Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nevzdám se! 10. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nevzdám se! 10. kapitolaDalší kapitolak, nákupy.

07.12.2009 (22:00) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2663×

Byla jsem v sedmém nebi tohle jsem chtěla slyšet za celou dobu co jsem tady. Divila jsem se, že ho tady nikdo nehledá, ale pak jsem to nechala plavat. Stále jsem mu seděla na klíně a společně jsme se koukali na prosluněné město.
„Škoda, že s tebou nemůžu jít dneska nakupovat." řekl a bylo mu to očividně hodně líto.

Cože já půjdu nakupovat? To ne! Nesnáším nakupování.
„A proč ne? Mohli by jsme jít po setmění, pochybuju, že by někde zavřeli, když tam půjdeme my." řekla jsem a on se rozzářil.
„Tak jo. Měla jít s tebou původně Kate, ale já jsem chtěl víc. Chtěl jsem tě vidět, jak si užíváš." řekl a smál se jako sluníčko. Byla jsem ráda.
„Jsem ráda, že jdeš se mnou ty. Nesnáším nakupování, ale když se mnou budeš ty, tak to mě bude bavit!" řekla jsem a usmála jsem se.

„Měla by ses jít ještě trochu prospat, moc dlouho jsi nespala a dneska bude noc dlouhá." řekl a mrknul na mě. Chtěla jsem vstát, ale on mě zarazil. Vzal mě do náručí a už jsme byly v posteli.
„Zůstaneš tu se mnou než usnu," zeptala jsem se a udělala psí oči. Bylo sice něco kolem 12, ale to bylo jedno. Byla jsem ještě unavená, to byla pravda. ZAbalila mě do deky a přitisknul si mě pevně ke svému tělo.

Zatáhl závěsy a ložnici pohltila tma. Byla jsem k němu čelem. Už se mi klížili oči, ale ještě něco mi chybělo ke spokojenosti.
„A pusu na dobrou noc?" zeptala jsem se a vzhlédla k němu. Pomalu se kemně blížil a naše rty se dotkly. BYl to něžný a dlouhý polibke. Odtrhnul se a zašeptal.
„Spinkej, miluju tě." řekl a já mu položila hlavu a hrud. Byla sice tvrdá a studená, ale já byla zabalená v dece a tak mi nebyla zima.

Okamžitě jsem usnula. Zdál se mi ten nejhorší sen. Myslela jsem, že to zmizí, když jsem s Arem, ale ono se to zase vrátilo. Zase jsem začala křičet ze spaní a slzy mi tekly proudem. Okamžitě mě drželi něčí ruce a jemně se mnou zatřásli. Probudila jsem a uviděla Ara. Strašně jsem se lekla a pozadu se odplazila na druh konec postele. JEho nechápavý a bolestný výraz mě zranoval. Koukal do země a já si to pak uvědomila. RYchle jsem k němu došla po čtyřech a sedla si mu obkročmo na klín.

„Prosím tě, promin. Strašně jsem se lekla.Měla jsem zase ty svoje sny. Moc se omlouvám už se to nikdy nestane. Přísahám. Můžeš..." nestihla jsem to říct, jelikož mě umlčel polibkem. Byl tak vášnivý a jiný. Bylo v něm tolik bolesti a viny. Oplácela jsem mu to stejně vřele jako o n mě. Zase jsem cítila jeho vzrušení  vzdychla mu do ust. Neskutečně mě to vzrušovalo, ale věděla jsem, že dokud budu člověk tak se to nestane. Pomalu náš polibek dozníval a jeho bolestnou masku vystřídala natěšená. Taky jsem se strašně těšila na ty nákupy s ním.
„Tak co připravená?" zeptal se a já musela nesouhlasit.
„Ještě se musím převléknout." řekla jsem a on nevypadal na to, že by mi dal nějaké soukromí.

Bylo mi to celkem jedno.Vyšla jsem ke skříni, která byla přímo před ním. Otevřela jsem jí a byli tam kupy oblečení. Vybrala jsem si celkem skromě. Bokovky, tričko, bylerýny. Svlédla jsem si tričko, byla jsem k němu zády. Pomalu jsem si začala svlékat kalhoty. Ted jsem byla jsen ve spodním prádle. Sehla jsem a a on zavrčel. Okamžitě stál u mě a přirazil mě ke skříni. Stále ještě vrčel, ale to pomalu odeznívalo.

Zase ty vášnivé polibky. Ač jsem nechtěl, musela jsem se dtrhnout.
„Musíme na nákupy láska, nezapomen." řekla jsem a on se zamračil.
„Byl to tvůj nápad, nebo ne?" řekla jsem a usmála se.Vyšel z pokoje a já ho následoval. Věděla jsem, že nás nesmí nikdo vidět, ale bylo mi to šumák.Došli jsme do obrovské garáže. Ale když říkám obrovské tak obrovské. BYlo tam asi 20 černých aut.

Okamžitě u nás stál nějaký upír.
„Kam to bude pane?" řekl a podíval se vražedně na mě.
„Dneska jedu sám!" řekl Aro a já byla k smrti ráda. Nechtěla jsem nějakého slídila za zadkem. Upír na něj vykulil oči, ale pak mu ochotně podal klíčky od auta a usmál se. Aro vyšel k černému autu se stejně tmavými skly. Sedl si na místo řidiče a já vedle něj. Mohli jsme vyrazit.

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nevzdám se! 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře