Dnes si zase dáme hodinu boje a trochu vzpomínek. Doufám, že se bude kapitolka líbit. :-)
04.11.2011 (18:45) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 2099×
Bella
„Tak, jsem zde a dnes se už konečně naučíme bojovat,“ vtrhl do tělocvičny Demetri a já jen obrátila oči v sloup. To zas bude… „Myslím, že by sis měla obarvit vlasy,“ obrátil se na Victorii. „Jsi moc nápadná.“
„Naser si,“ řekla rázně Vicky a on ztichnul. V tom se k nám přidal i Felix a objal Victorii kolem ramen.
„Nevšímej si ho,“ řekl a já jen hleděla. Je normální?
„Tak,“ ukončila jsem to. „Co kdybychom už začali?“
„Jistě,“ přikyvoval Felix. „Tak pojď,“ vyzval mě a já se rozběhla proti němu. Neměla jsem potuchy, co mám dělat a to se mi vymstilo. Chytil mě za ruce a praštil se mnou o zeď. Au, to bolelo. Asi si půjdu stěžovat k Arovi.
„Tohle byla názorná ukázka toho…“ začal, ale nedopověděl to, protože do tělocvičny vtrhl Aro.
„Demetri Flavio Dextere Volturi, snad jsem se včera jasně vyjádřil, že ty fotky máš smazat!“ zařval a kráčel přímo k Demetrimu. Pak se najednou otočil na nás. „Ah, tak vy se tu učíte bojovat? Tak to vám ukážu, jak se bojuje,“ řekl naštvaně a otočil se zpátky k Demetrimu. Přišel k němu a… utrhl mu ruku.
„Áuuu,“ rozeřval se Dem.
„Ty jeden malej hajzlíku, pitomej,“ řval Aro a mlátil tou rukou Demetriho. „Ty fotky okamžitě vymažeš, jinak se stane hrozná věc.“
„Jaká?“ zeptal se Dem.
„Tvá ruka skončí takto,“ řekl Aro a rozeběhl se proti zdi. Tam začal mlátit rukou do zdi a ona se začala drolit.
„Ne, pane. Já už budu hodný, jen už ji nechte,“ vzlykal Demetri.
„Tak je hodný chlapeček,“ přišel k Demovi Aro a začal ho hladit po vlasech.
Já se zatím podívala po holkách. Rose nevěřícně sledovala Ara a Victoria tančila s Felixem balet. Cože? Proboha Felix tančí balet a má na sobě růžovou sukni. Přiběhla jsem k nim a zatahala Vicky za ruku.
„Felixi? Půjčil bys mi na chvíli Victorii? Zatím si můžeš nacvičit novou sestavu,“ řekla jsem a už jsem ji tahala pryč. „Myslím, že bude účinnější, když se naučíme bojovat samy,“ povzdechla jsem si.
Xxx
„Máš problém,“ řekla jsem pomalu s důrazem na každé slovo. „Obrovský problém. Rozzuřený grizzly ti bude připadat krotký jako beránek v porovnání s tím, co na tebe čeká doba.“
Zaklapla jsem telefon a položila ho Alici do nastavené ruky. „Hotovo.“
Zakřenila se. „Držet rukojmí je fakt legrace.“
Prsten Elizabeth Masenové usazený v černém saténu v matném světle zajiskřil. Velký kámen byl vybroušený do oválu, od něj vedly paprskovitě řady blyštivých kulatých kamínků. Byly zasazené do zlaté obroučky vpředu tak jemně tepané, že to vypadalo, jako když uvízly v křehké pavučince. Nikdy jsem nic podobného neviděla.
Bezmyšlenkovitě jsem mihotavé drahokamy pohladila.
„Ten je tak hezký,“ zašeptala jsem si pro sebe překvapeně.
„Líbí se ti?“
„Je krásný.“ Pokrčila jsem rameny s předstíraným nezájmem. „Proč by nebyl?“
Uchichtl se. „Vyzkoušej, jestli ti padne.“
Levá ruka se mi zaťala v pěst.
„Isabello Marie Swanová.“ Podíval se na mě přes své neskutečně dlouhé řasy něžně zlatým, přesto spalujícím pohledem. „Slibuju, že tě budu milovat navěky – jeden každý den věčnosti. Vezmeš si mě?“
Bylo mnoho věcí, které jsem chtěla říct, jedny nebyly vůbec milé a ty druhé byly tak nechutně limonádově romantické, že by je ode mě ani ve snu nečekal. Než abych se ztrapňovala obojím, zašeptala jsem: „Ano.“
Vzpomínala jsem na ty krásné chvíle, které jsem s ním prožila. Bylo jich tolik a všechny byly nezapomenutelné. Všechny okamžiky s ním i s jeho rodinou. S Alicí, s Emmettem, s Esmé, s Carlislem. Přemýšlela bych dál, ale do mého pokoje vtrhl Alec.
„Vstávat a cvičit,“ vykřikl. „Bude se konat velká událost.“
„A jaká, když mě kvůli tomu musíš rušit?“ zeptala jsem se ho.
„No, přece Velká Vánoční Párty, to nevíš?“
„Hm, Alecu, Vánoce jsou až za tři měsíce.“
„My to máme ve Volteře jiné, takže se zvedni a jdeme nakupovat,“ nařídil mi a já s ním raději šla.
Vzpomínky jsem vybrala z knížky, takže je určitě každý poznal. 8-) Jinak doufám, že se kapitolka líbila. :-)
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nový život, nový muž - 13. kapitola:
já z tebe vážně nemůžu , to coty vymyslíš , nevymyslí nikdo -
Já sem idiot...:! Moc se omlouvám njak sem to přehlídla či co... Mo ale je to úžasný a vtipný...! Oooo já miluju Ara....! Demiho jméno je Cool.... A Vicky a Felix tancujou balet...! No já byla pod stolem...!!! A Alec a Vánoce... Pěkně...!! A Bellininy vzpomínky... krása...! Rychle prosím další...!
Jojo libila
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!