlomená čtyři žebra, a tak musíte tak čtyři týdny ležet v naprostém klidu, aby se žebra zahojili,…“ doktor ještě něco říkal, ale já jsem byla pevně rozhodnuta, že najdu Cullenovi a přesvědčím je, aby zachránili Bellu.

„Můžete nás tady nechat osamotě, prosím,“ mluvil Jacob na doktora a ten jen kývnul na souhlas a odešel z pokoje.

„Renesmee,“ vzdychl Jacob a chytil moji sněhově bílou ruku do té své.

„Víš jak jsem se cítil, když mi zavolali, že ty a Bella jste měli nehodu. Když mi řekli jak je na tom Bella a když jsem se podíval na tebe a viděl jsem jak jsi zřízená. A že toto všechno má za příčinu jedná hnusná pijavice a já jsem tě před ní nedokázal ochránit a teď tady někde běhá a my ji nemůžeme chytit. A k tomu všemu chceš ještě najít další pijavice, aby Bellu proměnili a ona byla jedna z nich. Víš jak mi teď je?“ zeptal se mě s bolestí v očích. Ale já jsem stejně byla pevně rozhodnuta, že je najdu a budu je prosit i na kolenou, aby zachránili moji matku a i kdybych měla ztratit svoji lásku mého života.

„Jaku promiň. Vím, že ti ubližuji, ale já ji musím zachránit. Ona je pro mě moc důležitá a nedokázala bych bez ní žít. Promiň,“ zašeptala jsem a podívala jsem se na druhou stranu, abych se nesetkala s jeho pohledem.

„Renesmee, prosím rozmysli si to. Bella by nechtěla, aby se ti něco stalo.  Zkus prosím aspoň počkat, než budeš v pořádku, a pak je budeme hledat spolu. Aspoň toto prosím,“ i když mě tak prosil, tak jsem věděla, že každá minuta pro ni může být osudná.

„Dobře počkáme, než se uzdravím, a pak je ale najdeme,“ řekla jsem mu pravý opak toho, co jsem si myslela.  Copak si myslí, že budu čekat minimálně dva týdny,  než budu moc najít Cullenovi. To se plete. Budu muset utéct, abych je našla a Jacob se o tom nesmí dovědět.

„Jaku nechceš se jít domů vyspat? Vypadáš hrozně,“ snažila jsem se o úsměv, ale spíše to byl jen úšklebek.

„To říká ta pravá. Ty bys měla spíše odpočívat než já,“ odpověděl mi, ale já jsem ho odtud musela dostat, abych mohla jít hledat Cullenovi.  Jak ho ale mám odtud dostat, tak aby mu to nedošlo?

předchozí << shrnutí >> následující

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Odpusť mi, prosím 15. kapitola :