Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Night Club - Kapitola 1.

26.01.2011 (20:45) • KatieBella • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2721×

Anděl

Bella

„Bello!” zařval Phil a probudil mě tak z mého čtyřhodinového spánku. Uslyšela jsem jeho dunivé kroky na schodech do pokojů a mého kumbálku. Dveře se otevřely a na mě dopadl smrad cigaret a alkoholu ze zdola.

„Narvi na to svoje špinavé tělo sexy obleček, namaluj se, navoň se a v šest tě chci vidět u tyče! A pamatuj na to, že jestli ze sebe vydáš maximum, pak tě tentokrát nebudu bít,” řekl Phil. Ta poslední část mě překvapila a už jsem doufala, že Phil nebude takový grázl, jenže on ještě neskončil. „Nebudu tě bít, ale hodím tě zakazníkovi do postele a on si pak s tebou bude dělat, co bude chtít!” zařval a hodil mi do náruče sexy obleček a nějaký šminky. 
Pak zavřel dveře a odkráčel si to zpátky k baru.

Svezla jsem se na podlahu a začala vzlykat. První sex jsem si tedy rozhodně nepředstavovala takhle. Měl to pro mě být velký prožitek a rozkoš, ale pokud nepředvedu pořádný tanec, pak budu spíš cítit bolest a znechucení místo rozkoše.

Otřela jsem si slzy, vstala a rozhodla se vydat ze sebe všechno. Vím, že jednou přijde mé nechutné, bolestné poprvé, ale aby to bylo tak brzy, to vážně nechci. 
Nalíčila jsem se jak nejlépe jsem mohla v malilinkatém ušmudlaném zrcadle, pořádně se navoněla (mýt se totiž smím jen jednou za týden a mám na to jenom půl hodiny), oblékla si ten sexy obleček, který mi byl těsně pod zadek a pak sešla dolů, abych si tajně nalila rum. Phil teď naštěstí ohýbal nějakou další jeho prostituku, protože sex mu musel chybět. Takže jsem měla volný prostor na to, abych do sebe šupla pět panáků. Místnost se přede mnou točila, ale doufala jsem, že se odvážu a budu sexy.

„Si vážně hezká, Bello,” pohladil mě Phil po zadečku a namáčknul mě na bar. „Možná tě prvně zaučím, než tě dám zakazníkům,” zachichotal se a začal mě ošahávat po celém těle. Díky bohu se tu objevil první zákazník a já se tak Philovi vykroutila se slovy, že to jdu rozjet. Alkohol už totiž začal působit v té nejvyšší míře. 
Stoupla jsem si k tyči a začala se kolem ní kroutit do rytmu hudby.

„Mladí panové,” zakřenil se Phil za barem, když do klubu vstoupili tři nejvíc sexy kluci, co jsem tu kdy viděla. Mohlo jim být jako mně. Jeden měl blonďaté rozcuchané vlasy. Ten druhý byl svalnatý, jeho vlasy byly černé jako uhel. A ten poslední byl ze všech nejhezčí. Měl bronzové, rozcuchané vlasy, byl svalnatý, ale ne mohutný jako ten černovlasý. Všichni na sobě měli značkové oblečení, byli bledí a měli medové oči. Nevím proč, ale vůbec mi do této společnosti neseděli.

„Vás bych tu opravdu nečekal,” usmíval se Phil a zval je dál. Nenechali se dvakrát pobízet.

„Nedělej si naděje, Phile. Zítra se žením, jsem tu kvůli rozlučce se svobodou. Budeme jenom pít a koukat se, nic víc,” ujišťoval ho ten černovlasý.

„Jistě, jistě,” přikyvoval Phil. „Bello!” rozkřičel se pak na mě. „Ukaž tady mladým pánům Cullenům, co dovedeš.”

Myslela jsem, že se snad propadnu studem. Kroutit se před tak krásným andělem... to nesnesu. Ale neměla jsem na výběr.  
Chlapci Cullenovi se posadili do rohu, poručili si pití a pak mě chvíli pozorovali. Ten blonďatý se na mě zamračil. Nechápala jsem, co proti mně má! Pak se můj anděl podíval na mě ještě s větším zájmem. Zůstala jsem tam stát jako opařená. Motala se mi hlava, tělo mě bolelo. Zřejmě přicházela otrava alkoholem.

„Bello!” zařval Phil a došel až k pódiu s tyčí. „Tak ty jsi mi nerozumněla? Takže ty nebudeš tancovat?! Asi víš, co pak tedy nastane!” surově mě chytil za zápěstí a táhl mě nahoru. Otočila jsem se směrem k těm třem mladým, krásným pánům a poslala jim prosebný pohled o pomoc. Ještě nechci přijít o svou čest!

Phil mě dotáhl až nahoru do pokoje a vpadl se mnou do toho malého kumbálku.

„Tak ty nebudeš poslouchat?!” zařval a vlepil mi pořádnou facku na pravou stranu obličeje. Sykla jsem bolestí.

„Tak ty nebudeš tancovat?!” vlepil mi další facku na druhou stranu obličeje. „Sama sis o to řekla, děvenko!” zařval a začal si sundávat pásek. Myslela jsem, že mě zase zbije, ale vzpomněla jsem si, co mi říkal před malou chvilkou, kdy mě osahával u baru.

„Ne!” zaječela jsem, ale to jsem neměla dělat. Páskem, který si zrovna sundal, mě přetáhl přes záda. Zařvala jsem bolestí.

„Drž hubu!” zařval Phil a sundal si kalhoty.

„Ne, prosím!” vzlykala jsem. Shrnul si trenky a namáčkl mě ke zdi. Zajel mi pod obleček.

Pak se rozrazily dveře. Phil se lekl, natáhl si trenky a kalhoty a já se svezla na podlahu. Schovala jsem si obličej do dlaní a prudce vzlykala.

„Je všechno v pořádku?” uslyšela jsem ten nejkrásnější hlas na celém světě a zvedla hlavu. Stál tam můj anděl. Za ním stáli i jeho bratři a mračili se na Phila.

„Máte nějaký problém, pánové?” zařval na ně Phil.

„Tenhle tón si vyprošuji,” zavrčel temně anděl, „vy mi nebudete přikazovat, jak mám mluvit a co mám dělat!” prskal zuřivostí. „Pokud nestojíte o její společnost,” zaprskal a ukázal na mě, „ihned odsuď vypadněte!”  
Bratři se na sebe podívali.

„Já ano,” řekl můj anděl a vtiskl Philovi do zpocené ruky balíček peněz. Phil si je přepočítal a řekl: „Fajn. A na tuhletu můžete být tvrdý!” zasmál se chladně a odešel z mého kumbálku. Anděl vstoupil do kumbálku a zavřel dveře. Ach ne, co když to přijde znovu?

Edward

Vtrhli jsme tam zrovna včas. Ten odporný chlap ji chtěl znásilnit.

To není možné. Vždyť je to její otčím. Omlouvám se Ede. Teď už vím, že to byl špatný nápad lézt do tohot klubu. Ale je jediný ve Forks... pomyslel si Emmett.
Na druhou stranu jsem byl rád, že jsme šli do tohoto klubu. Kdybychom sem nešli, skončila by velice špatně. I když správně bychom se do toho neměli plést. Ona je člověk a její krev mě velice přitahuje. Ne, její krev mi zpívá. Ale kdo by chtěl poslouchat znásilnění otčímem a ještě tak mladé dívky. A když jsem si přečetl v Jasperové hlavě její pocity – protože myšlenky jsem přečíst nemohl, rozhodl jsem se jednat a bratři mi byli nápomocni.

„Je všechno v pořádku?” zeptal jsem se té krásné Belly, která se krčila na špinavé podlaze. A podle jejího pachu, který se sice míchal z pachem voňavky a její krve, jsem poznal, že se už týden nemyla. Chudák holka.

„Máte nějaký problém, pánové?” zařval na nás ten odpornej chlápek, který si zrovna nasadil zpátky své kalhoty.

„Tenhle tón si vyprošuji,” zavrčel jsem. Nehorázně mě vytočil. Nevím, co si ten chlap o sobě myslí.

Kdyby sem nevtrhli, mohl bych si docela užít. Mohl bych do ní bušit tak, jak už dlouho ne.
Zamračil jsem se, když jsem si přečetl, co si ten odpornej chlap pomyslel. Nejradši bych tu chudinku vzal do náruče a utekl s ní k nám, ale to jsem nemohl udělat, protože jsem byl upír. Protože ona se o mně jako o upírovi nikdy nesměla dozvědět. Jinak by jí hrozilo něco mnohem horšího než znásilnění svým otčímem.

„Vy mi nebudete přikazovat, jak mám mluvit a co mám dělat!”

Co si o sobě ti zazobanci myslí?!
Doplnil svoji drzou řeč ještě drzou myšlenkou.

„Pokud nestojíte o její společnost, ihned odsuď vypadněte!”

Ede, já nemůžu. Kdyby zjistila Rose, že jsem jen s touto holčinou strávil v pokoji osomotě nějakou chvilku, rozcupovala by mě na kousíčky. Zítra se bereme, to by byla katastrofa.
Poslal mi Emmet myšlenku. Vzápětí i Jasper.

Edwarde musíš ty, anebo nikdo. Promiň, ale Alice by viděla mé rozhodnutí a způsobila by tu scénu.

„Já ano,” řekl jsem rozhodnutě a podal Philovi pět tisíc.

Vzal si ode mě peníze a otočil se na patě pryč. Emmet s Jasperem už pomalu odcházeli. Phil se ještě zasmál a řekl mi: „Fajn. A na tuhletu můžete být tvrdý!”

Doufám, že do ní bude bušit ještě víc, než jsem měl v plánu já, aby dostala za vyučenou!

Měl jsem sto chutí mu odpovědět: „Já nejsem takový prase jako vy!”, ale to jsem nemohl. Nemůžu přeci odpovídat na něčí myšlenky. Takže jsem ho nechal vyjít z jejích dveří a odkráčet si to se svými hnusnými myšlenkami pryč. Pak jsem se otočil na vyděšenou Bellu.

„Jsi v pořádku?” optal jsem se jí nesměle. Chvíli na mě vyděšeně koukala a pak se zase rozvzlykala. Trhalo mi to mé mrtvé srdce, vidět ji takto.

„Ach, prosím, neplač!” žadonil jsem, ale nepohnul se ani o píď. Měl jsem strach, aby jsem jí kvůli její lahodně vonící krvi neublížil.

„Co budete se mnou dělat?” šeptla po pěti minutách intezivních vzlyků. Chudinka.

„Nic,” ujistil jsem ji. Odvážně se vyškrábala na nohy a popošla kousek ke mně.

„Zaplatil jste Philovi,” mračila se. Myslel jsem, že není děvka! Ale zatím to vypadlo, že se mi nabízí. Snažil jsem se uklidinit.

„Ano, zaplatil a nevykej mi. Jsem Edward. Edward Cullen,” představil jsem se.

„Bella Swanová,” pípla tiše. Pak bylo ticho.

Rozhlédl jsem se po té malé místnůstce, kde nebyla ani koupelna nebo šatna. Toto kdyby viděla Alice...

„Máš to tu... malé,” řekl jsem jen. Podívala se mi do očí a pak se ke mně rozběhla. Obejmula mě a zase se rozvzlykala. Ach bože, kdyby mi jen její krev tak nevoněla.

„Chci odsuď pryč!” prosila mě. Ale já ji moc nevnímal. Dostalo se mi totiž pohledu na její malý krk. Krční tepna se mi přímo vybízela ke kousnutí.
Rychle jsem ji od sebe odtrhl a šel od ní tak dál, jak jen to ta malá místnost nabízela.

„Ty mi nepomůžeš, že?!” zakřičela na mě. Ukázal jsem ruce, jakože se vzdávám a bolestně zašeptal: „Nemůžu.”

„Ne, že nemůžeš! Ty nechceš!” obvinila mě. „Tak si mě ven! Vezmi si mě v této malé zasmrádlé místnosti, když si za to zaplatil peníze!” zakřičela na mě zoufale. Jak moc jsem jí toužil pomoct.

„Nechci tě připravit o tvou čest,” řekl jsem tiše a v klidu.

„Proč?!” zakřičela a jedním pohybem si strhla šaty. Stála přede mnou nahá a já najednou pocítil zvláštní touhy. Touhy, které – jak jsem si myslel – ve mně dočista umřely, ale mýlil jsem se. Takhle ta křehká dívenka mě k sobě přitahovala a nejen svou krví, jak už teď vím.

„Bello, oblékni se. Prosím,” polkl jsem.

„Vezmi si mě, Edwarde Cullene! Protože pokud mi to neuděláš ty, udělá to někdo jiný, někdo odporný a mnohem méně sexy, než jsi ty!”

Vážně řekla, že jsem sexy? Hm...

„Bello, prosím!” zaprosil jsem. Jako malé dítě zavrtěla hlavou a došla až ke mně. Obmotala své ruce kolem mého pasu, našpulila pusu a čekala na rychlý polibek, který se ovšem nedostavil.

„Bello!” zakňučel jsem zoufale. Cítil jsem, jak se ve mně začíná probouzet zabíják. Byla příliš blízko.

„Edwarde, prosím,” vzdychla a rukama mi zajela pod svetr. Rychle jsem zastavil její hbité ruce a vytáhl je zpod mého trička. Odfrkla si a došla si pro ručník, který si kolem sebe hbitě obmotala.

„Fajn, ale pokud nechceš mé služby a ani mi nechceš pomoct, tak laskavě vypadni!” zaječela na mě. V očích se jí začaly projevovat další slzy.

Smutně, ale i radostně (abych nemusel tolik šílet kvůli její krvi) jsem se otočil na patě a vzal za kliku.

„Edwarde!” zavolala na mě ještě. Otočil jsem se. „Ano, Bello?”

„Řekni Philovi, že jsi do mě pořádně bušil a další takový nechutnosti, aby byl spokojený. Prosím,” zaprosila. Její nálada teď byla naprosto v pořádku, řekl bych.

Kývl jsem a otevřel dveře. „Nejsem tu naposled,” řekl jsem jí odhodlaně. Ještě se tu ukáže. Přesněji řečeno, budu tu každý den a to jen kvůli ní, abych ochránil její čest. A to i přes mé neustále pálení v krku nebo touhy po ní, ale i po její smrti. Něco mě k této neuvěřitelné lidské dívce táhlo a já zatím nedokázal popsat co.

„Užil jsem si to s ní, Phile!” zavolal jsem na Phila.

Phil se zašklebil. „Doufám, že si to ona neužila.”

Hajzl jeden.

„Pořádně jsem do ní bušil,” zasmál jsem se společně s ostatními ožraly tady. „A, Phile!” zavolal jsem ještě na Phila a došel až k němu.

„Mohl bys mi ji... předplatnit?” zaprosil jsem.

„A to jako proč?”

To, co teď řeknu, se doufám nikdo z mé rodiny nedozví. „Chtěl bych, aby do ní nikdo kromě mě nebušil.”

Phil se usmál, ale zavrtěl hlavou. „Ten, kdo si první řekne v danou chvíli, ten ji bude mít. Žádné předplatnění neberu!”

Taky by si do mé Bellinky mohl bušit nějaký ožrala, aby poznala, jaké to je být lehkou děvou.
Pomyslel si. Zvedl se mi žaludek, tak už jsem to radši zabalil, nasedl do mého volva a jel domů.

Bella

Asi jsem neměla na Edwarda být taková. Možná, že ho odradilo to náhlé a velice zoufalé prosení o pomoc. Kdybych tomu dala čas... Ten mě totiž o moji čest připravit nechtěl. Přece jenom to nebyl takový grázl. I když mě vážně naštval. Kdybych prožila první tělesný vztah s ním, byl by určitě něžný a já bych na tento okamžik zajisté ráda vzpomínala. Ale on odešel. Alespoň že Philovi nakecal ty prasárny, protože jinak by mě asi zohl sám Phil a jednou mně to už rozhodně stačilo.

Tak co říkáte na první kapitolku? Není to moc drastické?
Předem děkuji za komentáře a po případně kritiku.

PS: Chtěla bych poděkovat všem, kteří u prologu zanechali svůj názor, vážím si toho.

Předchozí | SHRNUTÍ | Další

Autor: KatieBella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Night Club - Kapitola 1.: