Další kapitola, ve které se nic moc neděje. Ale snad se bude líbit.
12.11.2012 (07:00) • ElizabetVolturi • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1873×
Něco pro zasmátí.
Alec si vedle mě sedl.
„Víš, Alecu, chtěla bych si s tebou promluvit o Arovi.“
„Proč ti na něm záleží?“
„Zachránil mi život. Nebýt jeho, tak bych tu teď nebyla.“
„To je pravda. Ale kousnul tě a málem tě zabil.“
„Vím,“ sklonila jsem smutně hlavu.
„Hele, já si to nechám projít hlavou. Dobře?“
„Díky!“ objala jsem ho a políbila.
„Hele, Alecu, ty mi něco hodně dlouho tajíš.“
„To se dozvíš, neboj. Budu muset jít do Velkého sálu. Za chvilku se vrátím.“ Kývla jsem na souhlas.
Já se mezitím dojdu vysprchovat. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Sundala jsem si Alecovu košili a vlezla jsem si do sprchového koutu. Sprcha byla opravdu příjemná. To jsem potřebovala.
Někdo odhrnul závěs, já se bleskově otočila. Ulevilo se mi, když jsem věděla, že je to Alec. Přišel za mnou do sprchy, jak romantické. Začal mě líbat a hladit po celém těle. Co s tím hlazení má? Ale to je teď jedno. Nikdy mě nenapadlo, že by tohle udělal.
Po hodině jsme oba dva vylezli. Vzala jsem si na sebe jeho košili a usušila si vlasy. Alec si vzal na sebe jenom boxerky a také si začal sušit vlasy. Já jsem mu ručník vzala a sušila jsem mu je já. Když byly aspoň trochu suché, vzala jsem hřeben a učesala mu je. Chytl mě kolem pasu.
„Ty jsi moje malá kadeřnice,“ usmál se.
S Alecem jsme se šli pomazlit do postele.
„Jill, zítra budeme mít hrad celý pro sebe.“
„Vážně? Jak to?“
„To neřeš.“ Já jsem se na něj usmála.
„Hele, že je to ta věc, kterou jsi šel zařídit do Velkého sálu?“
„Ty jsi ale chytrá hlavička.“ Přitom mi poklepal na čelo.
„Že jo. Já ti ještě nedala ty dárky!“ Natáhla jsem se po šuplíku a vytáhla černou krabičku s prstenem a řetízkem a ještě to přáníčko.
„Takže nejdřív tohle,“ podala jsem mu přáníčko.
„Moc díky. Je hezké.“ Políbil mě.
„Tak a tady je ten, co jsem ti minule nechtěla ukázat,“ podala jsem mu černou krabičku.
Otevřel ji a vykulil oči.
„Jill, to… já… nevím, co na to říct.“ Obejmul mě a políbil.
„Jsem ráda, že se ti líbí.“
„A moc!“ Znovu mě obejmul.
„Já… nemůžu… dýchat!“
„Promiň. Jenom mám hroznou radost. To jsi nemusela.“
„Ale musela. Pro moji lásku všechno!“
„Já tě tak miluju!“ Vášnivě mě políbil.
Alec položil krabičku na noční stolek. Mám radost, když ho vidím tak zářit. Celý den jsme si povídali a mazlili se. Večer se Alec začal rychle oblékat.
„Alecu, co se děje?“
„Žádné otázky,“ vzal mě do náruče a někam odnesl.
Položil mě na nějaké louce, kde byl krásný výhled na měsíc. Byla mi trochu zima, není divu, jsem tu jenom v košili. Alec mi dal jeho černý plášť a opřela jsem se o jeho hruď.
„Líbí se ti tu?“
„Jasně, je to nádhera.“
„Tak to jsem rád.“ Dal mi pusu na tvář.
Nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale byla to nádhera. Nevím, proč mě to popadlo, ale musela jsem ho začít líbat a svlékat. A došlo na…
Ráno jsem se probudila v posteli. Alec nikde nebyl, tak jsem ho šla hledat. Šla jsem v jeho košili, proč ne, když jsou všichni pryč. Půjdu nejdřív do knihovny. Otevřela jsem dveře.
„Ahoj lásko, jak ses vyspala?“
„Skvěle.“
„Divím se, že se tady promenáduješ jenom v mé košili.“
„Proč ne, nikdo tady není.“
Doufám, že se líbilo. Tahle kapitola byla nic moc, co?
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: ElizabetVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Ochráním tě - 11. kapitola:
rychle další :-)
prečo je taká krátka?
Inač vráti sa Jill k Arovy? moc im to spolu pristalo :D Aro je podla mna lepší ako Alec....
Peosííííííím moc prosííím nech sa vrátik Arovy
Zajímavé... :)
Ahoj,
je mi líto, ale článek ti vracím. Maximální velikost perex obrázku je 10 kB nebo 100 px na výšku, pak může mít max. 20 kB.
Nahraj si jej, prosím, do naší galerie, zde i oprav velikost.
Až si jej opravíš, zaškrtni "Článek je hotov".
Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!