Tohle je dílek z pohledu Edwarda. Jak se užírá nevědomostí, co je s Bellou. Odpustí mu někdy? Jaký měl vůbec důvod k tomu to udělat? Zanechte komentář.:-)
02.04.2010 (10:30) • IsabellaMariaSwan • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1582×
Nezkrotná a svá! 8.
Naděje umírá poslední
Proč? Proč jsem na to tehdy kývnul? On mě prosil, že je to jediná šance jak Bellu ochránit. Prý má ten samí dar jaký mněla její matka. Nechce, aby si ublížila. Nechce to. Ona si myslí, že její matka byla obyčejná, ale to není pravda. Byla to výjimečná žena a porodila holku, do které jsem se zamiloval. Chápu, že mě už nikdy nebude chtít vidět, že jsem jí odporný. Vždyť já na ní poslal svůj dar. Počkat ona, musela něco cítit jinak by to, nezabralo. Nebo je můj dar vážně dost dobrý. No to se ale už nedozvím. Pořád mi ale utkvěla v paměti naše konverzace. Mě a Charlieho, když mě prosil, ať to udělám.
„Prosím, Edwarde. Když bude s tebou tak se nic nestane. Bude šťastná a nepůjde jí o život. Vždyť jsem ti už říkal o její matce. Po tom co jsem od ní odešel a doufal, že bude, žít normálně se chtěla i kvůli tomu zabít. Nebít toho že zjistila, že je těhotná, tak by to i udělala. To co má Bells v sobě z matky to nějak nezastavím, ale mohu zabránit tomu, aby se jí cokoliv stalo. Bella je jedna z vijímek. K vůli tomu jí chce, Aro a kdy by se dozvěděl, že moje dcera je unikát, chtěl by jí dostat za každou cenu. Nesmí se Bells prozradit,“ prosil mě Charlie jakou dobu.
„Já to nemůžu udělat. Máte vy vůbec ponětí, jak jí to může ranit, když na to přijde?“ ptal jsem se ho.
„Právě proto doufám, že na to nepřijde. Nechci ztratit to nejcennější ve svém životě. Prosím, jsi jediná má naděje.“ Ještě jsem chvíli přemýšlel a pak nakonec kývl. Možná že toho jednou budu litovat, ale doufám, že jí aspoň pomohu.
To byl rozhovor tehdy. Teď toho ale lituji.
Naše rodina se nastěhovala k Charliemu a Johnovi. Nevím, jestli mohu, ale i k Bells. Když jsem jí poprvé uviděl, uchvátila mne. Její nahé, hnědé a vlnící se vlasy. Čokoládové oči. Rty nabízející se k polibku. A teď? Teď tu sedím v pokoji, koukám z okna a poslouchá rány a nějakou divnou hudbu. Počkat! Co to je za rámus?
Nemohl jsem to nechat jen tak být a šel se podívat. Hudba vycházela z pokoje Emma a Rose. Dveře byly pootevřené. Nakoukl jsem do vnitř a viděl Emma jak se pokouší napodobit jednoho chlápka. Před měsícem byl na jeho konzertě a byl jím úplně uchvácený. Celý zbytek dne nemluvil o něčem jiném a dokonce o tom mlel i v noci. Rose toho měla dost tak si radši zašla na lov. Teď když ho ale vidím, to je k nezaplacení. Divně se u toho kroutí. Nešlo to. Vybuchl jsem smíchy, a jak jsem si všiml tak i Rose se válela na posteli v křečích smíchu. To přivolalo i ostatní. Všichni se nejdříve podívali na mne s Rose a pak když uviděli Emma kroutícího pánví, tak se sesunuli za mnou k zemi. Emmova trpělivost jaksi přetekla, tak vyskočil ven a šel se svým vystoupením předvést medvídkům.
Ty jeho myšlenky. Prý nedokážeme ocenit talent. On má talent leda tak na maléry.
Teď jsem, ale zase sám ve svém ubíjí a ubíjím se myšlenkami na Bellu. Bells kdybys jenom věděla proč jsem to udělal. Kdybys věděla to, co vím já. Možná bys nikam neutíkala.
Autor: IsabellaMariaSwan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nezkrotná a svá! 8. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!