Další kapča.
06.12.2009 (10:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2680×
Myslela jsem, že to je kvůli mé krvi, ale pak jsem si uvědomila, že to je touha. Nemohla jsem to vydržet a přitáhla si ho zpátky. Bylo cítit, že se usmál. Pořád mi to bylo málo, chtěla jsem víc. Jeho ruce jezdili hladově po mé těle. Už jsem nemohla s dechem. Přesunul se přesbradu a já zaklonila hlavu. Pokračoval dál a svými polibky mě doháněl k šílenství. Dostal se až k mé podprsence, ale ai se u ní nezastavil pokračoval dál až se dostal k pupíku.
Myslela jsem, že se zblázním, ale naštěstí pro mě se vydal zpátky nahoru. Už se skoro dotýkal mých rtů, ale naschvál se jim vyhnul. Chtěla jsem si ho přitáhnout k sobě, ale ani to jsem nestihla. Moje ruce byly uvězněny v železném sevření nad mou hlavou. Pobaveně se usmál. Stále mě líbal na krk, ale pořád né na rty. Už jsem myslela, že to nevydržím, ale on se vydal k mým rtům. Byla jsem štastná, že ho budu zase mít, ale on se jim zase vyhnul.
„Aro." vzdychla jsem polohlasně. Jeho polibky ustali a on se na mě podíval. Usmíval se a pomalu se blížil k mým rtům. Jeho sevření povolilo a mé ruce vystřelili k jeho krku a tvrdě si ho přitáhli na své rty. Bylo to nádherné. Ikdyž naše rty byly odděleny jen chvíli, připadalo mi to jako věčnost. Jeho ruce putovali po mém těle a zastavili se u stehen. Začal po nich přejíždět. JEdnu nohy mi zvedl a stále jí držel. Obmotala jsem mu jí kolem pasu a tu druhou taky.
Chytil mě za zadek a ještě víc mě přitiskl ke stěně. Cítila jsem mezi nohama jeho vzrušení a to ve mě vyvolalo ještě větší touhu. Naneštěstí se začal pomalu odtahovat. Hlasitě jsem mu dala na jevo, že se mi to ani trochu nelíbí. Usmíval se, ale můj výraz byl zcela opačný. Chtěla jsem si ho přitáhnout zpět, ale jak se můžu prát s upírem. „Mě už to stačilo, jako odměna to celkem ušlo." řekl a já na něj koukala jak vů na nový vrata.
Začal se hlasitě smát a dal mi letmý polibek. Vydal se ke dveřím a odemkl. Oblékla jsem se a vydala se za nim. Zase seděl v tom křesle a nad něčím přemýšlel. „Bello, rozhodli jsme se, že tě přeměníme zítra." řekl a v hlase měl jen čirou bolest. „NEmá cenu oddalovat to, jednou to stejnak přijde." řekla jsem a posadila se mu na klín. Chytl mě kolem pasu a díval se mi hluboce do očí. BYla jsem v sedmém nebi. Nikdy jsem si nemyslela, e budu někdy takhle štastná. Ani nachvilku co jsem tady s Arem jsem nepomyslela na Edwarda a jeho rodinu.
KDyž jsem na to pomyslela ted, zase se ta díra v hrudi otevřela. Na tváři se mi usadila tvrdá a bolestná maska. Aro to zpozoroval a měl starostlivý výraz. Chvíli mě pozoroval. „Nechceš mi říct, odkud víš, že existují upíři? Nemusíš jestli nechceš, ale možná by se ti ulevilo." řekl a v očích měl takovou láku a něhu. Nevěděla jsem, jestli můžu, ale pak jsem si řekla proč by ne.
„Bude to trochu kratší, protože jinak by jsme tady byly snad do večera. Bydlela jsem u mamky Reneé a měla jsem se přestěhovat k tátovi do malého městečka Forks.POtkala jsem tam Cullenovi." řekla jsem a jeho tělo se napjalo. Snažila jsem dělat jako že nic a ttak jsem pokračovala dál. „Okamžitě jsem se do Edwarda zamilovala a on do mě. Sice mě ze začátku kvůli mé vůni krve nesnášel, ale pak jsi zvykl. Jdnou když bylo na parkovišti náledí, dodávka mého kamaráda dostala smyk a mě to mělo zabít, ale Edward mě zachránil. Odstrčil to auto rukou. V tu chvíli jsem si to dala do hromady a snažila se přijít na to co jsou. Pak se mi to podařilo. Edward nechtěl abych s ním byla, že jste monstra a že mi může ublížit, ale já ho milovala a nenechala jsem se odbít. Měla jsem 18 narozeniny, ale na narozeninové párty jsem se řízla o papír a jediná kapička mé krve všechno zkazila. JAsper se ovládnul a vyjel po mě. Edward mě zachránil ,ale opustil mě kvůli tomu, aby mi už nikdy nemohl ublížit. Jela jsem do Voltery, aby jste mě přeměnili a já ho pak mohla najít, ale ted jsem tady s tebou a nikam se mi neche jít." řekla jsem a uvědomila si, že nepláči. Vždycky když jsem tohle někomu říkala brečela jsem. Ted ale ne. S Arem je všechno lepší. Zamilovala jsem se. Zase, ale ted doufám, že mi to vyjde.
„Miluju tě." řekla jsem a opřela si svoje čelo o jeho. „A já tebe."
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nevzdám se! 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!