Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Obchod s lidmi 3. kapitola

27.07.2011 (07:30) • Sabulina • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2128×

Vrátil jsem se asi o půl čtvrté ráno. Moc jsem toužil zase vidět Bellu, proto jsem se potichu vydal do jejího pokoje. Otevřel jsem dveře a zadíval se na postel, ale ona tam nebyla.

„Bello? Bello?“ Už se mě zmocňovala panika. Prošel jsem koupelnu i celé patro, ale ona nikde.

„Bello!“ zakřičel jsem na celý dům, ale nic.

„Pane, děje se něco?“ Přiběhl ke mně jeden z hlídačů.

„Kde je Bella?“
„Ta slečna, co tu s vámi bydlí?“

„Ano, ta. Tak kde je?“
„No, u sebe v pokoji?“ Takže kolem strážných neprošla.

„Tam není. Okamžitě ji začněte hledat. Probuďte všechny a hledejte tak dlouho, dokud ji nenajdete.“ I já sám se vydal projít zahrady. Nemůžu ji ztratit, ne teď. Když jsem procházel pod jejím oknem, ucítil jsem cizí pach. Vydal jsem se po stopě, která vedla do lesa. Byla čerstvá sotva pár minut. Běžel jsem asi pět minut a uslyšel jsem něčí myšlenky. Nebyly Belly, ty číst nedokážu. Za chvíli jsem byl u mýtinky, kde byli tři muži a Bella.

„Jak se jmenuješ?“ Ten jeden si ji prohlížel, zřejmě kupec. Jak se někdo vůbec může opovážit vniknout do mého domu? To neznají moji pověst?

„Bella.“

„Tak tedy Bello. Těšíš se na svého nového majitele?“
„Ale Edward...“

„Edward je dávno mrtvý, že ano, pánové?“

„No, totiž pane. On tam nebyl.“

„Nebyl? Jak nebyl? To jste tak neschopní?“ rozkřičel se na ně a chudinka Bella se krčila mezi nimi. Jsou jen tři a žádný z nich není upír. Za chvíli jsou mrtví.

Vyrazil jsem vpřed. Netrvalo to dlouho a ti, co drželi Bellu, byli po smrti. Jejich vůdce se na mě díval se strachem v očích. Jedno škubnutí hlavou a je po něm.

„Bello?“

„Edwarde!“ vypískla Bella a vrhla se do mé náruče.

„Pššt, to bude v pořádku. Už ti neublíží, jsou mrtví. Pššt.“ Celá se třásla a plakala. Vzal jsem ji do náruče a za chvíli jsme byli u mě v pokoji. Oparně jsem ji položil do postele a lehl si vedle ní.

„Neboj se, Bello.“

„Oni tě chtěli zabít. Říkali, že nemám doufat, že přijdeš, že jsi mrtvý.“

„Nejsem, Bello. Nemůžou mi ublížit.“

„Já vím. Oni byli jen lidi, ale ty jsi upír.“

„Správně.“ Nakonec vyčerpáním usnula.

Chtěl jsem jí ráno udělat snídani, ale bál jsem se, že ji probudím. Celu noc jsem ji pozoroval. Jak klidně spí a spokojeně oddychuje. Hladil jsem ji po vlasech a objímal.

„Dobré ráno.“

„Dobré ráno, Bello.“ Dlouze zívla a protáhla se. Musel jsem se usmát nad jejím počínáním.

„Půjdu ti nachystat snídani. Převlékni se a přijď. Pak někam půjdeme.“ Jen přikývla a já šel do kuchyně. Věřím, že se jí dnešní den bude líbit.

Po snídani jsme měli nachystané auto a vydali jsme se na poušť.

„Není ti teplo?“ Musím vypadat vážně zajímavě. Celý jsem zahalený, kdybychom náhodou někoho potkali, a vedle mě sedí Bella v kraťáskách a tílku.

„Ne, já necítím teplo ani chlad. Tohle je jen proto, kdyby nás někdo potkal. Na slunci se třpytím.“

„Tak proč žiješ tady?“

„Vyhovoval mi tu obchod.“

„A to neděláš nic jiného?“ Ano, tuhle otázku jsem si kladl už hodněkrát, ale uměl bych něco jiného? Doteď jsem lidským životem více méně opovrhoval, až s Bellou se to změnilo. Jako kdyby mi něco ve mně ukázalo, že se dá žít i jinak.

„Nezkoušel jsem to.“ Jen přikývla a dál sledovala cestu. Už to není ta ustrašená Bella, kterou jsem koupil. Je na nejlepší cestě, aby se z ní stala sebevědomá, usměvavá mladá žena. Zastavil jsem u malé skály v poušti.

„Tak pojď.“ Pomohl jsem Belle z auta a vzal ji na záda.

„Pevně se mě drž.“ Rozběhl jsem se obrovskou rychlostí a zastavil kousek od stáda slonů.

„Ti jsou tak obrovští.“ Usmál jsem se.

„Jaké zvíře máš nejraději?“

„Doma jsem měla na zdech nalepené obrázky lvů. V ZOO jsem u nich strávila nejvíce času.“ Vzal jsem ji do náruče a rozběhl se. Zanedlouho jsme stáli kousek od stáda lvů.

„Ale co když nám něco udělají?“

Autor: Sabulina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Obchod s lidmi 3. kapitola: