Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 8. kapitola

Tortička

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nevzdám se! 8. kapitolaBella a Aro se už dokonale sblížili. Nakonec, posudte sami.

05.12.2009 (08:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2904×

Vstopila jsem do té místnosti. Byla obrovská. Strop byl neobyčejně vysoko a až k němu se táhli police plné knih. Nemohla jsem tomu uvěřit. Bylo to krásné. Skoro na všech stěnách byly knihy, akorát v rohu byl opět krb, ve kterém plápolal ohen. Vypadalo to tu tak velkolepě, ale zároven utulne. Strašně se mi to tu líbilo.

Pomalu jsem vkročila do místnosti. Rozhlížela jsem se na všechny strany s pusou dokořán. Uprostřed stál mohutný stůl. Na něm bylo poskládáno, ale i rozházeno všude po stole mnoho knih. U krbu byl zase ten koberec podobný tomu v Arově pracovně. Ted jsem si uvědomila, že tu nejsem sama. Aro stál tiše vedle mě a pozoroval každý můj pohyb.

Na rtech mu hrál malý usměv a já mu ho opětovala. Zase mi byla zima. Kvůli tomu věčnému chození mi zima nebyla, ale ted už jo. Vydala jsem se ke krbu. V půli cesty jsem se však zastavila. Ani jsem si nevšimla okna. BYla zase skoro až ke stropu. Obrovské. Celé bylo zahaleno závěsy, aby sem nešlo moc slunečního svitu. Vydala jsem se k němu.

Bylo celkem těžké odhrnout ty mohutné závěsy, ale já to zvlánula. Dovnitř se nahrnulo světlo a já zavřela oči, jelikož mě oslepilo. Kochala jsem se nějakou chvíli pohledem na město, ale pak už mi začala být docela velká zima. Zatáhla jsem a vydala se ke krbu. Sedla jsem a hledala Ara. NIkde však nebyl. Posmutněla jsem. Vůbec se mi nelíbilo, že tady se mnou není.

„Ano?" naskočila jsem a lehce vykřikla.
„Fuj já jsem se lekla. Tohle mi už nikdy nedělej!" řekla jsem a otočila se. Stál u dveří a usmíval se. Zase mi to nedalo a usměv mu oplatila.
„Už jsem měla strach, že jsi mi utekl." řekla jsem a on se zasmál. Bylo vidět, že ho tahle informace potěšila. V momentě byl u mě.
„Můžu?" ukázal na místo vedle mě. Jen jsem pokývala hlavou.

Okamžitě seděl vedle mě. Když jsem ho neznala, nikdy bych si nedovedla představit, jak by se choval. Byl velmi milý a přátelský. Koukala jsem do ohně, ale pořád jsem na sobě cítila jeho pohled. Seděli jsme asi metr od sebe. Vadilo mi to. Byla to až moc velká vzdálenost.

Koukla jsem se na něj a naše pohledy se střetly. Jeho krvavě rudé oči mě se zájmem pozorovali a já zase jeho. POposedla jsem si blíž k němu. Vzal mě kolem ramen a ještě víc jsme se přisunuli k ohni. Už mi bylo celkem teplo. Chtěl jsem u poděkovat usměvem, ale neuvědomila jsem si, že jsme tak blízko. Když jsem otočila hlavu, měla jsem svůj obličej jen pár centimetrů od toho jeho.

Usmál se. V okamžiku, kdy jsem pohlédla na jeho rty, neuvěřitelně mě to k nim táhlo. Začala jsem se k němu natahovat a on se trochu sklonil. Už jenom pár milimetrů. Připadalo mi jako by to byla vzdálenost několika kilometrů a tak jsem jí překonala.

Naše rty se lehoučce dotkly a mnou jako blesk z čistého nebe, projelo vzrušení. Ani zdaleka mi to nestačilo. V břiše jsem měla miliony motýlku a oni ne a ne přestat. Byl to krásný pocit. Naše polibky začali být toužebnější a vášnivější. Ruku jsem mu dala za krk a pořádně siho přitáhla k sobě. Chtěla jsem ho mít co nejblíže. Museli jsem to skončit.

Oba jsme nechtěli, ale museli. POmalu se ode mně odtrhával a naše polibky byly menší a letmější. Tak mě to mrzelo.POložil si své čelo na mé a usmíval se jako sluníčko. Nechápala jsem čemu, ale pak jsem se načapala, jak se směju uplně stejně. Ještě nějakou chvilku jsme seděli u krbu a mně už bylo docela teplo.

Pomalu se mi klížili oči. Upadla jsem do krásného spánku. Bezesného. Probudila jsem se pozdě dopoledne ve své posteli. V křesle jako včera seděl Aro a usmíval se. Usmála jsem se taky, protože hned po ránu takové přivítání? To se mi ani ve snu nezdálo. Posadila jsem se a on seděl hned na kraji mé postele.

„Jak jsi se vyspala?" zeptal se.
„Výborně a ty?" zeptala jsem se a oba jsme se zasmáli. Zase mi kručelo v břiše. Jen se usmál a už přede mnou stál tác s jídlem.
„Ó snídaně do postele. To bych si nechala líbit." řekla jsem a pustila se do jídla. Ani jsem si neuvědomila co jím , jelikož jsem celou domu nemohla spustit oči z Ara. On měl asi to samé, protože sledoval každý můj pohyb.

Když jsem dojedla, okamžitě byl můj tác na stole a Aro zase sděl u mě. „Nemyslíš, že bych si zasloužil za takové ryní přivítání nějakou menší odměnu?" zeptal se a já jen zakroutila hlavou. „Ne ne ne.  To teda nezasloužil." řekla jsem a dělala vážnou. „To by jsi mě musel ještě na rukou nosit a o tom..." nestihla jsem to doříct. BYla jsem venku z peřin a on stál u okna a mě měl v náručí. „Okamžitě mě pust. Hned!" řekla jsem a on se smál jako pominutý.

Nechápala jsem čemu. Věděla jsem, že násilím ho k tomu neřinutím. Položila jsem své ruce za jeho krk a přitáhla si ho k sobě. V okamžiku, kdy se naše rty jen zlehýnka dotkly povolil své sevření a já rychle vyskočila. Běžela jsem do koupelny a zamkla se. Až ted jsem si uvědomila co mám na sobě. Krátká noční košilka mi sahala sotva po stehna. Trochu jsem se začervenala. Radovala jsem se, že jsem vyhrála, ale moje přesvědčení se rázem změnilo. Otočila jsem se, že se půjdu vysprchovat, ale narazila jsem na nějaký kámen. Nebyl to však kámen, ale Aro. Usmíval se.

„Nechápu jak si se sem dostal." řekla jsem na oko na štvaně, ale hned jsem se usmála. Jeho usměv se ještě rozšířil.
„Já chci ale úpořád tu odměnu." řekl neodbytně. Toužila jsem po tom, ale rozhodla jsem se ho trochu poškárlit.
„Můžu se ještě vysprchovat?" zeptala jsem a on už tam nebyl. Vedle mě na umyvadle se oběvila osuška a čistě prádlo.

Osušku jsem si nechala hned u sprchy, abych nemusela vylézat a spodní prádlo taky. Bylo to sexy červené prádlo, ale mně to vůbec nevadilo. Pustila jsem sprchu. Horké kapky dopadaly na moje tělo a dokonale mě uvolnovaly. Byla to paráda. Okamžitě jsem se uvolnila.

Chtěla jsem ho ptrápit nebo ne? Ve sprše jsem zůstala asi půl hodiny a pak jsem šáhla pro ručník. POřádně jsem se usušila a oblékla si spodní prádlo. Vystoupila jsem ze sprchy a hned u mě byl Aro. Přisál se na mé rty a přitiskl mě na stěnu. Trochu to zabolelo, ale né natolik abych tomu věnovala zas až tak velkou pozornost. Okamžitě jsem mu je oplácela. Byl nenasitný, stejně jako já. Svýma rukama jezdil po mém těle. ODtrhl se a já protestně zavrčela. Prohlídl si mě od hlavy až k patě. Měla jsem na sobě jen to červené prádýlko. Když mi opět pohlédl do očí byly uhlově černé.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře