Vegetariánská upírka Deine, nesnáší upíry. Proč? Upíři ji vzaly rodinu a jen ona přežila a jak dopadla. Věčně pesimistická Deine bloumá světěm už přes 4 roky a snaží vyhýbat upírům obloukem. Co se ale stane když se přestěhuje do malého městečka Forks a zjistí, že městečko obývají další upíři? Jak zareaguje a jak to toho zapadá Edward Cullen?
15.12.2009 (16:30) • Katja007 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1239×
Pohled: Deine Forgettová
5. Kapitola
,,Dobrej postřeh Tesáku." Ten se na mě podíval jako hmm... ani nevím. Každopádně se mu ta přezdívka nelíbilila. Zato mě jo.
Prováděl mě po domě ještě hezkou chvíli a pořád do toho mlel. Po chvíli jsem to slyšela jen jako hučení v hlavě. Poté jsme sešli ze schodů a tam seděla a povídala celá rodina. Alice hned ke mně přiběhla a začala si semnou povídat o desingu domu a tak.
,,Alice? Asi bych měla jít domů. Je už tma. Ne, že by se mi u vás nelíbilo to ne, ale prostě bych chtěla jít." Alice se na mě podívala a potom se usmála.
,,Ale jistě. Chceš odvést? Řeknu Edwardovi nebo tě odvezu já nebo tak... " Být odvezena Edwardem? To tak! Nikdy s tím opičákem nikam nepojedu.
,,Ne! Echm... teda chci říct... Doběhnu to. Budu doma rychle!" Alice mě zase chvíli pozorovala a pak se kývla hlavou.
,,No tak dobře. Měj se hezky. Zítra se uvidíme ve škole. Mám tě ráda." Objala mě jak pravá kamárádka a já ji to opětovala. Bylo hezké vědět, že je na světě někdo, kdo vás má rád. Zavolala jsem na včechny ahoj a odešla. Vyšla jsem do studeného a temného lesu, přes který jsem běžela. Vítr mi foukal do obličeje, ale mě nic nezastavilo. Asi za 10 minut jsem byla doma. Kupodivu moje Audinka stála zaparkovaná před domem. Nijak jsem to neřešila a vešla do domu. To čeho jsem se zarazila byl cizí pach. Pach úplně cizího upíra. Utíkala jsem nahoru do svého pokoje a čekal mě šok. Bylo tam zaprvé pachu jak nastláno, takže je zřejmé, že tam se upír pohyboval nejčastěji. Na mé posteli byla obálka beze jména.
Z bílé obálky jsem vysunula bílý list papítu na kterém stál nějaký text. Začala jsem nahlas číst její obsah.
,,Brzy použiješ co ostaním bylo skryto. Uvidíme, co v tvojí hloubi duše jest a budeš kráčet s námi vpřed. Ty začneš žít ten scelá nepoznaný svět. Ten co v duši sryt jest. Tvé tajemství už oni brzy budou vědět. A nejen oni, protože i jiní nad tebou bdí a sledují každý tvůj pohyb. Jsi jedna z nás a pro to předurčena. Proč bránit mocné bohyni? Neboj vše rychle pochopíš. Tvým činem spustí se proces mocný. Proces ve kterém ty budeš mít hlavní roli. Po staletí hledáme bytost, která by byla mocná jako my, ne-li mocnější."
Nic jsem z listiny nepochopila. Nevěděla jsem co tím bylo myšleno. Já tajemství nemám! A co to tam bylo s bohyní? Zírala jsem na to asi další hodinu a rozhodla jsem se to Cullenovým neříct. Věděla jsem, že za normálních okolností by mé rozhodnutí Alice viděla a prohloubila jsem svůj štít aby Alice místo tohohle viděla jak jsem se rozhodla, že si s ní zítra sednu na matiku. Z listu jsem byla docela nervozní. Ale co jsem měla dělat. Šla jsem se osprchovat a pak jsem si četla nějakou knihu.
Za tu dobu noci jsem přečetla jednu knihu a stačila si "trochu" zalovit. Jen tak abych byla odolnější když jdu do školy. Vzala jsem si na sebe modrou saténovou halenku bez ramínek a černé trubky. Na sebe jsem hodila černý rozevřený svetr a podpadky. Vlasy jsem si sčesala do elegantího culíku, popadla kabelku s učením a šla. No šla. Spíš jela. Svojí milovanou Audinkou ve které se záhadně objevila plná nádrž benzínu. Asi mi to ten záhadný tvor co mi dovezl auto až před barák doplnil.
Zaparkovala jsem a vyšla kupředu. Cullenovi tu už byli. Boužel všichni včetně toho individua Edwarda. Pár kluků mě pozdravilo a já na ně zamručela nesrozumitelné ,,Čau" a šla dál. Davála jsem si věci do skříňky a vtom přišel ten Edward či co to je. Zakoulela jsem očima a třískla dvěřmi od skříňky. Edward se jen na mě zazubil a pronesl.
,,Zapoměl jsem si učebnici biologie. Už se na tu hodinu těším." Furt se zubil jak reklama na colgate. Namachrovaný frajerský upír. No to tu ještě nebylo. No jasně bigle. Jedinej předmět kterej s ním dneska mám. Ještě, že ne více. Pak odkráčel a já šla na hodinu angličtiny. Hodiny se vlekly a já kroužila kružítkem po lavici.
,,Slečno Forgettová můžete mi zopakovat co jsem právě říkal?" Zarazila jsem se a koukla na něj. Zavzpomínala jsem co to mlel a zopakovala jsem to. Trochu čuměl, ale už mě nechal být.
Nastala ta hodina s Cullenem. Byla jsem z toho dost otrávená, že s ním budu muset sedět. Sedla jsem si a on už tam byl. Usmíval se na mě. Já na něho šklebila.
,,Ahojki Deine." Pozdravil mě.
,,No nazdar Tesáku." Usměv mu zmizel a já se naopak rozesmála. To je fakt vtipný jak ho to žere.
Na konci hodiny učitel říkal že se musí udělat projekt na nějaké buňky a DNA a takové. Rozřazoval jak ho to napadlo. Nikdy nedal dohromady sedící dvojici, protože si myslel, že jsou kamarádi a potřebují změnu.
,,Budeme spolu. Vím to." Usmál se na mě a čekal na příchod učitele. Já začala mít nervy. S ním nebudu ani náhodou! Prostě ne! Byla jsem strašně rozčilená a udělala jsem osudovu chybu. Hloupost, porušila jsem si svoji přísahu. Začla jsem se na něj soustředit a jendiné co jsem si v hlavě říkala bylo ,,Cullen a Fabiola, Cullen a Fabiola." On se zarazil jako do tranzu přišel k nám a řekl omámeným hlasem.
,,Cullen a Fabiola. Konec hodiny." Usmála jsem se, Edward nechápavě zíral. Pak si sám pro sebe začal mumlat.
,,Nespletl jsem se, myslel, že nás dá dohromady a pak ten cizí hlas. Hlas v jeho hlavě. Co to bylo za hlas? Byl takový odměřený jakoby robotí. Nevím!" Docela mě to zaskočila v tu chvíli jsem zapoměla na jeho schopnost. Dělala jsem jako nic. Pár hodin byolo v pohodě a pak už jsem byla na cestě domů. Jela jsem jela, a pak mi to došlo. Co jsem udělala.
Prudce jsem zabrdila a zajela na kraj silnice. Hlasitě jsem oddechovala. Nejen, že jsem si porušila slib, že svou druhou schopnost nepoužiju. Schopnost, která z člověka dokáže udělat úplného schizofrenika. Můžu upírovi, člověkovi nebo zvéřeti cokoliv myšlenkou přikázat a on to prostě udělá. Další hrůzná věc je, že se splnilo něco co bylo na tom listě.
,,Tvým činem spustí se proces mocný. Proces, ve kterém ty budeš mít hlavní roli."
Autor: Katja007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Never happy? 5. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!