To je konec. Poslední kapitolak všeho. Doufám, že vám tahle povídka aspon trochu líbila a zanechte poslední kometík k téhle povídce=)
31.01.2010 (16:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1929×
Koukala jsem do země. Přiskočil ke mně. Vzal mě tvrdě za bradu a donutil mě, abych se na něj podívala. Musela jsem a v jeho očích jsem viděla jen nenávist, zhnusení a zlobu. V odrazu jeho krvavě rudých jsem viděla i ty své oči. Měly stejnou byrvu jako ty jeho. Krvavě rudé, jako krev, o kterou jsem připravila tu holčičku. Cítila jsem se špinavá.
„Nic jiného si nezasloužíš než smrt. Si jen laciná kurva!" řekl. Odhodil, jakoby mou bradu a já se opět svalila na zem. Neměla jsem ani špetku síly, abych se zvedla, ale musela jsem. Neudělám jim radost. Kdybych mohla, po tváři se mi roní miliony slz, které by však pro ně nic neznamenaly, ale pro mě by to byly slzy utrpení, ponížení a neuvěřitelného smutku.
Všichni se na mě koukali tak zhnuseně. Nemohla jsem se jim ani podívat do očí. Aro si šel sednou zpátky na svůj trůn. Přistoupil pomalým krokem ke mně Charlie a klekl si naproti mě. V jeho očích jsem viděla lítost. Tolik mě to překvapilo, že jsem musela zalapat po dechu.
„Tolik jsem se v tobě spletl, Isabello!" řekl a při posledním slově jeho lítost v očí zmizela a změnila se na tu čirou nenávist, kterou mi dávala na jevo celou dobu. Z mé hrudi se vydraly první vzlyky, ale s nikým to ani nehnulo. Nenávist byla prosycena celou místností až po strop a já se v ní topila. Bylo mi strašně.
Proč? Nic neodpustitelného jsem neudělala, ale jak pro koho. Nevím, jak dlouho jsem tak jen tak klečela a místností se ozývaly jen mé hlasité a žalostné zvlyky, ale tipla bych to tak minimálně na půl hodiny. Nikdo ze mě nespouštěl pohled a všichni na mě koukali a bavili se mým žalem. Byla jsem pro ně jako nějaká výstava na pouti, u které se každý jen zastsví a kouká na ní s pobavením a očekáváním, co se stane dál.
Klečela jsem. Pořád. Pozorovala jsem zem, ale stále se mi míhaly před očima ty stejné obrázky. Zubožené tělíčko malé holčičky ležící na zemi, Arovi nenávistné pohledy, Charlieho lítostivé a poté nenávistné oči. Tyhle vzpomínky tak blízko mě, se m pořád míhaly před očima a já je nedokázala vyhnat. Byly jako moje prokletí. Já jsem prokletí. Najednou se Aro zvedl a začal přecházez před svým trůnem.
„Isabello. Rozhodl jsem se s tvým otcem, že si již za tu hrůznou věc nezasloužíš žít a to co jsi udělala té malé holčičce bylo otřesné," řekl a zlověstně se usmál. Moc dobře věděl, že se to stane a poslal jí tam jen aby měl záminku mě zabít. Bylo mi to jedno. Stejnak si nic jiného nezasloužím. Smrt. To je přece osvobození.
Osvobození, které zachrání některým lidem život, protože moje prokletí (upír), zachrání některým lidem život a já ten život už nepotřebuji. Zažila jsem všechno co jsem chtěla i nechtěla. Nehynoucí lásku, nehynoucí bolest a nenávist.
Ani v jedněch očích, které se na mě dívaly jsem nenašla lítost ani pochopení. Bylo mi to jedno. Těšila jsem se na konec.Na konec beze všeho. Bez bolesti, bez utrpení, ale i bez lásky, kterou i přes to všechno cítím k muži, který stojí naproti mě. K Arovi, který o ní ani trochu nestojí.
„Ano!" řekl nelítostně Charlie a to bylo poslední kapka. Svalila jsem se na bok. Jediné co jsem vnímala byly zvuky. Nic jiného.
Všude je tma. Nic nevidím necítím, ale ta láska... Ta nehynoucí láska ve mě pořád je. Čas tu jakoby neexistuje. Nevím kolik času uběhlo od té chvíle co se všechno ztratilo a bylo mi to jedno. Pořád jsem k němu chovala tu nehynoucí a neutichající lásku k němu. Nedokázala jsem mu nic vyčítat ani mu nic mít za zlé. Láska. Ta přežila, ta jediná přežila!
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nevzdám se! 30. kapitola - No happy ending:
tak tento konec mě úplně vzal Bylo to tak kruté. Snad si někdy Aro uvědomí co provedl. Moc se ti to povedlo
Chuda Bella
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!