Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nic není tak, jak se zdá 10. kapitola

02.07.2010 (14:45) • Bellaaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1257×

„Tak mluv. Ale rychle.“

„Chci, abys se mnou chodila.“ Nic by mě nemohlo překvapit víc, než tohle. Co mám odpovědět?

„Chodit s tebou?“ zeptala jsem se nevěřícně a zírala na něj. Měla bych se trochu ovládat, ale tohle mě úplně vyvedlo z rovnováhy.

„Nemyslím to opravdově. Bude to jenom jako. Ty budeš mít od Mikea a všech ostatních kluků pokoj a o mně si zase nikdo nebude myslet, že jsem gay. Bude to výhodné pro nás pro oba, Bello, zamysli se nad tím.“

„A musím se rozhodnout hned?“

„Mike je už netrpělivý.“ Co mu jenom odpovím? Mám si pustit Edwarda k tělu, nebo ne? Jestli ano, tak to pro mě neskončí dobře. Tak hrozně mě přitahuje. Nesmím dopustit, abych se do něj zamilovala. On to určitě bere jenom jako hru.

„Tak dobře, ale jenom před ostatními. Před tvojí rodinou ale ne, že jo?“

„Ne. Stejně slyšeli každé naše slovo. Emmett teď právě vymýšlí vtipy, jak nás potrápit. Měla by ses před ním pořádně obrnit.“ Tak tohle mi ke všemu ještě chybělo. Vtipkující Emmett, který si z nás bude utahovat.

„Snaž se chovat normálně,“ zašeptal mi do ucha Edward a otevřel dveře. Mezitím mi dal ruce kolem pasu, takže jsem teď byla uvězněná v jeho železném sevření. Byla jsem z toho děsně nervózní a tak jsem si odkašlala.

„Ahoj, Mikeu. Co tu děláš?“ Vypadal zmateně. Asi ho muselo překvapit, že mě Edward objímá. Vlastně se mu nedivím. Ani já tomu pořád nemůžu uvěřit.

„Jel jsem zrovna kolem na párty u Angely a napadlo mě, že tě vezmu sebou. Ale jak vidím, tak máš na večer asi jiné plány.“

„Já…“

„Moc rádi půjdeme, Mikeu. Vezmeme sebou i ostatní, ne?“ Navrhl Edward a už šel za ostatními. Prostě mě tam nechal samotnou s Mikem. Srab jeden.

„Takže ty a Edward?“

„Jo, proč?“

„Myslel jsem, že se ti nelíbí. Ve škole jste spolu přece nebyli a najednou se tu s ním objevíš a chováš se divně.“

„Prostě jsme to chtěli tajit, ale potom jsme si řekli, že to nemá cenu. Odteď spolu veřejně chodíme Mikeu, takže…“ Má slova zanikla v řevu, který způsobila Alice.

„Já to věděla! Ještě že jsem se převlékla, když jsme přišli ze školy. To samé platí o tobě, Bello. Takže jdeme teda všichni a s Mikem!“ volala nadšeně a už otvírala své žluté Porsche. Jasper s Emmettem a Rosalie nasedli za ní.

Mně nezbylo nic jiného, než nasednout do Edwardova auta a jet za Mikem. Ten měl proti nám ošuntělé auto. Vypadalo jako ze skládky.

V autě jsme se s Edwardem vůbec nebavili. Neměla jsem totiž ani ponětí, co bych mu měla říct. Zrovna teď jsme totiž nebyli ani kamarádi a ani jsme spolu „nechodili".“

Ta párty byla opravdu něco. Snad jsem ještě neviděla tolik lidí pohromadě. Sbíhaly se mi sliny, ale ovládla jsem se.

Vystoupila jsem s Edwardem z auta a musela se k němu přitulit. Bylo to vážně příjemné, takže jsem se neubránila malému vzdechu. Snad to neslyšel.

Edward si mě k sobě přitáhnul ještě blíž a vtiskl mi polibek na tvář. Málem se mi podlomila kolena. Ještěže jsem upír, jinak bych na místě zkolabovala. Jak to, že má Edward takovou moc přivést mě do rozpaků?

Možná, že bych z toho všeho ještě mohla vycouvat. Mohla bych nasednout do auta a odjet. Carlisle s Esme jsou přece doma, takže…

Ne! Na nic takového nebudu myslet. Nezachovám se jako zbabělec a neuteču. Musím to vydržet. Edward zase není tak přitažlivý. Bude to hračka.

Jenže to zase taková hračka nebyla. Měla jsem s tím počítat a raději zdrhnout, než se držet celý den vedle Edwarda, který mě neustále znervózňoval. Řekla bych, že on to bral reálněji, než já. Pořád jsme tančili, až mi to lezlo krkem.

Emmett si z nás neustále dělal legraci. Měla jsem chuť na něj skočit a omlátit mu hlavu o zem. Možná by mu to pomohlo.

„Vy jste teda páreček. Bella je jako v křeči a Edward se celý třese při pohledu na ni.“ Málem se válel smíchy po zemi. Vzala jsem ho za ruku a odvedla dál od ostatních. Musela jsem si to s ním vyříkat o samotě.

„Nech toho, Emmette, nebo řeknu Rosalie, jak pořád pokukuješ po támhleté zrzce. Asi by se jí to nelíbilo, viď?“

„Ty jsi ale vyděračka, Bello.“

„Uzavřeme dohodu?“

„Fajn.“

„Ty mě přestaneš po zbytek týdne otravovat a uzavírat na mě nějaké sázky. Jinak bych mohla nafotit nějaké fotografie, na kterých by jsi byl ty…“

„Jak to myslíš?“

„Nahý s nějakou holkou. Rosalie by byla hodně naštvaná a asi by ti jen tak neodpustila. Takže to přijmi nebo toho budeš litovat.“

„Zbývá mi snad něco jiného?“

„Ne.“

„Říkáš týden?“

„Ano. Týden mě nebudeš provokovat ani se mi posmívat. A roznášet o mně nějaké pomluvy do toho taky patří.“

„Ani sázky?“

„Jo. Emmette, tak už řekni ano. Vždyť do konce týdne zbývají čtyři dny, takže to nebude celý týden. Potom si ze mě můžeš utahovat jak budeš chtít, ale dneska na to vážně nemám náladu. Udělej to kvůli Rosalie.“

„Tak platí. Ale nedráždi mě.“ Povzdechla jsem si a šla si k baru pro něco k pití. Konečně jsem se na chvíli zbavila Edwarda, takže jsem si mohla dopřát chvilku klidu.

Objednala jsem si dva panáky. Stejně na mě neměli žádný účinek, ale potřebovala jsem vypadat jako člověk.

A hádejte co uvidím, když se otočím? Edwarda. Ale nebyl sám. Tančil s nějakou blondýnou, která se k němu doslova lísala. Stiskla jsem skleničku v ruce trochu pevněji a sklo se v mé ruce roztříštilo. Jasper, který seděl kousek ode mě s Alice, která se právě odešla na toaletu přemalovat, se ke mně otočil. Vypadal, že mě litoval.

Přisednul si vedle mě a já uhnula pohledem od Edwarda. Úplně to ve mně vřelo, když jsem ho s ní viděla. Měla jsem chuť za ním jít a ztropit žárlivou scénu. Byl tu přece se mnou, tak proč se tulí k nějaké mírně řečeno poběhlici?

„Špatný večer?“ Přikývla jsem a rychle jsem hodila sklo na zem a nahrnula ho nohou pod pult, aby nebylo vidět. Barman by mě mohl ještě vytočit a nevím, jestli bych se zachovala rozumně.

„Poslyš, vím že jsme si nepadli do oka a chtěl bych to napravit. Už vím, že jsi neměla na vybranou. Dřív jsem taky zabíjel.“

„Upíry?“

„Především novorozené. Byl jsem hloupý, ale když jsem potkal Alici, všechno se změnilo. Vlastně jsem ji nepotkal. Našla si mě sama. I kdybych chtěl, tak bych jí neuniknul. Vím, jak se cítíš Bello a chápu to.“

„Vážně? S tvojí schopností to není nic překvapivého.“

„Chci tím říct, že chápu, proč se bojíš k Edwardovi přiblížit. Ale už nejsi pod Arovou mocí, tak se postav na vlastní nohy. Měla by jsi za Edwardem jít a říct mu, co k němu cítíš. Ty tvoje pocity na mě doslova působí. Pořád musím Alici obšťastňovat. A Edward taky moc trpí. Měla by jsi to vážně udělat.“

„Proč? Nevypadá, že by se cítil sám. A já do něj nejsem zamilovaná. Dokážu se obejít i bez něho. Raději se do toho nepleť, Jaspere, ano?“

„Jen jsem ti chtěl poradit.“

„Díky, vážně si toho vážím, ale Edwarda budu mít ráda tehdy, když mi dokáže, že mě nechce jako krátkodobý románek. Já o nic takového nemám zájem. Takže s ním tu hru, co hrajeme, ještě dnes ukončím.“

„Děláš chybu.“

„Alice už jde.“ Rychle si k ní přisednul. Alice se usmála a pohlédla směrem ke mně. Že ona vyslechla celý náš rozhovor? Měla to určitě celé naplánované. Chtěla, abychom se s Jasperem trochu sblížili a tohle asi měla být vhodná příležitost. No, neřekla bych, že je náš vztah o něco lepší. Cítím se po tom rozhovoru ještě hůř.

Rozhodla jsem se odejít. Nehodlala jsem se koukat na Edwarda a tu fuchtli. Bylo mi z nich na nic. Jenže jak jsem tak přemýšlela a v duchu proklínala Edwarda, narazila jsem do něčeho tvrdého. Člověk to být nemohl. Poznala jsem ten pach a modlila se, aby na mě nezaútočil. Pomalu jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí.

Další

Autor: Bellaaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nic není tak, jak se zdá 10. kapitola: