Byla to nudná párty, ale to, co se na ní stalo, mi obrátilo život o 180°.
Přijemné čtení Kakis.
17.01.2011 (07:45) • Kakis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 901×
Jacob:
Byl konec školního roku a Bella mě pozvala k nim domů na párty. Nechtělo se mi do domu plného upírů. Jsem vlkodlak. A i když teď máme s upíry dobré vztahy, nerad jsem chodil do jejich domu. Jejich pach byl cítit všude, a to mi vadilo. Ale musel jsem tam jít. Bella mě pozvala a já jsem její pozvání nemohl odmítnout. Sice je taky upír, ale je to moje dobrá kamarádka.
Nechtěl jsem jít sám. Vzal jsem si s sebou Embryho a Quila. Čekal jsem u sebe v pokoji, když jsem uslyšel zvonění. Můj táta šel otevřít. Byli to Embry a Quil.
„Jacobe!“ zavolal na mě táta. Možná bych tam neměl jít, přemýšlel jsem.
„Jacobe, neopovažuj se si to rozmyslet,“ šlyšel jsem Embryho volat ode dveří.
„Už jdu,“ zavolal jsem zpátky. „Ahoj,“ pozdravil jsem je, když jsem k nim došel.
„Už jsme mysleli, že tě budeme muset tahat z pokoje,“ řekl se smíchem Quil.
„No jo. Tak už pojďte.“ Vyrazil jsem k autu a kluci za mnou.
Dorazili jsme za chvíli. V domě se už shromáždilo mnoho lidí. Hledal jsem kohokoliv z Cullenů, ale nikoho jsem neviděl.
„Jacobe,“ uslyšel jsem hlas za sebou.
„Bello, konečně jsem tě našel,“ zvolal jsem radostně.
„No, přišlo docela dost lidí. Alice pozvala celou školu. Jsem ráda, že jsi tady. A vás, kluci, taky ráda vidím.“
„No to víš, Jacob nechtěl jít sám,“ zasmál se Quil a Embry se k němu přidal. Jim ten upíří pach tolik nevadil, proto jsem je vzal s sebou.
Bella někam odběhla. Skoro celý večer jsem ji neviděl. Většinu času jsem jen tak chodil po hale jejich rozlehlého domu.
Nebavilo mě to tu. Chtěl jsem najít Embryho a Quila a vypadnout odsud. Šel jsem okolo schodů a v tom jsem ji uviděl.
Scházela po schodech z 1. patra dolů. Nevím, kdo to byl, jak se jmenovala, nic. Viděl jsem ji poprvé. Přesto se pro mě najednou zastavil svět. Našel jsem svůj střed vesmíru. Otiskl jsem se. Nevěděl jsem do koho. Než jsem se vzpamatoval, ta dívka byla pryč. Nevím, kam odešla. Věděl jsem ale, co musím udělat. Najít ji.
Mé hledání bylo neúspěšné. Nenašel jsem ji. Párty už se chýlila ke konci, všichni odcházeli. Vzdal jsem to. Nenajdu ji. Když v tom jsem ji uviděl kousek přede mnou. Šel jsem okamžitě k ní.
„Ahoj, jsem Jacob,“ začal jsem, ale nevěděl jsem, jak dál. Stál jsem tam a přemýšlel, co jí mám říct. Díval jsem se jí do očí. Měla je jasně rudé. Byla to upírka. Ale mně to bylo jedno. Stál jsem tam a jenom na ni koukal a nevěděl, co říct.
„Jacobe, pojď,“ volal na mě Embry od vchodu.
„Už musím,“ řekl jsem jen a odešel. Udělal jsem ze sebe před ní naprostého pitomce. Jsem vážně idiot.
„Jacobe, co je s tebou?“ ptali se kluci.
„Nic,“ zalhal jsem. Brzy se to stejně dozví. Až budeme mít hlídku.
Odvezl jsem kluky domů, rozloučil jsem se s nimi a jel jsem taky domů. Šel jsem spát. Nemohl jsem ale usnout. Musel jsem myslet na ni. Na můj střed vesmíru.
Autor: Kakis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Nessie - 4. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!