Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nudné dny? Už ne! - 1. kapitola

Catherine + Amanda


Rosalie Haleová žije normálním, možná až nudným životem. Jednoho dne se do Forks přistěhuje záhadná rodina Cullenů a Rose se seznamuje s Emmettem... Je to moje první povídka, snad se bude líbit. Uvítám jakýkoli komentář.

Je úterý. Další nudnej den a do víkendu daleko, pomyslela jsem si otráveně a pomalu šla přes parkoviště ke škole.

„Hej, Rosalie, počkej na mě!“ volala na mě moje nejlepší kámoška Cassidy.

Tak jsem tedy zastavila a počkala. Jen co ke mně přišla, viděla jsem, jak jí září oči. „Rose, viděla jsi už ty nový studenty?“ vychrlila nadšeně.

„Ne, neviděla,“ odpověděla jsem, „a půjdem, jinak přijdem pozdě do hodiny.“

„Rose, copak ti je?“

„Nic mi není, zlato, co by mělo bejt?“ odvětila jsem jako by nic, ačkoliv dneska jsem se hodně trápila a Cassidy to na mně stejně poznala.

„Jsem tvoje nejlepší kámoška, znám tě a poznám, že se něco děje. Hlavně mi neříkej, že je v tom pořád ten grázl Rick!“

Ach jo, budu muset s pravdou ven. „No víš… pořád na něj nemůžu zapomenout. Dneska už je to měsíc, co jsme se rozešli, ale já ho stále nemůžu dostat z hlavy,“ smutně jsem si povzdechla. Milovala jsem Ricka, byl pro mě úplně vším. Jenže on mě nemiloval, jenom mi to nalhával, protože jako většině kluků mu šlo jen o to jedno a já husa jsem mu naletěla. Jak jinak taky, jsem holt naivní blondýna. A nejen to, pak se ten mizera ještě vytahoval polovině školy, že on byl ten, kdo dostal do postele Rosalie Haleovou.

„Ach jo, Rosie, nestojí ti za to, je to děvkař, zapomeň na něj už, počkej, až uvidíš ty nový kluky, co dneska nastupujou,“ mrkla na mě a lehce mě objala a vyrazily jsme vstříc první hodině.

 

Cestou jsem vzpomínala na den, kdy jsem Ricka poznala, a i na začátek našeho vztahu, kdy ještě všecko vypadalo skvěle. Cassidy jdoucí vedle mě a celkově okolí jsem tedy příliš nevnímala. A najednou jsem se s někým srazila. Byla to pořádná šlupka a já tvrdě přistála na zadek.

 

„Sakra! Nemůžeš dávat pozor?“ obořil se na mě nějaký kluk. Vzhlédla jsem, že ho pěkně zpražím, jenže při pohledu na něj mi došla slova. O můj bože, on je tak… - no vždyť to říkám, nemám slov. Dlouho se mi nestalo, aby mi nějaký takovýhle týpek doslova vyrazil dech. Zůstala jsem na něj koukat s otevřenou pusou.

„Aby ti tam nevletěla moucha,“ dodal ještě a rozesmál se.

To už bylo moc! Co si o sobě sakra myslí?! Rychle jsem se nadechla a zavřela pusu. „Sorry!“ zasyčela jsem naštvaně.

„V pohodě, ukaž, pomůžu ti,“ natáhl ke mně ruku.

„To je dobrý, zvládnu to sa…,“ než jsem to stihla doříct, tak už jsem nebyla na zemi, ale téměř v jeho náručí. Jak se to mohlo stát tak rychle? A jakou má sílu. Jeho ruka byla tak studená! Zatřepala jsem hlavou, abych se probrala z toho šoku.

„Jinak já jsem Emmett, Emmett Cullen,“ představil se a nádherně se usmál. Dívala jsem se na ten jeho úsměv a musela jsem se pousmát.

„Já jsem Rose,“ představila jsem se mu taky.

„Těší mě, Rose,“ řekl mi a naklonil se ke mně, tak že mezi námi byla jen malá mezera. Dívala jsem se mu do očí, pohled mi opětoval. Měly zvláštní barvu, takovou jsem ještě nikdy neviděla. Měl je zlatohnědé. Nevydržela jsem to a pohledem uhnula nebo lépe řečeno, jsem si ho začala prohlížet. Jak jsem už zmínila, měl krásné oči zlaté barvy, a pak mi padl zrak na jeho vypracované tělo. I pod volnějším černým tričkem se mu zřetelně rýsovaly svaly. Tak proto má takovou sílu, pomyslela jsem si. Pomalu jsem se vracela pohledem zpátky a ani nevím proč, zasekla jsem se na jeho rtech. Zrychlilo se mi srdce, protože až teď jsem si uvědomila, jak málo stačí k tomu, abych mohla vyzkoušet, jestli jsou jeho rty tak hebké jen na pohled nebo i při polibku.

„Moc mě těší,“ vydechnul ještě. Jeho sladký dech mě doslova omámil a podlomila se mi kolena. Rychle mě chytil a uchechtl se. Srdce mi splašeně bilo.

Bože, Rose, tohle je trapný. Co se to s tebou sakra děje! křičela jsem na sebe v duchu. „Promiň, musím jít na hodinu, zatím se měj,“ zavolala jsem na něj a letěla do třídy, kde jsme měli první hodinu.

 

Přiřítila jsem se do učebny a sedla si na svoje místo, do poslední lavice. Cassidy tam na mě čekala. Jen co jsem si sedla, hned spustila.

„Můžeš mi říct, co to bylo?“ řekla na oko vážně, ale koutky úst jí cukaly.

„Co - co jako bylo?“ nechápala jsem. Ještě pořád jsem byla mimo z toho zvláštního Emmetta.

„Ty nevíš?“ řekla Cassidy a začala se už naplno smát. „Tak já ti to povím. Šly jsme vedle sebe a ty jsi byla nějaká zamyšlená a napálila sis to do jednoho z těch novejch studentů. No a když jsem viděla, jak na něj zíráš, tak jsem šla radši napřed a ty jsi byla tak mimo, že sis toho ani nevšimla.“

„Aha, no tak to je super,“ zašeptala jsem. Cassidy se přestala smát. Místo toho se na mě usmála a zajiskřilo jí v očích. Moc dobře jsem věděla, co to znamená.

Tohle znamená - tak, Rose, a teď spolu probereme všecko, co se tam na chodbě mezi vámi stalo. „Tak povídej, jakej je?“

Zamyslela jsem se. „No hele, je pěkně drzej, smál se mi a ze začátku jsem měla chuť poslat ho někam, ale pak...“

„Pak co?“ Cassidy byla pořádně zvědavá.

„Noo, pak mě zvednul, ale takovým stylem… že si mě vlastně přitáhl do náruče a… a byl docela milej.“

„Joo, tak milej jo?“ pousmála se. „To je fajn...“

 


2.kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nudné dny? Už ne! - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!