Další kapitolka špatného konce. Neměla jsem na to moc času, ale snažila jsem se. Doufám, že se vám bude líbit...=)
30.01.2010 (15:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1318×
Ta nejsladší tekutina mi vytryskla do úst jako pramen živé vody. Bylo to, jako když se člověk, který bloudí po poušti hodně dlouho napije vody. Chlemtá ji jako o život, ale pořád mu to je málo. Mě to málo nebylo.
Sála jsem tu tekutinu co nejrychleji a ta se přelévala přes mé hrdlo a stékala po něm. Ty nože, co bodali do mého krku, když jsem měla chuť na tu krev se najednou rozplinuli, protože ta tekutina, jako by jí zahnala.
Užívala jsem si ten pocit. Dosála jsem poslední kapku a pak si uvědomila co sem udělala. Zabila jsem nevinného člověka, nebo spíš človíčka, který za nic nemohl. Nemohl za to, že jsem ta stvůra, ale zaplatil za to, kvůli té zrůdě. Sama sobě jsem se hnusila. Odskočila jsem do toho nejvzdálenějšího rohu.
Nohy jsem si přitáhla k bradě a pohupovala jsem swe ze strany na stranu, abych se uklidnila. Moje svědomí se stávalo černějším a černějším a ničilo mě. Bylo prohnilé až do toho nezzazšího koutku mé duše a to mě dohánělo k šílenství. Koukala jsem na tělíčko bez života, které leželo na tvrdé zemi uprostřed místnosti a zajela jsem si prsty do vlasů.
Pevně jsem je držela a jednu chvíli jsem myslela, že si je vyrvu. Hnusila jsem se sama sobě. Zasloužila bych si smrt, za to co jsem udělala. Ta dívenka ležela bez hnutí a její kůže byla průsvitně bíla a ledová. Byla jako mi, ale bez života.
Ani se nehnula, jak jinak. Její srdce netlouklo, její krev neproudila v jejích žilách, protože o všechnu, až do poslední kapičky jsem jí připravila. Uslyšela jsem kroky, které směřovaly k této hnusné kobce, ve které ta holčička nalezla smrt.
Vždyt se mě nebála tolik jako jich a já jí vzala všechnu naději na přežití. Proč jsem to udělala? Na tuhle otázku jsem znala dokonale odpověd. Protože jsem zrůda. Zrůda, která si nezaslouží dál žít. Proč mě nazabijí? Na tuhle otázku jsem měla zanedlouho dostat odpověd, ale to jsem ještě nevěděla. V zámcích se ozval rachot a dveře se otevřely. Nesputila jsem z té holčičky zrak. Bylo mi jedno co se mnou udělají.
„O, takže sis řádně pochutnala na naší malé přítelkyni," řekl někdo. Myslím, že to byl Demetri. Přistoupil ke mně a pořád měl na tváři ten samolibý a spokojený usměv. Nevnímala jsem ho. Jen okrajově. Jeho slova ke mně doléhala jakoby z dálky, ale vypouštěla jsem je z hlavy. Vzal mě za ruku a zvedl mě.
Někam mě táhl, ale bylo mi jedno kam. Bylo mi jedno co se mnou udělají. Jestli mě zabijí, spálí, nebo něco podobného. Byla jsem sebou zhnusena a to překrylo moje očí a celé vnímání. Šli jsme pomalou lidskou chůzí, ale ani to jsem nevěděla. Čas ubíhal strašně pomalu a já se cítila, jako bych nebyla ani v tomhle světě.
Došli jsme do síně, neboli jídelny, kde seděli všichni tři. Caius, Marcus, Aro a můj otec stál po pravé straně Ara. Jejich výsměšné pohledy se do mě zarývaly jako nože před chvílí do mého krku. Nejsilnější byly o táty. Od mého tatínka, který mě z celého srdce nenávidí, za to co jsem skoro neudělala.
Nemůžu přece za to, že mě ten... Edward políbil. Nemůžu za to. Tohle jsem si celou dobu opakovala. Demetri mě mě přehodil před ně jako psa. Byla jsem tak ponížená, ale věděla jsem, že si to zasloužím. Koukali na mě jako na nějakou stvůru, ale já jí přece jsem. Zasloužím si smrt. To jediné jsem měla na paměti. Pořád jsem před sebou viděla to tělíčko malé holčičky, které jsem vzala šanci na krásný a dlouhý život.
Na život po boku hodného manžela, který by jí miloval. Na život jejích štastných dětí pobíhajících okolo ní. Na všechno. Na život. Aro se postavil a začal kolem mě chodit jako lev kolem své kořisti. Jeho zhnuseným pohledům jsem se snažila co nejvíce vyhýbat, ale moc dobře jsem věděla, že se jim nevyhnu.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nevzdám se! 29. kapitola - No happy ending:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!