Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nový vládce? Ne, konec utlačování! 11. kapitola

26.03.2011 (08:00) • Cora • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1116×

11. Kapitola – Domácí problémy

„Kde jste, ksakru, byli?!“ vyjela po nás rozzuřená Bella.

„Takhle pozdě se chodí domů?! A ještě když jsou poblíž Wraithy?! Já vás snad přetrhnu! Oba dva!“ křičela po nás, jak po malých spratcích. Na Nessiiném obličeji jsem poznal, že Bellino každodenní vyvádění, kde jsme, co děláme a podobně, jí taky pořádně leze krkem.

„Ty, Renesmé, jdi okamžitě k sobě,“ přikázal Edward, „a ty, Jakobe, se proměň, a pak přijď za námi do obýváku, chceme si s tebou promluvit,“ řekl a odtáhl Nessie pryč.

„My dva si to ještě vyřídíme, mou dceru nikde v noci tahat nebudeš, jasný!“ zařičela na mě ještě Bella, než odešla zpátky dovnitř. Pořád se ještě nesmířila, že jsem se otiskl do její dcery. Dokonce i Edward to vzal lépe než ona. Pořád po nás jenom ječí a štve nás proti sobě. Od doby, co je upírem, se hodně se změnila. Na mě byla teda hodně nepříjemná. Asi zapomněla, že i já mám city a kdysi jsem bývala její přítel, její nejlepší přítel… Ale to si ona nepamatuje… Ona má Edwarda a Nessie, kterou ji podle ní chci vzít… Je až nemožné uvěřit, jak se člověk, teda spíše upír, dokáže za pár desítek let úplně změnit. Z kamarádství je nenávist, z nejlepšího přítele je úhlavní nepřítel a vy jste někdo, koho ten člověk ze srdce nenávidí. A to jste dříve toho člověka milovali… Ona ani netušila, jak mě to bolí, že se ke mně takto chová. Co jsem ji proboha tak hrozného udělal?! Otiskl jsem se do její dcery, ale já ji miluju a ona mne. Tak co je na tom?!

„Jaku, já to vím,“ řekl smutně Edward, který zřejmě slyšel můj monolog, který se odehrával v mé hlavě.  „Jenom se bojí, že ji od nás jednou odvedeš,“ pokračoval, „a pak už ji třeba nikdy neuvidí…“

„To já ale nechci!“ ozvalo se v mé hlavě.

„Já to vím, ale ona si to nechce nechat vymluvit… Je prostě tvrdohlavá a nechce ustoupit. A bojím se, že by jednou mohla udělat nějakou blbost… Když ty a Nessie budete opravdu spolu, jako už opravdu v jednom pokoji, jako manželé a tak… Nevím, jak to vezme…,“ skončil svou řeč. Poprvé jsem viděl Edwarda takhle sklíčeně zamyšleného. Asi mu opravdu vadilo, že se k nám Bella takhle chová.

„Určitě se to nějak urovná, uvidíš,“ řekl mi a podrbal mě za uchem. Zavrčel jsem na něj a v myšlenkách mu poslal, že drbat mě může pouze Nessie. Jen se tomu zasmál a zamířil dovnitř do domu.

„Přijď za námi dovnitř, chceme si promluvit. Jo a vlci byli zklamaní, že jsi na ně zapomněl,“ řekl a zmizel za dveřmi. No jo, vlci. A sakra! Já na to fakticky úplně zapomněl. To jsem ale pako. Stejně byla Nessie důležitější, tak co…

V rychlosti jsem se proměnil, oblékl se a vešel dovnitř. Všichni už čekali v obývacím pokoji a tak jsem si přisedl. Emmett mi ještě tu sázku neodpustil, takže mě ignoroval, Bella si mě měřila nepřátelským pohledem, Edward zase lítostivým a Alice… o té radši ani nemluvím. Dívala se na mě, jako na kus vepřového. Určitě zase vymýšlí, do čeho mě zítra obleče. Nechápu, jak ji to může pořád bavit…

„Jaku, vlci byli zmatení z toho, že jsi tam nepřišel se mnou. Ale nakonec jsem je nějak uklidil a domluvil se s nimi, co a jak bude, a taky jsem jim slíbil, že se k nim zítra stavíš,“ dokončil proslov ke mně Carlisle a pak začal mluvit ke všem.

„Takže, Denaliští nám slíbili pomoc. Dorazí za dva dny. Vlci také, ti jsou připraveni stále. Zítra k nim všichni přijdeme a oni nám povědí něco víc o Wraithech, protože proti jednomu z nich už bojovali a porazili ho,“ řekl a při tom přecházel z jednoho konce místnosti do druhé. „Musíme také vymyslet nějakou taktiku, jak na ně. A také musíme přesně zjistit, kolik jich je. Nestačí nám, že kolem pěti.“ stále přecházel sem a tam. „Jo a Jaku, ty to nevíš, ale blíží se k nám i další skupinka.“

„Cože? Další?“ Zíral jsem na něj, jako by právě spadl z Marsu.

„Ano, taky kolem 5 členů… Zničíme je obě, ale postupně a hezky se strategií,“ a pak už si brblal jen sám pro sebe…

„Můžu k vám?“ ozval se něčí hlas ze schodů. Byla to Nessie v noční košili a mokrými vlasy. Asi se koupala.

„Jdi už spát, Ness, je pozdě,“ řekl jí Edward.

„Ale já nechci jít spát, když se vy tady na něčem domlouváte! Já to chci také vědět a připojit se k vám!“ zvýšila na něj hlas.

„Ness, nerozčiluj se. Edward to myslel dobře. Stejně už končíme. Jestli chceš, půjdu nahoru s tebou,“ řekl jsem jí a vstal jsem.

„Jo! To budu ráda!“ vypískla a rychle utíkala nahoru, do svého pokoje. Pomalu jsem šel za ní a ještě jsem stačil zachytit Bellin nenávistný a přitom varovný pohled. Jen jsem protočil panenkami. Co si o mně proboha myslí…

Došel jsem k Ness do pokoje. Pomalu už si lehala do postele a tak jsem ji jen přikryl dekou a sedl si na kraj její postele.

„Ty dneska nebudeš spát u mě?“ zeptala se Renesmé.

„Radši ne, zlato. Půjdu si lehnout k sobě.“

„Škoda…“ řekla smutně a položila hlavu na polštář. Zavřela oči a pomalu začala usínat. Když už konečně usnula, odešel jsem do svého pokoje, kde jsem ze sebe shodil oblečení a vlezl si do vyhřáté vany. Přesně tohle jsem potřeboval… Teplou lázeň a jen tak si odpočnout, bez všech problémů a starostí…

Asi po půl hodině jsem vylezl, utřel se ručníkem s mým monogramem a převlékl se do nožního pyžama – do modrých tepláků. Když jsem vyšel z koupelny, překvapila mě tam Alice.

„Co ty tu?“ vybalil jsem to hned na ni.

„Neboj se, hned jdu. Jen jsem ti tady připravila oblečení na zítřek,“ řekla a usmála se na mě.

„Díky,“ řekl jsem a zalehl do postele.

„Vůbec nemáš zač,“ řekla s úsměvem. „Hezké sny,“ řekla a zavřela dveře.

Konečně… Chvíle, na kterou jsem dlouho čekal.

„Konečně sami, holka. Jen ty a já,“ pronesl jsem do vzduchu. Ano, jen já a ona. Jacob a jeho postel.

Děkuji všem, kteří mi zanechají komentář :).

Autor: Cora (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nový vládce? Ne, konec utlačování! 11. kapitola: