Doufám ,že se vám bude líbit. Bella se zase o trochu sblíží s Arem. Uvidíme, jestli z toho bude něco víc.
02.12.2009 (19:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2893×
Probudila jsem se v nádherném pokoji. Posadila jsem se a naproti mě seděl Aro. Se zájmem mě pozoroval a když jsem se na něj podívala, usmál se. Vůbec se nepodobal tomu popisu co mi říkal Edward. Říkal, že Aro je zákeřný, podlý maniak, ale já jsem byla přesvědčena o opaku. Usměv jsem mu oplatila a můj žaludek se začal hlásit o slovo. Ještě více se usmál a ukázal na stůl v rohu místnosti. Na něm byl postavený tác s jídlem. Okamžitě se mi začaly sbíhat sliny.
„Dobré ráno, Bello. Nechal jsem ti donést snídani. Doufal jsem, že by ti mohla přijít vhod po tak dlouhém spánku a měl jsem pravdu. Doufám, že ti bude chutnat." řekl a já se vymotala s peřin a vydala se ke stolku. Byl na nich plný talíř lívanců a já se do nich s chutí a bez ostychů pustila. Aro mě celou dobu pozoroval a divně se u toho uškleboval.
Když jsem dojedla rozhlédla jsem se po pokoji. Dovnitř velkým oknem prostupoval kužel slunečního světla a já se k němu vydala. Roztáhla jsem o trochu závěsi a podívala se za sebe na Ara. Myslela jsem, že sedí pořád ve svém křesle, ale stál hned pár kroků za mnou. Jeho kůže se krásně třpytila a já jsem měla chut se jí dotknout.
Pomalými kroky jsem se k němu vydala s napřáhnutou rukou. Čekala jsem, kdy se ho dotknu. Moje prsty se dotkly jeho diamantové kůže a on zavřel oči. BYlo mu to zjevně příjemné a tak jsem svými prsty jezdila po jeho pokožce. Bylo to tak nádherné. Myslela jsem, že mě bude Aro odpuzovat, ale neznámou silou mě k němu něco táhlo.
Vlezla jsem si pod sprchu a pustila horkou vodu. Dokonale mě to uvolnilo, ale já tam pořád stála a užívala si to. Už jsem chtěla vylézt, ale nikde jsem neviděla ručník. Jen takový ten malý, kterým kdybych si ho obmotala kolem těla, byla by mi vydět půlka mého pozadí.
Nic jiného mi nezbívalo. Vylezla jsem a obmotala si ten ručníček kolem těla. Prohledala jsem celou koupelnu, ale nikde žádná osuška. Rozhodla jsem se rychle vydat do pokoje. Zahlédla jsem tam před tím skřín a doufala jsem, že tak najdu svojí záchranu v podobně osušky. Otevřela jsem dveře a rychle vběhla do ložnice směrem ke skříni. Otevřela jsem jí a někdo za mnou si významně odkašlal.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nevzdám se! 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!