Tohle je z pohledu Alice. Dozvíte se, proč se na sebe Jasper s Felixem tak vrhli. Hlavně pište komentáře.
16.08.2010 (14:30) • Bellaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1159×
Pohled Alice:
„Už jsem ti říkala, že jsi skvělý tanečník, lásko?“ Zářivě jsem se usmála na Jaspera a políbila ho na rty. Líbat se s ním bylo to nejhezčí na světě. Ani nákupy jsem si neužívala tak jako líbání s ním.
„Klidně mi to můžeš opakovat pořád dokola.“ Kroužil se mnou po parketu a já byla šťastná. Z mých vizí byla Edwardova a Bellina budoucnost společná. Pomalu se mi dařilo dávat je dohromady. Ale Bella byla občas docela tvrdohlavá, takže nebýt mě, nebyli by s Edwardem tam, kde jsou.
V tom do mě vrazil Edward a odtrhl mě prudce od Jaspera. V očích měl starost a taky vztek. Asi se muselo něco stát.
„Viděla jsi Bellu?!“
„Ne, myslela jsem, že se někde udobřujete.“
„Nemůžu ji najít a cítím pach jiného upíra. Co když nás zradila Alice? Mohla se přece vrátit do Volterry!“
„Viděla bych, kdyby něco takového udělala. Bella by nás nikdy nezradila. Vrátíme se domů a třeba je tam. Nemusíš hned vyšilovat, Edwarde. Na světě je spousta upírů.“ Chytla jsem Jaspera za ruku a odcházela s ním z klubu. Byla jsem si jistá, že Bella je určitě doma, a Edward zbytečně panikaří. Ale na druhou stranu to bylo dobře, protože to znamenalo, že mu na ní záleží.
Nasedla jsem do auta a čekala, až Jasper nastartuje. Zkoušela jsem se dívat do Belliny budoucnosti, ale nedařilo se mi to. Viděla jsem jen tmu a potom obraz nějakého upíra. Ještě nikdy jsem ho neviděla, a tak jsem nevěděla, co to má znamenat.
„Co vidíš?“
„Bella je někde s cizím upírem. Nevím, co tam s ním dělá, ale určitě má pro to dobrý důvod. Až se to Edward dozví, nevím co udělá. Raději bychom mu to zatím neměli říkat. Až vystoupíme, chraň si myšlenky, miláčku.“
„Dobře. Taky věřím, že by nás Bella nikdy nezradila. Nikdy jsem z ní necítil nenávist nebo něco takového.“ Vystoupila jsem z auta a v myšlenkách jsem si zpívala písničku, kterou zrovna hráli v rádiu. Edwardovi musí být jasné, že před ním něco tajím, ale nesmí se to zatím dozvědět. Nechám na Belle, aby mu to vysvětlila sama.
Všichni na nás už čekali v hale, připravení čelit nebezpečí. Edward zbytečně všechny vyděsil. Mohl Belle trochu víc věřit, ale asi se o ni taky hodně bál.
Stoupla jsem si vedle Emmetta, který objímal Rosalie kolem pasu.
„Já vám říkala, že nás zradí. Neměli jsme jí dát šanci a hned ji zabít. Teď budeme muset bojovat s Volturiovými. Doufám, že jste se sebou spokojení,“ řekla jízlivě Rosalie, která nikdy neměla Bellu ráda, a já nechápala proč. Když jsem se jí na to ptala, odbyla mě nějakou nepříjemnou odpovědí.
V tom jsem zaslechla nějaké kroky. Dovnitř vstoupila Bella s tím upírem z mojí vize a tvářila se klidně. Usmála jsem se na Bellu a toho upíra a chtěla je přivítat, ale Jasper mě zastavil.
„Tak jo, všichni se uklidněte. Edwarde, přečti nám myšlenky a řekni všem, že vás nezabijeme,“ řekla klidně Bella a prosebně se podívala na Edwarda. Ten se narovnala kývnul na nás. Mně bylo od začátku jasné, že je všechno v pořádku, ale oni mě prostě nechtěli poslouchat.
„Přesvědčila jsem Felixe, aby tu s námi do konce měsíce zůstal a nechal nás, abychom očistili Carlislea. Taky věří, že je nevinný, a pomůže nám, jak bude moct. Musíte mu věřit. Taky pro něj není zrovna lehké tu být, takže na něj budu dávat neustále pozor. Doufám, že ti to nevadí Carlisle, ale neměla jsem jinou možnost.“
„Pokud s tím Felix souhlasí a nikoho z nás nenapadne, může zůstat. Ale tohle je moje území, takže se tu bude chovat slušně a nikoho nenapadne.“
„Felix to ví, upozornila jsem ho na to. No, teď se asi…“ Rozpačitě se koukla na Edwarda, který byl očividně rozzuřený.
„Můžeš na chvíli, Bello?“ zeptal se jí Edward a Bella ho následovala do jejího pokoje. Náhle se mi zjevila vize, kde se Bella s Edwardem líbali, a já jsem se šťastně usmála. Takže můj plán, jak je dostat k sobě, zabírá.
„Raději rychle běžte, než sejde Bella dolů. Máme asi tak pět minut, než si s ní Edward promluví. Rychle!“ Věděla jsem, že až se to Bella dozví, bude zuřit, ale Edward si myslel, že bude nejlepší jí to zatím neříkat.
„Uvidíme se zítra, pokud všechno dobře dopadne. Hlavně nevyvádějte žádné hlouposti, až je budete hledat. A vyhýbejte se konfliktům,“ varoval nás Carlisle a všechny nás rychle objal. Když mě Carlisle objímal, zašeptala jsem mu:
„Budu sledovat vaší budoucnost.“
„Dej na všechny pozor. Víš, že Emmett občas reaguje trochu přehnaně, aniž by nejdříve přemýšlel.“ Emmett si uraženě odfrknul, protože nás samozřejmě slyšel.
Carlisle s Esme nasedli do auta a odjeli. Doufala jsem, že všechno půjde podle plánu. Jasper šel do Carlisleovy pracovny naplánovat s ostatními náš výlet a já zůstala s Felixem sama. Trochu jsem s Felixem znejistěla a raději si sedla na pohovku a listovala si v nějakém magazínu. Ze shora jsem uslyšela rozzuřený hlas Belly.
„Tomu se dá sotva říkat dostaveníčko. Felix mě násilím odtáhl do lesa a tam mě chtěl zabít. Musela jsem ho přesvědčit, ať dá Carlisleovi šanci, ale tebe to asi nezajímá. Ty se totiž nezajímáš o nikoho, protože nemáš city!“ Překvapeně jsem se koukla na Felixe a ten se zasmál. Sedl si vedle mě na pohovku trochu blíž, než bylo vhodné.
„Ve skutečnosti nejsem tak hrozný, jak se zdá. Umím být i milý a něžný. Umí tě tvůj přítel vůbec uspokojit.“
„Ehm, tohle téma není moc vhodné,“ zašeptala jsem potichu a uhnula očima. Kdyby to slyšel Jasper, zabil by ho.
Felix mě vzal za ruce a donutil mě, abych si lehla. Přesunul se nade mě a snažil se dostat co nejblíže k mým rtům. Snažila jsem se ho kopnout, ale měl takovou sílu, že jsem mohla jen čekat na to, co udělá.
„Jsi tak sladká.“ Ucítila jsem jeho teplé rty na svých a snažila se mu uhnout. On si ale podržel mojí hlavu a snažil se mi násilím rozevřít rty. Bylo mi to tak odporné, ale nemohla jsem se bránit. Prosím, ať mě od něj někdo odtrhne.
Najednou už nebyl na mně, ale ležel daleko ode mě na podlaze. Nad ním stál rozzuřený Jasper a snažil se ovládnout.
„Za tohle zaplatíš, ty zvíře! Přísahám, že budeš litovat dne, kdy ses jí dotkl. Už nikdy jí neublížíš, jasné?!“ Jasper na něj skočil a začal ho mlátit. Felix se ale nedal zahanbit. Přitlačil Jaspera ke zdi a snažil se ho od sebe odtrhnout.
Chytla jsem Jaspera za ruce a chtěla je od Felixe odtáhnout. On se mi ale vykroutil a skočil na Felixe, který ho bleskově převalil pod sebe.
Musím jít za Bellou, ona jediná je od sebe snad odtrhne. Chudák Jasper, určitě si myslí, že jsem se snad chtěla s Felixem líbat. Jak mu to jen vysvětlím?
Vyběhla jsem schody a chvilku počkala přede dveřmi, abych jim dala šanci se od sebe odtrhnout. Nechtěla jsem je rušit, ale bylo to nezbytné.
„Alice jde, takže by ses ode mě měla odtáhnout dřív, než nás spolu někdo uvidí,“ řekl zastřeným hlasem a slyšela jsem, jak si Bella zklamaně povzdechla.
Otevřela jsem dveře a nijak mě nepřekvapilo, když jsem viděla, jak Edward objímá Bellu kolem pasu a usmívá se.
„Co se děje, Alice?“
„Asi bys měla jít dolů, Bello, protože…“
Autor: Bellaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nic není tak, jak se zdá 13. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!