Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nikdy na to nezapomenu - 7. kapitola

the-host


Nikdy na to nezapomenu - 7. kapitolaV povídce se dočtete o návratu Edwarda. Když Cullenovi odjedou na třídenní lov, tak má Bella s Edwardem konečně trochu soukromí. Jsou šťastní, ale všechno nemůže trvat věčně.
Aby jste si nemysleli že přidám jednu kapitolu za týden, tak teď vám přináším další. Díky za komentíky. Moc mě potěší, když aspoň někteří to komentují. Budu se s spoluautorkou snažit přidávat kapitoly, co nejčastěji.

Edward :

Běžel jsem na jih a myšlenky na Bellu a černého vlka mě popoháněly v před a bojovali s mým spánkem. Běžel jsem jak nejrychleji jsem mohl, ale mé síly postupně ochabovaly. Konečně jsem ucítil můj pach. Vyběhl jsem na louku s domněním, že je to za Cullenovic domem, ale bylo to "moje" místo u vodopádu. Už jsem neměl síly bojovat se spánkem, a tak jsem si s posledním návalem sil, lehl do trávy a okamžitě usnul.


Probudila mě sluneční záře a kapky vody na mé kůži. Otevřel jsem oči a zjistil jsem, že slunce už zapadá. Cože? To jsem prospal celý den? Bella o mě bude mít starost. Nebude určitě trvat dlouho a Cullenovi mě půjdou hledat. Jestli už nezačali.

Jen co jsem pomyslel na vlka, vyběhl jsem k domu Cullenových. Tentokrát jsem už ale šel podle pachu. Nechtěl jsem se znovu ztratit. Konečně jsem přeskočil řeku za Cullenovic domem a vběhl dovnitř.


„Edwarde!“ vykřikla Bella, jen co mě spatřila přicházet. Přiběhla ke mně a objala mě. Taky jsem ji objal a políbil do vlasů.


„Co se stalo? řekla Bella, aniž by mi dovolila promluvit.


„Ztratil jsem se. Na víc jsem se nezmohl. Touha po Belle byla silnější než vysvětlování. Políbil jsem ji a ona mi polibek opětovala a začali jsme se líbat. Až po chvíli jsem si všiml, jak k nám jde Carlisle. Tak nějak se culil. To jsem opravdu nechápal, ale jeho myšlenky mi nedávaly smysl už vůbec!

No konečně si nám Bella někoho našla! Ty aférky na jednu noc jí už asi lezly krkem.


„To jsem rád že jsi přišel. Bella málem praskla strachy. My jdeme na společný třídenní lov. Nechcete jít s námi? zeptal se nás Carlisle a Bella záporně zakývala hlavou.


„Ne, řekl jsem, protože jsem si přál být sám s Bellou. Carlisle se usmál a zamířil ven. Zase ty jeho myšlenky…


„Ale bráška se přeci jenom našel. Už jsem se bál, že si za skočil z útesu, zasmál se Emmett a já se naštval.


„Emmette! křikla na něj Bella a Emmett zdvihl ruce ve smyslu "vzdávám se" a vyšel s Rose z domu.


„Edwarde, bráško už jsem si myslela, že se neukážeš! Objala mě Alice a dělala, jako by mě týden neviděla.


„Ahoj. Mějte se tu hezky! křikla na nás Alice, když vycházela s Jasperem z domu. Pak jsme uslyšeli nastartování motoru a křupání štěrku a ticho.


Podíval jsem se na Bellu a začal ji líbat. Vyběhl jsem s ní nahoru a položil na postel. Chtěl jsem ji víc, ale nevěděl jsem jestli to ona bude chtít. Začínala mi stahovat mikinu a tak jsem poznal, aniž bych něco řekl, že souhlasí. Vjel jsem rukama pod její triko a trhnutím jsem ho roztrhl. 
Bella se usmála.


„Alice tě zabije. Tohle se jí nejvíc líbilo, řekla trochu rozzlobeně Bella.


„Stejně by si ho už na sobě neměla, tomu se usmála a pokračovala ve svlékání mého trika. Poté přešla ke kalhotám a za chvíli jsem byl i bez nich a Bella taktéž. Leželi jsme tam jenom ve spodním prádle. Pohlédl jsem na Bellu a ona na nevyřčenou otázku přikývla. Zbavili jsme se i toho posledního oblečení a...


Probudil jsem se s krásným pocitem. Bella ležela a usmívala se jako sluníčko. Všimla si, že jsem vzhůru a políbila mě na tvář. Já jí polibek opětoval. Tohle byla ta nejkrásnější noc v mém životě. Pomyslel jsem si.

A pak se stalo něco co bych nečekal. Poprvé za můj napůl upírský život mi zakručelo v břiše. Když jsem si uvědomil, byl jsem na lovu asi před 2 dny a jedl jsem asi před týdnem, ještě když jsem byl člověk. Z mé zamyšlenosti mě vytrhla Bella.


„Zkusím ti něco uvařit. Možná ti to bude chutnat. Usmála se úsměvem, který jsem miloval a začala se oblékat. Když odešla dělat jídlo, začal jsem se taky pomalu oblékat a sbírat věci ze země. Domem se linula vůně teplého jídla a já šel do kuchyně. Bella dělala míchané vejce. Asi si nevšimla mého příchodu a já jsem k ní zezadu přišel a objal ji okolo pasu. Překvapením povyskočila. A obrátila svou hlavu ke mě.


„Vylekal jsi mě! řekla rozzlobeně, a když jsem ji políbil, její tvář se změnila v usměvavou. Dodělala vejce a vysypala to z pánve na talíř. Vzal jsem si k tomu suchý rohlík a sedl si ke stolu. Bella mi přinesla talíř s jídlem a já se pustil s chutí do jídla. Chutnalo to výborně, na to, že je upír a nejí.


„Umíš dobře vařit na to, že jsi upírka, řekl jsem a ona se usmála. Pozorovala mě se zájmem.


„Co je? zeptal jsem se když mi to začalo být nepříjemné.


„Nic, já jenom, jak vám to může chutnat. Tomu jsem se usmál.


„Tak jako to chutnalo tobě v lidském životě. To jsem ale říkat neměl, protože z jejího obličeje se vytratilo štěstí a já ji tak asi připomněl její život, který asi nebyl moc hezký.


„Promiň. Nechtěl jsem-.“ Bella mě, ale přerušila.


„Ne ty za to nemůžeš. Já prostě... To už nedořekla, protože se rozvzlykala. Bylo mi jí líto. Vstal jsem a posadil si jí na klín a objal jsem ji.


„To bude dobré, uklidňoval jsem ji. Uklidil jsem talíř a přenesl ji na pohovku v obýváku. Lehl jsem si a ona se mi stulila u břicha do klubíčka. Pořád vzlykala. Kdyby mohla brečet, pohovka už by byla mokrá. Když jsem uklidňoval Bellu, stalo se něco, co mě trochu vystrašilo. Po tváři se jí začali hrnout krvavé slzy.


„Bello? řekl jsem vystrašeně a ona se na mě podívala a vytřela si oči. Krvavé slzy se jí rozetřely po tváři, a tak měla i na rukou i na obličeji červené skvrny. Na jejím bílém obličeji vypadaly hrozivě až hrůzostrašně, takže by se jí některé dítě bálo.


„Promiň. Nemůžu se-. Zarazila se, protože pohlédla na své krvavé ruce. Její obličej byl náhle vyděšený. Pak zmizela rychlostí blesku v koupelně a slyšel jsem jak teče voda a ona si omývá obličej a ruce. Chudák. Myslel jsem, že upíři nemůžou brečet. Z myšlenek mě vyrušila Bella a já na ni pohlédl. Už naštěstí neměla na sobě ty skvrny a já byl rád.


„Půjdeš se mnou na lov, prosím? zeptala se mě roztřeseným hlasem a vydali jsme se tiše na lov. Vůbec jsme nepromluvili a Bella byla mimo ve svých myšlenkách.

Když jsem ulovil třetí srnku a byl plný, sledoval jsem zamyšlenou Bellu. Vůbec si nevšimla, že už tam stojí asi 15 minut a já na ni koukám. Nechal jsem ji na pokoji a sedl jsem si do trávy na louky. Uběhlo dalších 5 minut a ona se probrala z myšlenek. Zmateně se dívala kolem sebe a její pohled se zastavil na mě.


„Jak dlouho tady už stojím? zeptala se mě a já pokrčil rameny.


„Asi 20 minut. Odpověď ji asi nebyla moc příjemná a ona přišla ke mně a sedla si vedle mě. Opřela mi hlavu o rameno a zavřela oči. Vůbec jsme spolu nepromluvili a jen tak seděli a já ji objímal. Po chvíli na mě padla únava a já usnul.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nikdy na to nezapomenu - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!