Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Očima anděla - 1. kapitola

alice_jasper

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Očima anděla - 1. kapitola Naše bezejmenná dívka se ptá, zda se může dostat zpět na Zemi. Odpověď získá, ale jaké jsou podmínky odchodu zpět mezi živé... Jak se nakonec rozhodne? Zůstane v Nebi nebo ji nic nezviklá a ona se vrátí zpět na Zemi a začne žít znovu svůj život? Bude ten život ale vůbec její... ?
Čtěte v kapitole. Vaše T14. :)

23.07.2010 (21:15) • Terez14 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1393×

1. kapitola

 

Když jsem se probudila, dostatečně odpočatá, šla jsem ven z mého domu, abych se mohla zeptat, zda mám šanci se dostat zpět na Zem. Rozhodla jsem se, že ještě předtím, než se zeptám Nejvyššího, „půjdu“ navštívit svoji babičku. Ona zemřela, když mi bylo sedm a už v té době jsem s ní o všem mluvila víc než s mojí vlastní mámou. A tak jsem se nechala dovést za ní. V duchu jsem vyslovila své přání, zavřela jsem oči a ucítila jemný vánek. Když jsem zase otevřela oči, stála jsem před babiččiným domem. Bydlela tam i s dědečkem. Ten  zemřel když mi byly čtyři, takže jsem si ho ze svých lidských vzpomínek moc nepamatovala, ale když jsem ho potkávala v nebi, zdá se skvělý jako babička. Napadlo mě, že jinak by se sem asi nedostal. Babička s dědou bydleli i v nebi spolu, protože se ve skutečnosti opravdu milovali. Páry, které jsou si souzeny, se tady setkávají. Někdo se může v nebi sejít i s někým, koho nikdy nepoznal, ale potom zjistí, že je to jeho spřízněná duše. To, že já na tu svoji ještě čekala, bylo znamení, že ten, kdo má být navždy se mnou je ještě někde mezi živými. V duchu jsem už pomalu střádala naděje, že to bude Edward, ale… Co když nikdy nezemře…

Místo toho, abych se dál trápila takovými myšlenkami, jsem vešla do babiččina domu. Bylo to tam úžasné. Ten dům byl jako okopírovaný tomu, kde babička s dědou na Zemi bydleli. Přinášelo mi to vzpomínky na moje dětství.

„Ahoj, babičko,“ pozdravila jsem. Mohla jsem téměř sledovat, jak moje slova proráží vzduch.

„Ahoj, holčičko. Děje se něco?“ zeptala se mě babička. Jako vždy šla přímo k věci. Byla praktická jako vždy.

„Babičko, dá se nějak dostat zpátky na Zemi?“ zeptala jsem se jí. Ona se na chvíli zarazila, ale potom mi plynule odpověděla.

„Nevím, holčičko, nikdy jsem o ničem takovém neslyšela. Proč by to někdo dělal… ? A proč to chceš vědět?“

„Chtěla bych zpátky,“ odpověděla jsem popravdě. Babička se zatvářila překvapeně.

„Pročpak?“ optala se a já jsem jí všechno pečlivě vyklopila. Nemělo cenu jí něco tajit. Ona se tvářila chápavě, a když jsem domluvila, usmála se a řekla mi:

„Holčičko, každý chce najít svoji spřízněnou duši, ale nejsi jediná, kdo na ni čeká zde. Ovšem Nejvyšší by mohl být shovívavý a nechat tě vrátit se zpátky. Ale promysli si svoji volbu; možná už nebude cesty zpět.“

Když jsem se vrátila zpátky domů, přemýšlela jsem nad babiččinými slovy. Ať to stálo cokoli, chtěla jsem se alespoň na malou chvíli podívat zpátky na Zem. Možná z dálky pozorovat moje rodiče, či mé přátele. Moji nejlepší kamarádku, která se kvůli mně trápila. Chtěla jsem na chvíli být zase sama sebou a žít.

Vyšla jsem před svůj dům a prohlédla si ho. Potom jsem v duchu vyslovila svoji otázku, kterou jsem měla na Nejvyššího.

„Mohu se vrátit zpět na Zemi a žít jako člověk?“ Během chvilinky se zvednul vítr a v hlavě i zněla cizí slova. Nepatřila mě, nebyly to mé myšlenky. To ke mně promlouval Nejvyšší. Skrz moji hlavu.

„Dcero, můžeš se vrátit zpět. Ale muší za to zaplatit určitou cenu. Abych tě mohl vrátit zpět na Zemi, musíš být pevně rozhodnuta a věřit, že se ti tam bude dobře žít. Avšak jen po dobu jednoho roku ti mohu propůjčit cizí tělo, ve kterém můžeš žít svůj život. A tvá mysl si nebude pamatovat ani jedinou vzpomínku na Nebe. Nic z toho, co se tu odehrálo. Svou volbu si dobře promysli. Potom už nebude cesty zpět. Až budeš dnes večer vyhlížet z okna, pokud se budeš chtít stále vrátit zpět, pomysli na tuhle dívku.“ V mysli se mi na okamžik mihnul obraz dívky, ležící na nemocničním lůžku. Měla dlouhé hnědé vlasy a bledou pleť. Byla svým způsobem krásná. Moje budoucí tělo.

„Pokud budeš připravená, budeš moci žít na chvíli místo ní, jelikož jí zbývají poslední dny života. Dobře si to rozmysli. Jak jednou učiníš svoji volbu, nebudu cesty zpět dřív, než uplyne přesně rok od doby, kdy jsi byla vrácena zpátky Zemi.“

Když jsem dostala odpověď na svou otázku, šla jsem zpátky do domu. Sedla jsem si k oknu a přemýšlela. Měla bych jen rok na to, abych na Zemi mohla žít. Zvládla bych za tu krátkou dobu, získat Edwardovo srdce? Ale přece by mi stačilo, abych s ním promluvila. Viděla ho zblízka. Ale když opravdu zapomenu vše, co se tu stalo, zapomenu i na něj… Co když si nevzpomenu, proč jsem se vlastně vrátila. A pochybuji o tom, že je šance se vracet na Zemi stále dokola.

Napadlo mě, že pokud se rozhodnu, že se vrátím zpátky na Zemi a začnu žít život té dívky, tak to bude i k něčemu dobré. Pokud ta dívka umírá, čemuž nasvědčuje to, že už měsíc leží v kómatu v nemocnici, dám jejím rodičům další rok na to, aby se s ní mohli rozloučit a ona to uvidí z nebe. Uvidí, že oni se netrápí a to by jí přece mohlo v nebi pomoci. Když jsem si vzpomněla na moje první dny, kdy jsem sledovala své smutné rodiče, bylo to hrozné. Ona by se takovýmto vidinám alespoň na rok vyhnula, kdybych nahradila na malou chvíli její místo…

To, že se vrátím na Zemi se mi zamlouvalo čím dál víc, a i když mě některé podmínky návratu děsily, byla jsem schopná se s nimi vyrovnat, když budu mít jisté, že se potkám s Edwardem. Ta dívka bydlela ve Forks, což muselo znamenat, že Edwarda někdy potakala. Přemýšlela jsem a rabovala si v hlavě, abych vydolovala alespoň vzpomínku na ni, když jsem téměř každý den sledovala Edwarda chodit do školy. A přece jsem si uvědomila, že jsem ji viděla… Dokonce jsem věděla, proč leží v nemocnici.

Přistěhovala se do Forks teprve nedávno. Bydlela předtím s oběma rodiči ve Phoenixu. Byl to tak druhý den, kdy byla nová ve škole, když ji srazilo auto nějakého spolužáka. Všichni Cullenovi museli vyklidit pole, protože všude byla spousta krve a Jasper by to nevydržel. Ta holka nebyla ničím zajímavá, ale mně se hodilo začít žít nezajímavý život.

Tohle mé rozhodnutí potvrdilo. Byla jsem rozhodnutá svoji duši nechat vložit do těla té spící dívky, do níž v osudný den narazilo auto.

Vyhlédla jsem z okna a nejdřív jsem se podívala na moje rodiče v D.C. Už byli jakž takž šťastní. Byla jsem ráda, že už se kvůli mně netrápí. Rozloučila jsem se s nimi. Minimálně rok je neuvidím, a potom si je možná ž nebudu pamatovat, kdo ví…

Potom jsem se podívala na Cullenovi. Edward seděl za klavírem a hrál úžasnou píseň. Už jsem se těšila, že si ji někdy poslechnu na živo.

„Neboj, Edwarde, brzy se setkáme,“ pomyslela jsem si a potom jsem odhodlaně pomyslela na tu dívku.

„Zvolila sis,“ zaznělo mi v hlavě  a poslední vzpomínka na dívku ležící v nemocnici se rozplynula jako prach. Zmizela ve vzduchu a všude byla tma. Nekonečná. Pohlcující. Cítila jsem, jak se vzdaluji od světla, jako bych šla tunelem na obrácenou stranu. A přesto jsem se cítila dobře…

Ta temnota mě pohltila. Zůstala jsem v ní a zmítala jsem se někde mezi Nebem a Zemí. Kdo ví, kam se nakonec opravdu dostanu…

Shrnutí

Budu ráda za jakékoliv komentář či kritiku. Děkuju všem, co si to přečetli. T14. :)

Autor: Terez14 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Očima anděla - 1. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře