Další kapitolka. Z Belly je už konečně upír.
12.12.2009 (16:45) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2645×
Dál jsme pokračovali a já nechtěla, aby přestal, ale taky jsem chtěla mít přeměnu jíž za sebou. Otrhla jsem se pomalu od něj a on jemně zavrčel. „Lásko. Můžeš." zašeptala jsem do hrobového ticha, které prostupovalo místností. Začal mě líbat. Nevěděla jsem o co mu jde, ale polibky jsem mu vroucně opětovala. Sjel svými rty níž až na můj krk a tam se zastavil. Poslední co jsem cítila, byla ostrá bolest na krk.
Jeho zuby se do mého krk zařízli jen na chvíli. Jed se mi začal roztékat po těle a s ním přicházel čím dál tím větší ohen. Nemohla jsem uvěřit, že něco tak bolestivého může existovat. Volila bych radši smrt, než tohle. Ne tohle je moje volba. Nechtěla jsem křičet, abych tim neubližovala Arovi a tak jsem se snažila ležet klidně. Ta bolest byla neskonalá. Rozléhala se po celém mém těle a já si přála, aby už byl konec. Nemohla jsem se dočkat. Trvalo to věčnost. Plameny šlehaly do celého těla a moje srdce začalo být jako splašené.
Bylo to jako zemětřesení nevyššího rázu. Celé se třáslo a běželo jako stádo koní. PLameny najednou od konečků prstů ustupovaly a já se zaradovala, ale stejně mi to přišlo jako věčnost. Čím víc se plameny blížili k srdci, tím rychlejší byl můj tep.
Moje srdce hořelo a škvařilo se a najednou pomalu utichávalo. Jeho zvuk a třes klidně utichal až z něj zbylo jen nicotné ticho v mé hrudi. Otevřela jsem oči a nade mnou se skláněl Aro.
Usmála jsem se na něj a on mi nejistě usměv opětoval. POmalu jsem se posadila a on odstoupil od mé postele. Nechápavě jsem se na něj podívala a on ukázal bez jediného slova na zrcadlo, které bylo postaveno v rohu místnosti.
Chtěla jsem k němu dojít, ale moje pohyby byly neuvěřitělně rychlé. Můj usměv se ještě více roztáhl a já se spatřila v zrcadle. Byla jsem nádherná. Nemohla jsem se vynadívat. Nikdy bych za svůj lidský život nepřiznala, že jsem krásná i kdybch byla, ale ted. Musím uznat, že i v těch džínách jsem vypadala lépe jak Rose v nejkrásnějších šatech.
Ozval se za mnou hlas. „Proměna trvala dva dny. Myslel jsem, že to bude déle, ale jsem rád, že tak brzo." řekl a stále na mě koukal. POmalu jsem se k němu otočila a hned jsem mu byla zavěšená na krku. Objetí mi nejistě opětoval, ale pak mě sevřel stejně silně jako já jeho. POmalu jsem se odtáhla a vzala ho za ruku a vedla do koupelny. Přirazila jsem ho ke zdi a začala líbat. Chtěla jsem ho dřív než kdy jindy. Začal mi polibky oplácet stejně vášnivně, ale po nějaké chvíli se ostáhl. ZAvrčela jsem a on se usmál.
„Ještě není čas." řekl a vydal se ke dveřím. Koukala jsem na něj s pusou dokořán. „Vysprchuj se a tamhle máš oblečení. Počkám na tebe v pokoji. Jo a" nachvilku se odmlčel a sklopil hlavu pak jí však zase zvedla podíval se mi zpříma do očí " miluju tě." řekl a dveře se za ním zavřeli. Musela jsem tam stát asi pět minut. Vzpamatovala jsem se a vlezla si do sprchy.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nevzdám se! 12. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!