Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Night Club - Prolog

25.01.2011 (15:30) • KatieBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2984×

Prolog

Jmenuji se Bella Swanová. Je mi sedmnáct let. Žiju s nevlastním tátou Philem ve Forks, kde vlastní jediný noční klub tady v deštivém městečku Forks. Měla jsem vlastního tátu i mámu, oba ale zemřeli. Táta, když mi bylo osm. Byl to policejní náčelník a nešťastnou náhodou se připletl do přestřelky a přišel tak o svůj drahocenný život. Pak si máma vzala Phila, který byl na nás hodný, ale jen doté doby, než si ho mamka vzala. Pak věci nabraly tak rychlý pád, že jsme se s mamkou nestačily divit.

Máma zemřela před rokem. Phil ji stejně jako mě nutil pracovat u něj v klubu. Máma tedy musela pracovat jako společnice bohatých pánů a splnit jim každé přání. Pamatuji si na tu noc, kdy máma přišla o život...

„Bello! Pohni tou svou prdelkou a nalej pánům whisky!“ zasmál se Phil a popostrčil mě tak k práci. Stála jsem za barem a ve svých šestnácti letech jsem nalévala alkohol všem těm prasákům, co přišli do Philovýho klubu.

„Máš to ale pěknou holčičku,“ zamumlal jeden z těch prasáků směrem k Philovi. Pozoroval mě už celou dobu.

„Hm... to jo, Marty,“ odpověděl Martymu Phil, „celá po mámě!“ zasmál se.

„Bello!“ zakřičel na mě – a to jsem stála hned vedle něj. „Nalej přeci ještě Martymu!“

Když jsem kolem svého otčíma procházela, plácnul mě po zadku. Bylo mi to odporné, ale musela jsem mlčet. I máma musela, když ji Phil ošklivě bil. Obě jsme dobře věděly proč. Bez Phila bychom neměly ani střechu nad hlavou, a ani jídlo nebo pití. Mizernej to život.

„Tvoje dcerunka není na potěšení?“ zamumlal Marty úchylně, když jsem mu do prázdné sklenky nalévala dalšího panáka.

„Ještě ne,“ odpověděl mu Phil. Otřepala jsem se, když to vyslovil. Řekl ještě ne. A já dobře věděla, že to za chvíli přijde a já budu muset dělat to, co máma. Ale to jsem ještě netušila, jak brzy to bude.

„Hej, Phile!“ Objevil se u baru tlustý starší muž. „Chci Renée! Tvoji ženušku! Za kolik mi ji dáš?“

Hledala jsem mámu očima. Uviděla jsem ji, se krčit u schodů. Když se naše pohledy střetly, pousmála se na mě. Chudák máma. Bylo mi jí neuvěřitelně líto.

„Je to moje žena a v posteli je sakra dobrá,“ rozmýšlel se Phil, „takže za pět tisíc. Bereš, Marku?“

Mark bez váhání odpověděl: „Beru!“ A už vytahoval z peněženky danou částku. Naprosto se mi to protivilo. Měla jsem stochutí čapnout mámu a odtáhnout ji z tohoto klubu.

Maminka mi ústy naznačila „neboj" a usmála se na mě. Jak se mám nebát, když ji zase bude ohýbat nějakej úchylák? Ale nemohla jsem nic nedělat.

„Nečum a nalívej!” zařval Phil a dal mi facku. Pár opilců, co seděli na baru, se rozburáceli opileckým smíchem.

„Jo, jo!” slyšela jsem z pokoje, do kterého před chvílí maminka odešla.

Pak - zrovna, když jsem čistila skleničku - se z pokoje vyřítil vyděšený Mark.

„Je všechno v pořádku, Marku?” zeptal se ho Phil.

„J-jasně,” zamumlal a se slovy, že už musí jít, odešel.

Čekala jsem dvě hodiny, než maminka vyjde z pokoje. Ale ona nevycházela. Nevšimla jsem si, že by do toho pokoje vešel další muž stojící o potěšení.

„Sam,” oslovila jsem maminčinu nejlepší kamarádku, která v tomhle zatraceným klubu taky dělala. „Neviděla jsi mámu? Má tam... ehm... zákazníka?” zeptala jsem se znechuceně.

„To určitě ne. Neviděla jsem ji,” pokrčila rameny a pohladila mě po vlasech. Jenže mě chytila v tu chvíli panika. Co Mark mámě udělal, že z pokoje ještě nevyšla?

Utíkala jsem nahoru do pokoje a nevšímala si řvaní Phila. Otevřela jsem dveře a došla k posteli, na které máma ležela nahá. Nedýchala. Podívala jsem se na její obličej. Oči měla vyděšené hrůzou, krk měla odřený, jako by ji někdo... škrtil!

Pamatuji si, že v tu chvíli jsem prostě nevěděla co dělat. Bohudík, že dorazil Phil a uviděl to, co já. Nebyl z toho moc šokovaný nebo smutný. Otočil se na mě, ukázal na mě prstem a zakřičel: „Tak, mladá dámo, zůstala jsi mi na krku, takže odteď budeš makat a budeš dělat to, co ti poručím!” Pak mě surově zbil, mrtvou mámu si hodil přes rameno a odešel s ní ven, kde ji hodil do popelnice. Brečela jsem. A brečela jsem dlouho. Dámy a pánové, dovolte, abych vám představila krutý svět bordelu.

Tak takhle má máma přišla o život a já jsem od té doby zůstala sama jen s Philem a s máminou nejlepší kamarádkou Samanthou.

Ve dne jsem spala, četla si knihy, co jsem si sem přivezla před lety, nebo jsem uklízela dole u baru. Měla jsem s mámou jeden velký pokoj, do kterého si máma vodila zákazníky, ale alespoň jsme ve dne měly prostor pro párty, kterou jsme pořádaly pro Samanthu. Ten život předtím se dal celkem snést až na to, že jsem musela vidět mámu občas zbitou a občas znásilněnou. Ale až na to se to snést dalo.

Teď, když je máma pryč, bydlím v malém kumbálku, kde je jen postel a jeden šuplík, ve dne čtyři hodiny spím a pak připravuji celý klub – doslova – na večerní šichtu. S úderem šesté hodiny se sem začnou hrnout luxusní chlapíci, ale také obyčejní ožralové. Nikdo normální. Já zatím jenom nalévám pití a tancuju u tyče – což naprosto nesnáším. A když netančím moc sexy – jak říká Phil – zbije mě a vyhrožuje, že pokud nebudu tancovat, budu souložit. Proto se před sexy tanečkem vždy posilním alkoholem, protože bez něj bych byla prkenná. Je to strašné, ale pořád lepší než samotný akt.

Nežila jsem normálním životem, normálním životem nežiju, a ani nebudu. Nesmím chodit do školy, ale bohudík číst a psát umím skvěle. I když mé znalosti jsou ze třetí třídy, ale Phil si prostě nepřál, abych chodila do školy. Navíc bych ani momentálně neměla kdy, protože celé dopoledne musím jenom uklízet a připravovat na večer. Někdy si říkám, jaké by to asi bylo, kdybych utekla. Ale klub byl zbudován v bývalém sklepě, takže bych stejně musela projít hlavními dveřmi, u kterých pravidelně hlídali hlídači a ti by mě samozřejmě nepustili. Takže mé šance na útěk jsou stejně tak marné, jako cokoliv jiného.

Pokud jste četli nějakou moji předešlou tvorbu, přičemž ani jediná kapitolka nebyla 15+, teď musíte být šokováni. Přicházím s novým nápadem a úplně jiným žánrem kapitolovky. Proto Vás prosím o pocity, dojmy a kritiku, abych věděla, jestli má cenu pokračovat. Nejsem si jistá, zda se tato kapitolovka totiž bude líbit.

Předchozí | SHRNUTÍ | Další

Autor: KatieBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Night Club - Prolog: