Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Never happy? 2. Kapitola

Edward a mimi

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Never happy? 2. KapitolaVegetariánská upírka Deine, nesnáší upíry. Proč? Upíři ji vzaly rodinu a jen ona přežila a jak dopadla. Věčně pesimistická Deine bloumá světěm už přes 4 roky a snaží vyhýbat upírům obloukem. Co se ale stane když se přestěhuje do malého městečka Forks a zjistí, že městečko obývají další upíři? Jak zareaguje a jak to toho zapadá Edward Cullen?

17.11.2009 (21:00) • Katja007 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1086×

Pohled: Deine Forgettová

2. Kapitola- Zatracený Cullen!

1. Kapitola-http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/never-happy-1-kapitola/

Když jsem ale došla ke své skříňce, čekalo mě dálší nemilé překvapení.

Když jsem otevřela skříňku s číslem 39, přikráčel k té své s číslem 41 vznešený Edward Cullen. Proč já mám takové štěstí? Zato on se tvářil jako měsíček na hnoji když mě uviděl. Co na mě má? Ať vejrá na někoho zajímavějšího. I když je fakt, že tady moc upírů nepotká kromě těch svých, se kterýma je jako jedna ruka. Dělala jsem, že mě nezajímá a v pohodě jsem si ukládala knihy do skříňky. Periferním viděním jsem zahlédla, že si tam ty věci taky dáva, ale narozdíl ode mě na mě kouká přímo. Líně jsem se otočila k němu a vpálila mu do očí svůj názor.

,,Nemohl bys mě laskavě nechat na pokoji? Už jsem ti řekla, že nesnáším když na mě někdo v kuse čumí!" Docela rozzuřeně jsem se mu zadívala do očí, ale neviděla jsem nic víc, než pobavení a klid. Tak tenhle upír mě pomalu, ale jistě začíná štvát.

,,Nechápu co ti vadí. Nádodou jestli ses rozhlídla tak tady moc lidí nebo věcí na koukání není. A když přijde do školy někdo tak zajímavý jako ty...Nemůžu se tomu ubránit." Zazubil se na mě a tím moje mračení ještě utvrdil.

,,Nevím jestli si číňan nebo úplně tupý upír bez ohledů, ale já chci abys mi dal pokoj! Mohl bys to pro mě laskavě udělat?" Byla jsem už tou hádkou vysílená, protože nebrala konce. Byla jsem si jistá, že ať řeknu cokoliv on s tím nepřestane.

,,Když si to tak přeješ..." Teď koukal docela smutně a s pokorou odešel. Bylo mi ho docela líto. Ale co si to vyčítám! Je to jeho vina! Neměl mě štvát. Vyrazila jsem pomalu ze školu a šla k autu a všimla si, že Cullenovi jsou už pryč. No aspoň nebudu chvíli muset snášet ty jejich pohledy. Nastoupila jsem do své Audi a se stylem odjela pryč. Jela jsem velkou rychlostí, protože když jsem naštvaná jedu rychle. Koukla jsem se na tachoměr a tam bylo 160km/h. To není zas tak strašné. Každopádně jsem byla doma za pět minut. Vešla jsem do poloprázdného domu a nevěděla co budu dělat. Vzala jsem si nějakou scifi knihu o upírech. Vždycky jsem to četla jen tak ze zvědavosti jak si lidi upíry předtavují. V týhle knize jseme měli ostré drápy a proměňovali se v netopýry. Jak laciné. Knihu jsem dočela za 2 hodiny. Koukla jsem se na hodiny kolik je a byly teprve 4 hodiny. Rozhodla jsem se, že půjdu nakupovat. Peněz mám dost a oblečení málo. A navíc hodně času. Koukla jsem se na malou mapku města kde je nějaké nákupní centrum a bylo kousek od Forks.

 Vyrazila jsem a autem jsem tam byla za 20 minut. Jela jsem tak dlouho, protože předemou jelo policejní auto a vážně jsem nechtěla přijít první den o řidičák. Zaparkovala jsem u velké prosklené budovy s nějakými nápisy butiků. Vešla jsem dovnitř a zavítala do prvního budiku který jsem uviděla. Měli tam pěkné, elegantní a moderní oblečení, přesně dle mého vkusu. Zrovna jsem se dívala na nějaké pěkné tričko, když vtom jsem z kabinky uslyšela hlas nějaké dívky. Pozorněji jsem se nadechla, protože hlas měla zvonivý, přesně jako mají upíři. Když jsem se znovu nadechla, kromě omamující krve kolem mě, jsem ucítila i pach dvou upírů. Na jednu stranu jsem doufala, že to není nikdo od toho Cullena a na druhou jsem doufala, že jich tu není ještě více.

,,Jaspere? Podáš mi tu modrou blůzu? Je někde na dně košíku!" Zavolala ta dívka z kabinky vystrčila hlavu a poznala jsem v ní tu drobnou upírku, která seděla s Cullenem a s ostatními. Naštěstí si mě nevšimla. Koukla jsem se směrem kam volala a tam stál ten blonďatý upír co byl taky ve škole. Zajímalo by mě co spolu mají. A proč jsou vlastně všichni pospolu? Musím to zjistit. Jak jsem zaslechla, jmenoval se Jasper. Skoro mu nebyla vidět hlava, pod tím návalem oblečení. Teď jsem ho docela litovala. Kdyby místo něj byl Edward asi bych se začla smát. Ale u tohohle chudáka to nešlo. Zašal rukou šmátrat na dně kočíku a pár kouků oblečení mu přitom vypadlo, až vytáhl nějakou saténovou blůzku.

,,Jasně Alice už to mám!" Zavolal vítězně a té Alici blůzku podal. Zhluboka se nadechl a...Jeho oči střelily ke mně. Rychle jsem se začala prohrabávat oblečky co byli vedle mě. Koutkem oka jsem se koukla na Jaspera a ten přešel mezitím ke kabince a začal Alici něco šeptat. Tak potichu že jsem to ani já neslyšela. Kdyby tu tolik lidí nemluvilo bylo by to lepší. O pár vteřin později vyšla Alice z kabinky v krásném elegantím oblečení. Usmála se na mě a šla zaplatit. Já se mezitím snažila z obchodu vytratit. To se mi ale zřejmě nepodařilo. Když jsem vycházela z butiku uslyšela jsem za sebou volání.

,,Počkej! No ták zastav!" Zavolala na mě ta Alice a já věděla, že už není úniku. Zastavila jsem na chodbě a otočila směrem k nim. Alice s Jasperem ke mně přišli a Alice se opět usmála.

,,Ahoj. Já jsem Alice. A tohle je můj přítel Jasper. Viděli jsme tě ve škole." Byla vážně milá a já jsem na ní prostě nemohla vyjet jako na Edwarda.

,, Já...Jsem Deine. Přistěhovala jsem se před pár dny. Ahoj." Pozdravila jsem je na oplátku. Vypadali docela sympaticky. Byla jsem docela nervozní z tady tohohle rozhovoru. Skoro nikdy jsem s žádnými upíry nemluvila.

,,Jasper. Ale to už asi víš." Podal si se mnou ruku a já jsem najednou byla v naprosté pohodě. Jako by to byli staří známí. Zavrtěla jsem nevěřícně hlavou a usmála se. Ani nevím proč jsem to udělala.

,,Viděla jsem vás nakupovat...Promiňte, že jsem chvíli na vás zírala. Jen to bylo takové...zajímavé." Podívala jsem se na Jaspera a ten se zasmál. Asi jsme oba pomysleli na to jak nesl tu hromadu oblečení.

,,V pořádku. Jsem ráda, že jsem tě poznala. Teď budem muset jít...Nechceš jít s námi? Víš pomohla bys mi vybrat oblečení a ták. Takže?" Zamyslela jsem se a rozhodla se.

Autor: Katja007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Never happy? 2. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře