Tak, přidávám další kapitolu. Připadá mi to možná trochu uspěchané, za což se moc omlouvám, ale potřebuju odrazový můstek pro další děj. A tohle byl nejlepší způsob, jak to vecpat do jedné kapitoly. Takže, abych vám trochu vysvětlila, co Alici čeká - jedno dost nemilé překvapení, které si říká Edward. Doufám, že se vám to bude líbit...
16.01.2011 (09:00) • Squirl45 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1975×
Následující měsíce plynuly pomalu, nekonečně. Když jsem si na ně později pokoušela vzpomenout, zjistila jsem, že se mi slily do jediného zářivého okamžiku.
Konečně jsem zjistila, co to znamená být opravdu šťastná. Sice jsem se každé ráno pobouzela s omrzlinami třetího stupně, ale stejně jsem měla dobrou náladu. Byl začátek léta, takže slunce svítilo o sto šest. Všemi silami jsem se Jaspera pokoušela vytáhnout ven, ale vždycky se kvůli něčemu vymluvil, takže jsme byli většinu času zalezlí uvnitř.
Mohlo mě napadnout, že tolik štěstí najednou není normální. Vždycky ho musí vyvažovat bolest, ztráta a utrpení. Ale na to jsem v té několikaměsíční euforii radosti vůbec nemyslela. A najednou byl čas platit.
Ten den začal úplně nevinně, jako desítky jiných před ním. Vzbudila jsem se brzo, nejspíš zimou, protože vedle mě ležel kus ledu. Snažila jsem se neklepat, jinak si Jasper prosadí, že si příště budu spát v dece. Podívala jsem se vedle sebe v naději, že si třeba mého myšlenkového pochodu nevšiml, samozřejmě marně. Usmál se na mě pohledem „copak sis myslela, že mi to unikne?“. Zavrtěla jsem hlavou a políbila ho na čelo.
„Budu dnes muset do města, myslíš, že to tu sama zvládneš?“ zeptal se.
„Jaspere, já nejsem pětileté dítě. Samozřejmě, že to zvládnu, i když to bez tebe bude určitě celá věčnost…“
„Já se vrátím brzy,“ slíbil.
A tak jsem osaměla. Chvíli to šlo vydržet, ale pak na mě plnou silou zaútočila nuda a já jsem jí nedokázala vzdorovat. Bloumala jsem prázdným domem, občas vykoukla oknem do zahrady. Nakonec jsem zapadla do knihovny, bezmyšlenkovitě vytáhla nějaký zamilovaný román a pokoušela se číst. Ale nedokázala jsem vnímat děj, knihu jsem spíš potřebovala jen jako kulisu, abych se mohla zamyslet.
Dole se otevřely domovní dveře. Zprvu jsem tomu nevěnovala pozornost, možná to byl zahradník nebo se Carlisle stavil pro něco domů. Ale současně mi nemohlo uniknout to podivné ovzduší špatné nálady a zloby, která do domu vstoupila. A když jsem uslyšela ten hlas, srdce mi vynechalo několik úderů.
„Kde je?“ zasyčel Edward a já jsem pochopila, že právě nadešel čas platit. Splatit všechny ty nádherné okamžiky s Jasperem, ty měsíce klidného života, o které jsem si já naivka myslela, že budou pokračovat věčně.
Nesnažila jsem se utéct, stejně nebylo kam. Před Edwardem bych se stejně neměla kam schovat. Snažila jsem se alespoň trochu uklidnit, ale když rozrazil dveře, stejně jsem neměla daleko k omdlení.
„Neříkej mi nic, protože všechno vím.“ Jak se to mohl dozvědět? Vždyť nás s Jasperem nikdo neviděl, snad ani jeho otec. „Ale než tě zabiju, a věř mi, že to udělám, chci vědět jednu věc – proč zrovna on? Kolem se pohybuje tolik jiných a ty si vybereš zrovna jeho? No, bude ho to bolet skoro stejně jako tebe, to tě můžu ujistit.“
Jaspera ne! To přece nemůže udělat! Nemůže zabít vlastního bratra, a hlavně když je to někdo jako Jazz!
Zvedla jsme oči a zahleděla se na Edwarda. Snažila jsem se promluvit, třeba ho i prosit na kolenou, ale nemohla jsem udělat nic, absolutně nic. Končetiny jsem měla zdřevěnělé hrůzou, hlas mi vypověděl službu. V té chvíli jsem se totiž dívala do tváře samotné smrti. Jinak se to nazvat nedalo – Edwardovi černě planuly oči, přísahala bych, že měly rudý okraj. Ve vteřině byl u mě a chytil mě pod krkem.
Zabiju tě a nebude to zrovna příjemné, odečítala jsem mu ze rtů. Nevěděla jsem, jestli to opravdu řekl nebo si to moje mysl, ochuzená o kyslík, prostě vymyslela. Náhle mě pustil, ale než jsem stačila vydechnout, tvrdě mi dupnul na nohu. Nejdřív jsme si myslela, že mi ji možná tak zhmoždí, ale to jsem se hluboce mýlila. Zasáhla mě exploze bolesti, která zaplavila všechno kolem. V dětství jsem si jednou trochu naštípla ruku, ale nevzpomínala jsem si, že by to bolelo takhle obludně.
Edward se na mě ušklíbl. Tušila jsem, že tohle chtěl udělat už dlouho, jenom mi pořád nedocházelo, proč vlastně já?
„Mám pro tebe odpověď Alice – připomínáš mi ji. Kromě toho jsi jenom zranitelný člověk. Proč bych neměl důvod to nedělat?“ Zaskučela jsem bolestí, protože mi jedním plynulým pohybem zlomil několik žeber.
„Jen mě mrzí, že zrovna Jasper. Přece jenom, je to můj bratr… Ale když nad tím tak přemýšlím, vlastně to nebude tak špatné. Zaslouží si smrt stejně jako ty.“
„Edwarde… prosím. Ne… to nemůže –“ zakuckala jsem se přívalem krve, který se mi zničehonic vhrnul do úst. Pomalu jsem ztrácela vědomí. To je dobře, našeptával mi nějaký slabý hlásek. Spi, nic už tě nebude bolet.
V tom se ve dveřích objevila postava. Osoba s medově zlatými vlasy.
„Edwarde, vypadni!“ Jasper se přiřítil k němu a odhodil ho za sebe. Neohlédl se, aby zkontroloval, co se s Edwardem stalo. To byla chyba.
V tom všechno zapadlo do sebe. Všechny ty podivné noční můry, sny a vize. Pochopila jsem… A taky jsem věděla, co musím udělat.
Najednou se mi chtělo strašně spát. Všechny smysly jsem měla utlumené, a tak jsme se zmohla jen na slabý výkřik.
„Jaspere, pozor!“
To naštěstí stačilo. Stihl se otočit a útočícího Edwarda od sebe odmrštit právě ve chvíli, kdy by mu podle scénáře snu měl Edward utrhnout hlavu. Byla jsem si jistá, že teď už to zvládne. Nechala jsem temnotu, aby mě pohltila…
Autor: Squirl45 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nesprávná láska - 7. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!