Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obchod s lidmi 5. kapitola

11.08.2011 (09:30) • Sabulina • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1975×

Ležel jsem vedle ní a pozoroval ji. Byla tak krásná. Tak křehká, že se tomu ani nedalo uvěřit. Vydržel jsem ji pozorovat celou noc. Nemůžu uvěřit tomu, že je má. Že mě miluje.

Pozoroval jsem slunce, které se dostává do pokoje. Jeho paprsky se od mé kůže odrážely a má kůže zářila jako diamanty.  Bella pomalu otevírala své oči. Jen co spatřila mou pokožku, v jejích očích byl vidět úžas. Hladila místa, která zářila a spokojeně se usmívala.

„Dobré ráno, sluníčko.“

„Dobré ráno. Jsi strašně krásný.“ Usmál jsem se.

„Bello, dnes odjíždíme.“ Zvedla zvědavě svoji hlavičku.

„Kam?“

„Chtěla jsi poznat své rodiče a já vím, kde bydlí. Navíc zde jsem už dlouho, takže je na čase se odstěhovat. A Amerika je skvělý místo. Nemyslíš?“ Vesele přikyvovala. Dal jsem jí pusinku na čelíčko a chystal se vstát.

„Takovou malinkou?“ Vyšpulila pusinku a zamračila se. Políbil jsem ji.

„Věci tu necháme. V Americe už je přichystaný dům. Věci tam jsou také. I nové oblečení. Co se týče Indie, zahyneme při požáru. Vem si jen osobní věci.“
„Dobře. Zabalím si.“ Líbnul jsem ji a šel nachystat snídani. Po půl hodině Bella přišla i s malou taštičkou dolů. Dal jsem jí snídani a šel zařídit vše potřebné.  Bella přišla za mnou a zezadu mě objala. Za chvíli jsem ucítil její rty na mém krku.

„Máš vše, lásko?“

„Tebe mám, takže jo.“ Zářivě jsem se na ni usmál a přitáhl si ji blíž.

„Můžeme?“ Přikývla. Věci jsem naložil do auta a vydal se na letiště. Cesta netrvala dlouho. Až budeme ve vzduchu, bude to nejtěžší za námi.

„Edwarde? A co když nás najdou?“ pošeptala mi Bella v letadle.

„Neboj. Od ted jsi Marie Swan a já Anthony Masen.“ Bella se chápavě usmála.

Náš dům byl trochu menší než ten v Indii, ale i tak byl krásný. Hlavně díky tomu, že zde byla Bella.

„Je to tu nádherný. Kde to vlastně jsme?“ Chytil jsem Bellu za ruce a stáhl ji k sobě na klín. Asi je čas říct pravdu.

„Víš, Bello. Tady tohle městečko, Forks, pracuje tu tvůj otec. Je tu šerif. Charlie Swan. Neví, že jsi jeho dcera. Chci, abys ho poznala, než mu řekneš, kdo jsi. Ale nezapomínej, že nejsi Isabella Marie Swan, ale jen Marie Swan. Já zde budu učit na škole a ty budeš doma. Jestli chceš, můžeš někde pracovat, ale to nechám na tobě.“

„Těším se, až ho poznám.“ Usmál jsem se a přitiskl ji víc k sobě.

„Zítra nastupuji do práce.“

„Už?“

„Už. Musíme co nejrychleji zapadnout.“ Bella souhlasně přikývla.  Když jsme vybalili tu trochu, co jsme měli, Bella usnula. Opatrně jsem ji zanesl do pokoje a tam uložil. Líbnul jsem ji na čelo a vyskočil oknem. Lesů je tu dost.

Z mé večeře mě vyrušili upíři. Bylo jich šest.

„Kdo jsi?“ zeptal se mě muž, zřejmě jejich vůdce, byl vysoký s blonďatými vlasy.

„Anthony Masen, pane. A vy?“

„Já jsem Carlisle Cullen a tohle je má rodina.“ V jeho mysli jsem si přečetl všechna jejich jména.

„Předpokládám, že to vy jste ten nový učitel.“

„Ano,“ přitakal jsem.

„Je vás tu víc?“

„Je tu má přítelkyně, ale ona je člověk.“

„Upír a člověk? Pche, to jsem ještě neslyšela.“ Rosalie bych řekl. A myšlenky Carlislea mi to potvrdily.

„Rosalie, neznáte mne, a proto si myslím, že je předčasné mne soudit.“ Všichni na mě udiveně koukali. To, že čtu myšlenky, jim nehodlám sdělovat.

„Myslím, že si nebudeme dělat problémy.“
„Také si to myslím, Carlisle. Já a Marie jsme tu, abychom klidně žili.“
„Anthony, tohle je naše území, ale blíž k pláži je území vlků. Vy ani vaše přítelkyně byste tam neměli jezdit. Má rodina a vlci máme dohodu. Rozdělené území.“
„Tuto dohodu budu respektovat a také vás mohu ujistit, že lidi nezabíjím.“ Carlisle jen pokýval hlavou.

„Nám nevadí, když budete lovit na našem území. Nechceme nepřátele.“

Autor: Sabulina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obchod s lidmi 5. kapitola: