Nová povídka o tom jak Edward Bellu opustil. Jak se s tím ona vypořádá a vzal ji opravdu vše? Moc vám prosím o komentáře a hlavně kritiku. :D NessCullen
20.12.2009 (15:00) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 6185×
Prolog
Dívka sedí ve svém pokoji a jako každý den hypnotizuje svoje okno a čeká, že se její láska k ní vrátí, ale on ji opustil. Opustil ji v lese a řekl jí, že ji nemiluje, že byla pro něho jenom hračka. Hračka, která ho už omrzela. Naposledy ji políbil na čelo a zmizel z jejího života. Ale ještě jí slíbil, že to bude jako kdyby on a jeho rodina nikdy neexistovala. Že lidská paměť z časem zapomene, ale ona věděla, že na něho nikdy nezapomene. Milovala ho z celého srdce, dokonce by pro něj i zemřela, jen proto, aby on mohl žít věčně. Myslela, že ji nemiluje, ale on ji miloval. Miloval ji, a proto ji musel opustit. Musel ji opustit, aby mohla žít normální život. Aby se zamilovala do někoho normálního a měla svoji rodinu. Protože i kdyby ji neopustil kvůli tomu, aby nebyla s ním v nebezpečí, tak by ji nemohl dát děti. On jako upír si toto myslel, ale byla to pravda?
Jako každý den sedím v pokoji a hypnotizuji okno. Čekám, že se vrátí, ale on ani jeho rodina se už nevrátí.Nemiluju mě. Řekl mi, že jsem pro něho jenom hračka. Hračka, která ho už omrzela. Odešel ode mě. Nechal mě tam v lese na pospas životu. Kdyby mě tam Sam nenašel, tak bych tam nejspíš zemřela. V ten den by mi to nevadilo. Ale dnes. Dnes bych nechtěla zemřít. Když mě opouštěl, tak myslel, že mi vše vzal. I když mi vzal fotky,dárky a jiné věci, které s ním měli nějakou souvislost. Tak přece dvě věci mi zůstaly. Zůstaly mi vzpomínky a malý tvoreček, který ve mně teď roste. Ano. Jsem těhotná a kvůli tomu drobečku musím žít. Jen díky němu chci žít, protože kdyby toho drobečka nebylo, tak bych nejraději chtěla být zakopané někde hluboko v zemi. On mi dává naději na život. Na život, který sice už nebude s mým andělem, ale s tím drobečkem bude taky krásný. Dnes sem se to chystala oznámit Charliemu, že jsem těhotná. Když jsem se zhroutila, že mě Edwardi opustil, tak Chalie přísahal, že pokud ho někdy ještě potká, tak ho zavře až zčerná.
Pomalu jsem vstala a šla jsem za Charliem do obýváků. Pomalu jsem sešla ze schodů a šla jsem si za ním sednout na pohovku. Zrovna se díval na fotbal,a tak jsem si sedla vedle něj a čekala dokud zápas neskončí, ale tak dlouho jsem čekat nemusela.
,,Copak se děje Bello? Od kdy se díváš zrovna ty na fotbal?“ zeptal se mě vyděšeně.
,,No. Tati já ti vlastně musím něco říct,“ snažila jsem se o úsměv, ale nešlo to. Nevěděla jsem jak zareaguje, až mu tuto informaci oznámí. Hlavně jsem se bála, aby mi děťátko nechtěl vzít. To bych nepřežila. Ono je teď můj život,
,,No tak mluv Bells,“ pobízel mě Charlie.
,,No víš… já… já… já jsem… jsem… jsem těhotná.“ Charlie zkameněl.
,,Tati?“ zeptala jsem se ho vyděšeně. Takovou reakci jsme nečekala. Po chvíli konečně něco řekl.
,,Ty jsi těhotná? Těhotná s tím šmejdem?“ jen jsem přikývla. Věděla jsem přesně, koho myslel. Edwarda.
,,Jak?“ nechápala jsem proč se mě ptá zrovna na tuto otázku, ale když už to chce vědět.
,,No tati, když jsem s…,“ ani jsem to naštěstí nemusela doříct, protože Charlie se vzpamatoval.
,,Já vím jak Bello.“ A teď nastala ta trapná chvilka ticha. Konečně Charlie promluvil.
,,Tak proto se odstěhovali, aby nemuseli platit za následky a hlavně alimenty,“ mluvil rozzuřeně a na čele mu vystoupila ta příšerná žíla. Musela jsem ho zarazit, aby nedostal náhodou infarkt.
,,Tati!“ okřikla jsem ho.
,,Oni o tom nevědí, že jsem těhotná. Zatím to víš jen ty a já. Nechci, aby věděli, že jsem těhotná. Chci se o to malé starat sama,“ skončila jsem a podívala jsem se na Charlieho. Už vypadal klidně a ta žíla mu zmizela.
,,Ale Bello,“ snažil se něco říct a já jsem tušila, co chce asi říct.
,,Tati já se o to malé dokážu postarat i sama,“ Charlie zakroutil hlavou a klidnou mluvou ke mně začal mluvit.
,,Dobře. Ale budu ti s tím prckem pomáhat a budeš zatím žít tady s tím prcek. Já ti přenechám poschodí a já se dole nastěhuju do pokoje hostů. Jo Bello?“ Teď jsem byla nejšťastnější holka na světě.
,,Dobře tati. Mám tě moc ráda,“ a skočila jsme mu kolem krku a začala ho objímat.
,,Ale mám ještě jednu podmínku Bello?“
,,Už předem je splněna tati,“ ale tohle jsem říkat neměla, protože na toto jsem ještě připravená nebyla.
,,Zavoláš mámě a hned teď jí to řekneš,“ a podal mi telefon. Bohužel mi nic jiného nezbývalo, protože jsem mu to už slíbila. Nacvakala jsem známé číslo a čekala jsem dokud to nezvedla.
,,Haló?“
,,Ahoj mami. Tady Bella.“
,,Ahoj zlatíčko. Děje se něco?“
,,Ne nic se neděje, ale něco ti musím říct.“
,,No Bello, co mi musíš říct,“ pobízela mě máma.
,,No mami já jsem těhotná.“
,,Co že jsi?“
,,Těhotná.“
,,Páni Bello. Ze mě bude babička. A Charlie to už ví?“ z jejího hlasu bylo slyšet nadšení a radost.
,,Jo ví.“
,,Bello já za tebou přijedu. Phil teď stejně odjel na soustředění a jsem tady sama. Přiletím, co nejdřív. Můžeš mi prosím sát Chatlieho?“
,,Jo. Malý moment.“
,,Tati. Chce s tebou mluvit máma,“ a podala jsem mu telefon. Mluvili spolu asi tak pět minut. Ani jsem si nedokázala představit, že by to mohlo, tak dobře dopadnout. Byla jsem šťastná, dokonce i máma za námi přijede. Naposledy jsem ji viděla před dvěma měsíci. Přijela měsíc potom, co mě Edward opustil a chtěla mě sebou odvést, ale já jsem nechtěla.
,,Máma zítra přiletí, a tak ji pojedu naproti Bells.“
,,Dobře tati. Já si půjdu do pokoje. Musím se na zítra naučit,“ usmála jsme se na něho a ještě jednou jsem ho objala a poděkovala jsem mu za všechno. Když jsem přišla do pokoje, tak místo učení jsem dala volný průběh myšlenkám a přemýšlela jsem jak to maličké bude vypadat. Určitě bude krásné a roztomilé. Ale bude člověk nebo upír? Tak tato otázka mi dělala strach. Ale to budu řešit, až se narodí. Podívala jsem se na hodiny a už bylo devět, tak jsem šla osprchovat a lehnout.
Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Odpusť mi, prosím 1. kapitola + prolog:
dalšííííí
No tak to som rada, že aj Charlie aj Renée to pre-dýchali, a že sú v pohode.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!