Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 16. kapitola

xD Bez komentáře :D


Nevzdám se! 16. kapitolaDalší kapitola.

Odtrhnula jsem se a pohlédla jsem na něj.  Koukal se na mě a v očích měl pořád tu bolest. „Miluju tě!" řekla jsem a on se usmál, ale v tom usměvu nebyla ani špetka upřímnosti. Pořád z jeho očí čišela bolest.

„Lásko. Miluju tě a nikdy bych tě nevyměnila za někoho jiného. Navždycky tě budu milovat celým svým srdcem, protože patří jen a jen tobě." Nikdy bych se nepomyslela, že dokážu takhle vyznat lásku, ale povedlo se. Jeho bolest ustoupila do pozadí a jeho oči se naplnily čirou láskou.

„Taky tě miluju." řekl a spojil naše rty ve vášnivý polibek plný lásky. Pomalu dozníval a já si lehla na postel vedle něj a co nejpevněji jsem se k němu přitisknula. Leželi jsme tam asi dvě hodiny užívajíc si téhle chvíle, když někdo zaklepal na dveře.

Byla jsem tak zaujatá Arem, že jsem ani neslyšela, že někdo jde. Dveře se otevřely a dovnitř vstoupila Jane. Když nás uviděla, byla chvilku překvapená, ale potom se jí na tváři rozlil schvalující usměv. „ Pane Cullenovic rodina žádád o soukromí rozhovor, čekají u vás v pracovně." řekla a čekala na Arovu odpověd.

„Zachvilku sem tam." řekl a okamžitě se zaklaply dveře. „Mám jít s tebou?" zeptala jsem se a on jen pokrčil rameny. Tak jo. Nevím, jestli jim dokážu odpustit, ale Esme už jsem odpustila. Jejako moje mamnika. Nedokázala bych se na ní zlobit. Zvedla jsem se a vydala se ke dveřím. V mžiku stál u mě Aro držel mě kolem pasu.

Dala jsem mu na oplátku lehkou pusu, ale jemu to očividně nestačilo, jelikož mě přirazil ke zdi a začal mě vášnivě a zuřivě líbat. Musela jsem ho silou odtáhnout, abych mu připoměla kam máme namířeno. Zas několik sekund jsme stály u dveří a on jako první vešel a podržel mi dveře.Vešla jsem a ucítila jsem na sobě jejich pohledy.

Poslala jsem Arovi usměv jako díky a vydala jsem se ke křelu, které stálo vedle Arova stolu. Posadila jsem se a pečlivě si prohlédla všechny. Můj pohled utkvěl na Edwardovi. Jeho výraz byl zmučený a já se na to nemohla koukat.

Ikdyž jsem sem přišla, aybch se proměnila a vyhledala ho, už jsem k němu necítila skoro nic jiného než zášt z toho co mi udělal. Aro nabídl křesla před stolem Esme a Carlislovi, ostatní stály. Usmála jsem se na Esme a potom i na Carlisla.

Oba byli pro mě jako rodičové a bylo mi jedno, jestli mi udělali cokoli. Usměv mi oplatili a Carlisle začal mluvit. „Aro potřebuju s tebou mluvit o Belle." řekl a já se celá napjala. Podíval se na mě a v jeho očích jsem, ale nic nevyčetla.

„Pokračuj Carlisle." řekl Aro a o pokračoval. Místo aby mluvil k Arovi mluvil ke mně. „Bello, jelikož jsi opustila Forks tak náhle a nechala jen krátký dopis Charliemu, vyhlásilo se pátrání. Charlie si myslel, že si jela za námi, ale vystvětlil jsem mu, že si ani nemohla tušit kde jsme a tak vyhlásil celostátní pátrání. Strašně se o tebe bál a já si myslím, že..." nachvilku se odmlčel a já ho rychle pobídla aby mluvil dál.

„Charlie je těžce nemocný a ještě k tomu ten smutek z tvého odchodu. Umírá. Má nádor na srci v pokročilém stádiu. Ano je divné, že neměl žádné příznaky před tím ,ale ted choroba udeřila v plné síle. Nemá šanci na přežití, zbývají mu maximálně dva týdny." řekl Carlisle zmučeným hlasem a se mnou se zastavil svět. Můj táta umírá na nádor na srdci.

Ježiši co budu dělat. Nemůžu ho nechat zemřit. Hlavou mi proletěl nápad. „Jedu do Forks." řekla jsem a už jsem stála u dveří, když mě zachytila ledová paže. Aro. „ Belli nemůžeš ho proměnit." řekl a já se na něj nevěřícně podívala.

„Nemůžu ho nechat zemřit, je to můj táta. A proč bych ho nemohla přeměnit? Je to moje věc a já za ní ponesu zodpovědnost." řekla jsem a už povolil. Podíval se mi odhodlaně do očí a to co řekl mě překvapilo. „Jedu s tebou."

Vylítli jsme ze dveří a už jsem házela naše věci do tašky. „Ty zabal, já zamluvím letenky." řekl a já už měla zabaleno. Svítilo slunce a tak jsme se museli vyhýbat každému paprsku světla. Vzali jsme si to auto, které mělo nejtmavější skla a mohli jsme vyjet.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!