Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 15. kapitola

4.JessicaBrikker-SKnihou


Nevzdám se! 15. kapitolaDalší díleček. Bella se konečně setká s Cullenovýma. Jak na to bude reagovat Aro?

Aro vylezl z koupelny a usmíval se jako sluníčko. V jeho očích byla vidět jen čirá láska a já doufala, že jí mám v očích taky, protože to jsem ted cítila. Oblékl se a mohli jsme vyrazit. Zachvilku jsme byli v síni a bylo tu jen něco málo upírů ze včerejška.

Aro usedl na trůn a dal pokyn, aby na mě zautočili. Nevím čím to bylo, ale všechno jsem viděla jako ve zpomaleném tempu. Pohybovali se strašně rychle a já se uspěšně vyhýbala jakýmkoli uderům. Někteří na mě koukali nenávistně, někteří potěšeně.

Aro byl na trůna napjatý jako struna, bál se o mě. Koukla jsem se na něj a mrkla. Trochu se uvolnil, ale ani to ho neuklidnilo. Přišlo mi to už trochu nudný a tak jsem toho upíra Demetriho chytla pod krkem a otočila se k Arovi.
„Můžeme dělat něco zajímavějšího?

Docela mě to nudí."řekla jsem a všichni se rozesmáli. Koukla jsem se po všech a zastavila jsem se pohledem na menší upírce s blondatými vlasy. Mrkla na mě a já jí poslala usměv. Věděla jsem, že budeme dobré kamarádky.

„Dobře, když zvládneš všechny na jednou, tak máš dneska volno." řekl a usmál se na mě tak krásným usměvem, že si z toho málem podlomila kolena. Všichni na mě najednou zautočili. Boj trval asi jenom dvě minuty a už byli všichni vyřízení.

Koukali na mě překvapeně. Musela jsem se tomu usmát a pak se podívala na Ara. Ten zmizel a objevil se u dveří síně. Jen se na mě usmál a já se za ním vydala, ikdyž měl menší náskok, hravě jsem ho dohnala. Hned jak se zavřely dveře do našeho pokoje, přirazila jsem ho na ně a začala ho vášnivě líbat. Nemohla jsem se toho dočkat.

Jeho ruce zase bloudili po mém těle, ale mě to bylo málo. Někdo však zaklepal a mi oba ztuhly v pohybu. Byla to ta blondýna. „co chceš Jane?" zeptal se nepřátelsky a podrážděně Aro. „Pane máte návštěvu. Váš přítel Carlisle a jeho rodina přijeli na návštěvu." řekla vzdálila se. Aro se na mě podíval s obavymi jak se zachovám, ale já se vydala ke skříni a rychle se převlékla.

Vzala jsem si nějaké krátké černé šaty. Ani nevím, kde se tam vzaly, ale bylo mi to jedno. Jen jsem se na něj usmál a zavěsila se do něj.Za několik málo okamžiků jsme stáli před síní a já se od něj musela vzdálit více jak 10 centimetrů, i to mi přišlo strašně moc.

Dveře se před námi pomalu otevírali a on se na mě povzbudivě usmál. Nevěnovala jsem nikomu ani jeden pohled a mířila si to rovnou ke trůnům. Aro se zastavil u svého trůnu a posadil se. Vedle něho stála Jane a Alec. Usmívali se na mě a já jm ten usměv oplatila.

„Bello mohla by sis stoupnout sem?" Bylo by mi ctí." řekl a ukázal na místo vedle sebe. Jen jsem se usmála a už jsem u něj stála. Podívala jsem se po Jane a Alecovi a ty se na mě jen usmívali. Byli milí. Rozhlédla jsem se a uviděla je. Všichni tak stáli hlavy sklopené, jen Edward upřeně pozoroval každý můj pohyb. Musel vědět, že mě tady najde, jelikož Alice a ostatní už mě viděli.

Odvrátila jsem pohled a Aro začal mluvit ke Carlislemu.
„Tak Carlisle, čemu vděčím za tak milou návštevu," zeptal se a já se musela usmát.
„Přijeli jsme tě jen navštívit, není za tím nic jiného. Copak nemůže starý přítel navštívit dalšího?" zeptal se a Aro se jen usmál.

„Samozřejmě jste vždycky vítáni. Budete ubytováni za pár minut." řekl a dav se rozšuměl. Vydala jsem se s Arem zpátky ke dveřím a Alice mě zadržela. Vrhla se mi kolem krku a já jí to jen opětovala. Esme stála vedle a nad tou jsem ani neváhala, byla jsem to já, kdo se jí zavěsil kolem krku.

„Bello tak se nám stýskalo." řekla Esme a já jí ještě více zmáčkla. Zalapala po dechu a já jí pustila. Vypadala štastně. Podíval jsem se na Ara a ten měl v očích nevýslovnou bolest. Okamžitě mě zasáhla stejně tak jako jeho.

Stál jako solný sloup chytla jsem ho za ruku a jen se na něj usmála, usměv mi opětoval, ale stále cítil tu bolest.
„Sejdeme se později." řekla jsem a už jsem táhla za ruku Ara pryč. Došli jsme ke mně do pokoje a já do něj drcla a on spadl na postel. Nechápavě na mě koukal a já se jen usmála. Klekla jsem si na posteli na čtyři a začala ho líbat. V tom polibko bylo tolik bolesti, že jsem to nevydržela.


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!