Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový život - 4. kapitola Rodina

12.01.2010 (17:45) • NatashaBedlife • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1241×

4. kapitola

RODINA

POHLED LIZ

,,Edwarde, jsem si více než jistá, že bych k vám trefila,“ hájím svou upírskou část.

,,Já vím, ale Carlisle chtěl, abych pro tebe dojel. Je moc rád, že jsi to pozvání nakonec přijala,“ odpoví mi Edward.

,,Stále si ale nejsem jistá, jestli je to dobrý nápad. Chtěla jsem Carlislea zabít.“ A možná to i udělám – dodám v duchu. Ještě že mi Edward nemůže číst myšlenky.

,,To jo. Před třemi hodinami. Ale teď už jsi v klidu a kdyby jsi se o něco pokusila, tak by ti v tom zabránilo šest upírů.“ Hájí svou Edward. Usmála jsem se a podívala se mu do očí. Byly nádherné. Nikdy jsem neměla šanci se takhle dívat někomu do očí. Tak zlaté. Závidím Alici, Esme a Rose, že mají svou druhou polovičku. Až teď si plně uvědomuji, jak moc jsem se vždy cítila sama. Asi budu muset navštívit znova Itálii. Tam je mnoho upírů. Třeba tam najdu někoho, s kým budu moci žít po zbytek své věčnosti.

U jejich domu na mě čekal Carlisle a Esme. Ostatní byly vevnitř.

,,Ahoj Liz. Vítej u nás. Tohle je Esme, moje manželka,“ pozdraví Carlisle a ukáže na brunetku vedle něj. Ta se na mě mile usmívá. Nevím, jestli by se takhle usmívala, kdyby byl už Carlisle mrtvý.

,,Moc ráda tě poznávám Esme,“ odpovím a Esme ke mě přijde a obejme mě.

,,Já tebe taky Elizabeth,“ pozdraví mě Esme a ještě chvíli mě objímá. Takže Carlisle jí to už řekl.

,,Prosím, říkej mi Liz,“ opravím ji hned. Moc jí to nevadí. Je na ní vidět štěstí.

,,Jistě Liz.“ Edward pouze kývl hlavou na pozdrav a vedl mě dovnitř.

,,Chci tě seznámit i se zbytkem rodiny a pak tě tady provedu,“ otočí se ke mě Edward, když vcházíme vchodovými dveřmi.

,,Dobře,“ odpovím. Vedl mě po třech krátkých schodech k velké místnosti. Podle nábytku jsem poznala, že to je konferenční místnost. Tam stála Rosalie s Emmetem.

,,Ahoj, vítám tě u nás,“ vítá mě Rosalie s kyselím obličejem, který říká jediné – mé rodiny se nedotkneš, jinak tě zabiji! - ani se jí nedivím.

,,Ahoj, doufám, že přicházíš v míru, jinak bych musel totiž zasáhnout,“ směje se vedle Rose Emmet. Ten se prostě musí smát všemu.

,,Neboj Emmete, přicházím v míru tak velkém, že to ani v lidském světě není možné,“ zapojím se do jeho hry.

,,To jsem rád,“ směje se stále Em.

,,Emmete, kde je Alice a Jasper?“ Ptá se Edward a rozhlíží se.

,,Jsou na lovu. Ale za chvíli by se měli vrátit,“ odpovídá Emmet.

,,Fajn. Liz, já tě mezitím vezmu na tu prohlídku.“ A šibalsky se usměje.

,,Hlavně ať není moc velký rámus,“ upozorní Edwarda během dalšího záchvatu smíchu Emmet.

,,Neboj,“ ujistí ho Edward s úsměvem na tváři. Rosalie, pořád vážná, táhne Emmeta ven. Chce taky na lov. Už je dost žíznivá. Edward tedy začal s prohlídkou. “V přízemí.“ Mají tedy kuchyň, obývák a konferenční místnost. V patře jsou pokoje a Carlisleova pracovna. Edward mě tedy vzal pouze do jeho pokoje. Měl tam sice nepořádek, ale i tak to tam vypadalo úchvatně. Jakmile zavřel dveře, začal mě pozorovat. Já se věnovala ale jeho nábytku, takže si jeho pohledu nevšimnu. Měl tu z každé doby něco. A jak to k sobě ladilo. Neuvěřitelné. Jižní a východní část byly prosklené. Na západní měl skříně s CD a knihami a na severní byly dveře. Vedle nich měl velkou plazmovou televizi a na druhé straně vedle dveří měl křeslo. Znovu se otočím na Edwarda a až teď si všimnu, jak na mě zírá.

,,Děje se něco?“ Zeptám se a opatrně se k němu přiblížím.

,,Možná to bude znít blbě, ale asi jsem se to tebe zamiloval.“ Kdybych byla člověk, asi bych zrudla jako rajče.

,,Edwarde, já... “

,,Vím, že je to na tebe brzo. Sotva se známe. Ale chci, abys to věděla.“ Skočí mi do řeči.

,,Dobře... Myslím, že už je tu Alice. Dole je docela rozruch,“ odvrátím se od něj. To ho muselo ranit. ,,Jdeme?“ Zeptám se.

,,Jo,“ odpoví mi. Cestou zpátky dolu slyším veselé hlasy. Alice nejspíš popisuje jejich lov. Jen co se nohama dotkneme prvního schodu na schodišti, dole všichni u schodiště na nás už čekají.

,,Ahoj Liz,“ zdraví mě vesele Alice.

,,Ahoj,“ odpovím. Jasper pouze kývne směrem ke mně a já mu kývnutí oplatím.

,,Jaký byl lov?“ Zeptá se Edward.

,,Výborný, dneska jsem dokonce skolila 3 laně a 1 medvěda.“ Chlubí se veselá Alice.

,,Jo. Já jako vždy 4 medvědy,“ pochlubí se né zrovna vesele Jasper.

,,Moc se omlouvám, ale asi už bych měla jet zpátky domu. Mám tam ještě nějakou práci.“ Nechci rušit jejich rodinnou idylku.

,,Já ji tam odvezu,“ nabízí se hned Edward.

,,Jistě,“ kývne Carlisle. Esme mě obejme, Alice taky, Jasper zase jen kývne.

,,Ahoj,“ odpovím všem a jdeme s Edwardem k jeho autu.

POHLED ALICE

Z lovu mě vyrušila další vize. Edward nakonec přemluvil Liz. Když jsem se z vize vzpamatovala, stál vedle mě už Jasper.

,,To nic není. Budeme mít jenom návštěvu,“ uklidnila jsem ho a dál pokračovala v lovu.

,,Kdo přijede?“ Zeptal se Jasper.

,,Liz.“ Odpovím klidně.

,,Takže jí nakonec přemluvil?“ Zeptá se překvapený Jasper.

,,Nejspíš.“ Po deseti minutách už nebylo co lovit a tak jsme se s Jasperem vrátili domu. Cestou jsme potkali Emmeta a Rosalii. Rose nevypadala nadšeně, zato Emmet se pořád smál. Že ho to pořád baví. Doma nás přivítal Carlisle a Esme. Hned nás spravili o tom, koho máme na návštěvě.

,,Já vím. Viděla jsem to ve vizi.“ Rychle odpovím Esme.

,,Pověz nám, jaký byl lov?“ Zeptal se Carlisle a tak jsem na nic nečekala a začala popisovat.

,,Běželi jsme asi minutu, když nám cestu zkřížil pach medvěda. Na nic jsme nečekali a běželi po jeho pachové stopě. Po chvíli jsme dorazili k mýtině, na které se pásly laně. Na druhém konci mýtiny byla skupina medvědů. Na nic jsem nečekala a vrhla se na ty laně. Jasper šel na medvědy. Když jsem skolila tři, běžela jsem za ním. To jsem měla tu vizi. Pak jsem zase pokračovala v lovu. Bohužel mi téměř celou skupinu vyvraždil, tak jsem si vzala toho posledního. To bylo skoro ještě mládě. No a tak jsme se vrátili. Cestou jsme potkali Rose a Emmeta. To byl pohled, k nezaplacení,“ a všichni se začali smát. Pak jsme ale uslyšeli Liz a Edwarda a tak jsme rychle došli ke schodům.

,,Ahoj Liz,“ pozdravím vesele.

,,Ahoj,“ odpoví. Jasper pouze kývne směrem k ní a ona mu kývnutí oplatila.

,,Jaký byl lov?“ Zeptal se Edward.

,,Výborný, dneska jsem dokonce skolila 3 laně a 1 medvěda.“ Chlubím se vesele.

,,Jo. Já jako vždy 4 medvědy,“ pochlubí se né zrovna vesele Jasper.

,,Moc se omlouvám, ale asi už bych měla jet zpátky domu. Mám tam ještě nějakou práci.“ Vymluví se rychle Liz.

,,Já ji tam odvezu,“ nabízí se hned Edward. Ten se určitě zamiloval. Potom ho vyzpovídám.

,,Jistě,“ kývne Carlisle. Esme ji obejme, já teda taky, Jasper pouze kývne.

,,Ahoj,“ odpoví a jde s Edwardem k autu. Ještě chvíli se díváme jejich směrem, ale pak si jde každý dělat, co chce. Já táhnu Jaspera do pokoje. Musíme vyzkoušet tu novou postel, co jsem před třemi dny koupila.

POHLED JASPERA

Z lovu mě vytrhne až pohled na Alici. Má vizi. Rychle dopiji medvěda a běžím k ní. Po chvíli se vzpamatuje.

,,To nic není. Budeme mít jenom návštěvu,“ uklidňuje mě Alice.

,,Kdo přijede?“ Zeptám se.

,,Liz.“ V klidu mi odpoví.

,,Takže jí nakonec přemluvil?“ Zeptám se bez zájmu.

,,Nejspíš.“ Po deseti minutách už nebylo co lovit a tak jsme se s Alicí vrátili domu. Cestou jsme potkali Emmeta a Rosalii. Rose nevypadala nadšeně, zato Emmet se pořád smál. Doma nás přivítal Carlisle a Esme. Hned nás spravili o tom, koho máme na návštěvě.

,,Já vím. Viděla jsem to ve vizi.“ Rychle odpoví na Esmeninu zprávu Alice.

,,Pověz nám, jaký byl lov?“ Zeptal se Carlisle a tak Alice na nic nečeká a popisuje.

,,Běželi jsme asi minutu, když nám cestu zkřížil pach medvěda. Na nic jsme nečekali a běželi po jeho pachové stopě. Po chvíli jsme dorazili k mýtině, na které se pásly laně. Na druhém konci mýtiny byla skupina medvědů. Na nic jsem nečekala a vrhla se na ty laně. Jasper šel na medvědy. Když jsem skolila tři, běžela jsem za ním. To jsem měla tu vizi.  Pak jsem zase pokračovala v lovu. Bohužel mi téměř celou skupinu vyvraždil, tak jsem si vzala toho posledního. To bylo skoro ještě mládě. No a tak jsme se vrátili. Cestou jsme potkali Rose a Emmeta. To byl pohled, k nezaplacení,“ a všichni se začali smát. Pak jsme ale uslyšeli Liz a Edwarda a tak jsme rychle došli ke schodům.

,,Ahoj Liz,“ pozdraví Alice vesele.

,,Ahoj,“ odpoví. Já pouze kývnu směrem k ní a ona mi kývnutí oplatí.

,,Jaký byl lov?“ Zeptal se Edward.

,,Výborný, dneska jsem dokonce skolila 3 laně a 1 medvěda.“ Chlubí se vesele Alice.

,,Jo. Já jako vždy 4 medvědy,“ pochlubím se ne zrovna vesele.

,,Moc se omlouvám, ale asi už bych měla jet zpátky domu. Mám tam ještě nějakou práci.“ Liz je nervózní. Asi se tu cítí blbě. Doteď žila sama. Je mi jasné, že to pro ni musí být nepříjemné. Ale měla by si začít zvykat. Edwardovi pocity nejsou zrovna čestné.

,,Já ji tam odvezu,“ nabízí se hned Edward. Je zamilovaný. A jak koukám na Alici, ta ho bude hned po jeho návratu zpovídat.

,,Jistě,“ kývne Carlisle. Esme ji obejme, Alice taky, já pouze kývnu.

,,Ahoj,“ odpoví a jde s Edwardem k autu. Ještě chvíli se díváme jejich směrem, ale pak si jde každý dělat, co chce. Alice mě táhne do pokoje. Chce vyzkoušet tu novou postel. Já nejsem proti.

POHLED LIZ

Cestou domu jsme zticha.

,,Díky za svezení.“ Poděkuji a vystoupím.

,,Neděkuj, udělal bych to kdykoliv.“ Odpoví Edward.

,,Dobře, ahoj.“

,,Ahoj.“ Rozloučíme se a potom Edward skočí do auta a jede domu. Já jdu nahoru do koupelny. Mám chuť na sprchu.

Ráno na mě před domem čeká Alice.

,,Mohu jet s tebou? Edward má přeplněné auto a já nechci vytahovat to svoje.“ Stěžuje si mi Alice.

,,Jistě. Nasedni si.“ Alice se jen usměje a už sedí vedle mě. Nedá mi to a musím se zeptat. ,,To má Edward návštěvu, že se nevejdeš? Vždycky jezdíte jedním autem.“

,,Díky. No... já jsem chtěla jen s tebou jet. Pojedeš se mnou zítra na nákupy? Jo a na biologii raději nechoď, budou se zjišťovat krevní skupiny.“

,,Díky za radu a ráda s tebou pojedu. Potřebuji si ještě něco sehnat,“ a usměji se na ní.

,,O.K.“ Vypískne Alice. To akorát vjíždíme na parkoviště.

Dopoledne probíhalo docela rychle. Samozřejmě byl velký rozruch, když uviděli, že jsem přijela s Alicí. Alice mi jen zamávala a přidala se ke své rodině. Ostatní se mě hned začali vyptávat, ale žádné drby se nedozvěděli. V poledne na to každý zapomněl. Ale Bella se v tom stále hrabala. Ta jen tak nepřestane.

Autor: NatashaBedlife (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový život - 4. kapitola Rodina: