Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Noční život: 5. kapitola - Tichá přítažlivost

16.07.2010 (11:00) • Winna • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5913×

Trvalo mi skoro týden, než jsem se dala trochu dohromady. Stále jsem sice hrála všemi barvami, díky množství podlitin, které mi uštědřil Frankie, nicméně už to nebylo tak hrůzostrašné.

Příšerně vypadající černé a krvavé podlitiny se změnily na „módní“ zelenou, námořnickou modrou a tmavě fialovou. Obzvlášť mé oči stály za to - hrály všemi třemi kombinacemi. Vypadala jsem tak trochu jako po morový ráně, což nebylo dvakrát sexy. A Frankie si to uvědomil taky. Jak mu mám asi vydělávat, když mě každý chlap obchází obloukem? Upřímně, ne že bych osobně nebyla vděčná. Nemusela jsem alespoň trávit večery v té hormony, alkoholem a chlápkama přeplněné místnosti. Místo toho jsem po nich každé ráno uklízela zvratky a jiné tekutiny. Tomu se říká vítězství, co?

Helga mě pravidelně při mé práci navštěvovala a povídala, co je nového. Vlastně jen tak tlachala o klientech, které jsem neznala nebo mě nezajímali, ale za jakoukoliv konverzaci jsem byla vděčná. Zrovna jsem se snažila dostat světlou zaschlou skvrnu z kulečníkového stolu a raději nepřemýšlela, co by to tak mohlo být, když za mnou přišla. Bylo krátce po obědě a ona se teprve v županu vykulila z postele. Přes pravou lícní kost se jí táhla tmavá podlitina a ret měla také mírně nateklý.

Zhrozila jsem se a ihned chtěla zjistit, co se stalo, ale předběhla mě:

„Toho si nevšímej. Jeden zákazník byl včera trochu neurvalý a já zapomněla, že Frankie nechal odstranit pepřáky, takže jsem schytala několik ran do ksichtu, než přiběhla ochranka a vyvedla ho.“

A tohle mi sdělí jen tak? S ledovým klidem a bez známky vzrušení nebo bolesti? Okamžitě mě přepadl pocit provinilosti. Tohle se jí stalo jen kvůli mně! Provinilost se mi musela zračit i ve tváři, protože Helga okamžitě zareagovala přehnaným ujišťováním, že ta eskapáda s mým prvním zákazníkem na to neměla sebemenší vliv a ať si tím nelámu hlavu, ale já věděla své. Jenže jsem teď neměla náladu ji přesvědčovat o opaku, spíš mě zmínka o mém „poprvé“ přivedla na něco jiného.

„Ty, Helgo, nevšimla sis… Nebyl tady Edward? Třeba během týdne? Víš, že já dolů večer chodit nesměla, abych nerozptylovala zákazníky.“

No, Frankie se vlastně vyjádřil poněkud expresivněji… Ať laskavě vypadnu, protože svým hnusným ksichtem odpuzuju klienty. Jako bych snad za to, jak mě zřídil, mohla já. A pak mi dal na týden volno s tím, že budu ráno uklízet místnosti určené pro naši pravidelnou večerní divokou klientelu. Bohužel ten blažený týden dneškem končil a večer už budu muset nastoupit. Při tom pomyšlení mě zamrazilo, avšak Helga mě z  trudných myšlenek vytrhla.

„Myslíš toho mladého Cullena?“

„Jo. Bledý, vypracovaná postava, zvláštní oči, rozcuchaný a ve značkových hadrách. A zapomněla jsem dodat, že taky nebetyčně arogantní, drzý a neurvalý.“

Helga se mé charakteristice jen zasmála.

„Ano, byl tady. Den nebo dva po tom, co tě Frankie zmlátil. A podrž se! Mával Frankiemu asi hodinu prachama před obličejem, že chce pro ten večer zase tebe. Jenže na tohle Frankie kývnout nemoh. Bál se, co by na to Cullen řekl. Zbil tě vlastně kvůli jeho stížnosti a přitom tě teď chtěl zase a tys vypadala fakt hrozně a jak z toho asi ven? Zkrátka vymyslel, že už si pro ten večer zadaná. A na tom nebylo nic podezřelého, protože Frankie dá vždycky holku tomu, kdo si řekne a zaplatí první. A to se mu musí nechat. Je to dobrý obchodní tah, jak přilákat lidi. Jestli chce dotyčný získat tu svou, musí přijít co nejdřív, takže i víc utratí. Jednoduše geniální...“

Nebavilo mě poslouchat, jaký je Frankie „báječný“ obchodník, mnohem víc mě zajímalo, co bylo dál s Edwardem. Neuměla jsem si vysvětlit, proč se vlastně ptám. Namlouvala jsem si, že se zajímám čistě účelově, abych zjistila, kdy zase přijde a vychrlila mu do obličeje všechny možné nadávky sotva se objeví.

Ale někde ve skrytu duše mi klíčily obavy, že jsem jako nějaká husa naletěla na tu jeho andělskou tvářičku.

Helga si naštěstí mých duševních pochodů nijak výrazně nevšímala. A zatímco já se rozpačitě přesunula k leštění stolků, ona pokročila ve vyprávění.

„No, takže Cullen si nakonec našel nějaké dvě jiné slečny, koupil jim pěkně drahé pití, s oběma to divoce rozjel na parketu, a pak si jednu z nich odvedl nahoru. Odcházela s ním s tak blaženým úsměvem, jako by odjížděla do pěti hvězdičkovýho hotelu někam na riviéru.“

Když Helga líčila, jak odešel s nějakou na pokoj, z nepochopitelných důvodů mě to zamrzelo. Vzpamatovala jsem se ovšem velmi rychle. Stačilo si vzpomenout, proč tam vlastně šli.

„... A další noc přišel znovu. Už asi hodinu po otevření. A zase se ptal na tebe. Frankie byl někde pryč a všechny jsme měly nařízeno odpovídat, že už klienta pro ten večer máš. Cullen nadával na celý podnik. Nakonec rozmlátil jeden karetní stůl a ochrance se ho povedlo vyvést až pod pohrůžkou, že zavolá policii. Tohle pro tebe ale asi není nic nového, protože jsi sama ráno uklízela třísky. No a od té doby se tu už neukázal. I když, to se ti musí nechat, asi jsi ho vážně pobláznila."

Helga hlasitě vydechla, jakoby ji těch pár vět příšerně unavilo. A dokonce začala skutečně zívat.

„A to je ode mě všechno, má milá. New York Times hadra ve srovnání se mnou. No, pokud mě omluvíš, jdu se ještě dospat, uvidíme se večer. A prosím, snaž se nic nevyvést. Za ten Frankieho amok ti to nestojí.“

Neodpověděla jsem. Jak mám nic nevyvést, když se mi obrací žaludek jen při pomyšlení na to zvěrstvo, co každý večer napochoduje do tohohle pajzlu?

Jak se mám usmívat a být povolná ke všemu a se všemi, když se mi každý z nich hnusí. S trudnými myšlenkami jsem začala stírat pozvracenou podlahu a přála si, aby večer nikdy nenastal. Nějak jsem cítila, že nedopadne moc dobře…

Edward

Seděl jsem v obývacím pokoji a relativně bez zájmu projížděl televizní kanály. Všichni, až na mou drahou budoucí polovičku byli na lovu. Možná jsem měl jít taky. Minimálně bych se rozptýlil. Tohle byl příšerný týden. Chtěl jsem to pořádně rozjet v tom luxusním veřejném domě, ale má první návštěva na začátku týdne nedopadla nejlépe. Ať už ta vyjukaná holka byla kdokoli, chtěl jsem ji. Byla tam smyslná a nevinná v jednom.

Už jsem zažil lepší sex, ale ona mě přitahovala, fascinovala a lákala. Její mysl byla tichá, což přispělo k mé touze ji víc poznat a vrhnout se do víru vášně. Ten večer jsem ji musel mít, ale nebylo mi dopřáno uvolnění, po jakém jsem toužil. Za tu nekřesťanskou sumu prachů jsem ovšem něco dostal, a to vrchovatě. Pepřákem do obličeje. Obvykle ženy prosí o to, aby se mnou zůstaly o samotě. Dobývají se mi za pásek kalhot a svlékají pohledem, ale pro ni, pro Bellu, jsem byl natolik odporný, aby mi nastříkala pepřák do obličeje. Moje ego to řádně pošramotilo. Tehdy jsem tu malou děvku chtěl skutečně zabít, to mi věřte. A málem se  mi to povedlo, i když prostřednictvím někoho jiného, jak mi neustále zdůrazňuje Carlisle.

Snaží se ve mně vzbudit pocit viny a kdykoliv prochází kolem, přehrává mi v hlavě, jak Bella vypadala po tom, co jsem ji prásknul. Nic proti Carlisleovi, ale měl jsem za to, že lékaři mají dodržovat něco, čemu se říká lékařské tajemství.

A snad ze zvědavosti, či možná z nudy, jsem se tam vydal znovu. Za ní. Ale ten den mě už někdo „předběhl“, jak mi naoko zklamaně oznámil ten pasák. No jasně. Byl to on sám a zřídil ji tak, že nebyla schopná vstát sama ani z postele.

Přesto jsem doufal, že mě tam pustí a snažil se ho uplatit. Kvůli mně by stejně stávat nemusela. Vlastně, abych byl upřímný, ta holka se nacházela přesně tam, kde jsem ji chtěl mít. Ještě několikrát jsem se snažil toho chlapa uplatit, ale byl neoblomný. Zvláštní. Většinou z lidí dostanu přesně to, co chci a peníze mi v tom velmi pomáhají. Ale tento večer jsem měl asi zkrátka smůlu. Chtěl jsem si užít a mohl jsem, ovšem ne z osobou, kvůli které jsem přišel. Noc dopadla jinak, než jsem si představoval, ale nemůžu si stěžovat. Dívka, kterou mi nabídli, nebyla sice zdaleka tak přitažlivá jako Bella, ale svou práci ovládala bravurně. Odcházel jsem až ráno a na výsost spokojen.

Každopádně má třetí návštěva nestála za nic. Opět jsem neměl štěstí na Bellu, a to mě velmi, skutečně velmi rozhodilo, což se projevilo na nejbližším nábytku. Sám jsem nevěděl, proč jednám tak výbušně. Něco mě k ní táhlo. Byla tak jiná. A působila o tolik víc nevinně, a přitom mnohem svůdněji než ostatní. Začínal jsem ní být posedlý. Líbila se mi a zároveň jsem jí chtěl uštědřit pořádnou lekci za ten pepřák. A nesnesl jsem pomyšlení, že by s ní měl trávit večer někdo jiný než já.

Jen při té představě jsem zase naštvaně uhodil do stolku u gauče a ten se s rachotem sesul k zemi. Sakra. Měl bych začít ovládat své emoce. Za tohle mě Esme rozhodně nepochválí.

Z úvah mě vytrhl svůdný sladký hlas. Vzápětí mi něčí ruce začaly klouzat po hrudi a rozepínat knoflíčky a hebké plné rty mi začaly přejíždět po ušním lalůčku... Zase!

„Copak se děje, drahý? Mám pocit, že se potřebuješ odreagovat.“

Tohle přesně jsem čekal. Poslední dobou mi nedá ani na chvíli pokoj. Dámy a pánové, přivítejte moji úchvatnou přítelkyni a snoubenku - Victorii. Je krásná, je sexy a svým způsobem ji mám rád. A vím, že i ona mě, ale zrovna teď si od ní potřebuji odpočinout.

I když… Jestli přijde na to, kam se ztrácím po večerech, rozcupuje mě na kousíčky a na odpočívání budu mít věčnost.

Vždyť první polovinu týdne jsem nezůstal doma ani jednu noc. Jak neopatrné. Uričtě si něčeho všimla, a to jsem musel nějak napravit...

Bezedným bankovním kontem…

Drobnými dárky…

Neskonalou oddaností…

Nejrychlejšími sporťáky…

Romantickými lovy...

Či nekonečnými sexuálními hrátkami, kterými vynahrazuji absenci opravdové lásky...

Proč s ní jsem, když ji nemiluji? To je prosté. Je prostě fajn mít někoho v posteli. Máme se brát, ovšem náš vztah je odlišný a poněkud volnější než třeba vztah Rosalie a Emmetta. Musí být. Vždyť jsme spolu a máme ještě být po celou věčnost. Jak nesnesitelné, nepředstavitelné a úmorné.

Proto oba tak trochu podvádíme.

Ona občasným zpestřením vegetariánské stravy a bezvýznamnými flirty a já výlety mezi hravou dívčí společnost.

Náš vztah spoustu lidem nedává opravdový smysl, ale nám samotným ano. Jsme tolik odlišní a přitom tak stejní. Svým způsobem divocí, nespoutaní, vášniví, přitažlivý a navždy mladí. Skutečně bohémská kombinace.

Máme moře času na to, abychom si vzájemně pomáhali vyplňovat dny věčnosti.

Tedy... Když nás nenapadne žádný lepší způsob, jak je strávit.

Ale já už na dnešní večer plán mám. A Victorii do něj rozhodně nezahrnuju.

Victorieeee. Překvapeníííí. Omlouvám se, ale v porovnání s "mým" Edwardem je Tanya skutečně beránek a nemělo by to šťávu. Navíc se na ní vyřádí ostatní autorky v jiných povídkách. To Vicky je správně špatná postava:D. Rozhodně si s Edem nezadá.

Přiznávám, že tahle kapča je trochu neakční, ale nemohla jsem je prostě jen tak nechat hned setkat. Takhle už mám připravenou půdu pro další dílek a mohl by být už na víkend přichystaný:D. A začnou se dít divy:D

6. kapitola

Autor: Winna (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Noční život: 5. kapitola - Tichá přítažlivost: