Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nesprávná láska - 5. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nesprávná láska - 5. kapitolaPo delší odmlce přidávám další kapitolku. Alice bud mít jednu dost důležitou otázku, jejíž odpověď by ale znamenala rozsudek smrti. Povede se to Jasperovi zamluvit, nebo se opravdu dozví o upířím světě? Doufám, že se bude líbit...

16.12.2010 (18:30) • Squirl45 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1941×

Byla jsem zmatená. Hleděla jsem sama na sebe v podivném úhlu. Jako kdybych vystoupila ze svého těla a dívala se na něj z výšky několika metrů nad zemí. Ale nejpodivnější byla ta osoba vedle mě.

Jasper.

Seděl na posteli vedle mého spícího těla. Držel mě za ruku, jako kdyby mě hlídal.

Počkat! Trochu jsem stiskla ruku a... srdce mi muselo vynechat několik úderů. Pod svou rukou jsem nahmatala ještě něčí, studenou jako led. A přitom jsem si byla tak jistá, že to není sen. Už zřejmě nedokážu rozlišit realitu od skutečnosti. Ale bylo to tak opravdové…

Někde vrznou dveře. Strachem nemůžu ani dýchat. Vím, kdo to je. On, Edward.

Kéž by tady Jasper byl. Ale vím jistě, že nestihne přijít včas. Nechápala jsem, proč se musel vrátit tak brzo. Proč musel zničit tu nádhernou dobu, nejšťastnější v mém životě. Srdce mi klepe na poplach, ještě ani netuší, že jeho údery jsou sečteny. Rozrazí dveře a zavrčí. Počkat – on vrčí? To není dobré. Oči mu planou zlým světlem. Má chuť vraždit, to vím jistě…

Zalapala jsem po dechu a potlačila nutkání posadit se. Proč se mi poslední dobou zdají tak živé sny? Jako vždycky jsem měla pocit, že se to, co jsem viděla, stane. Že je to budoucnost, osud. Něco nevyhnutelného.

„Ššš. To je v pořádku. Byl to jenom sen. Co se ti to zdálo tak strašného?“ zeptal se hlas z mého snu. Jsi bláhová, pomyslela jsem si, když jsem mu odpovídala.

„Jaspere, co tu děláš?“ Pokud byl zaskočený, rozhodně to na sobě nedal znát.

„Řekl jsem si, že tě budu muset jít ohlídat. No a vidíš, vyplatilo se to. Ten sen musel být asi hodně hrozný, když jsi sebou tolik mlela…“

„Jak dlouho tady jsi?“ zeptala jsem se. Že by to opravdu nebyl sen.

„Jenom pár minut, připadalo mi divné, že bys spala tak dlouho. Šel jsem tě zkontrolovat.“ Věděla jsem, že lže. Bylo těžké mu neuvěřit, ještě když k tomu nasadil pohled typu „já ti přece vždycky říkám pravdu“, ale lhal. Tím jsem si byla jistá. Jenom jsem netušila, proč mu tak záleží na udržení pravdy.

„Kolik je vlastně hodin?“

„Asi kolem šesté. Spíš už skoro dvanáct hodin, protože včera jsme se vrátili brzo.“ Vybavilo se mi včerejší odpoledne a při jedné vzpomínce jsem vyprskla smíchy.

„Podělíš se se mnou o ten vtip?“ Zrudla jsem až za ušima. Proč se vždycky směju nahlas?

„Nic to není, jenom jsem si na něco vzpomněla.“

„Aha.“

Chvíli jsme trapně mlčeli. Pozorovala jsem, jak o něčem přemýšlí. Když konečně promluvil, poslouchala jsem jenom na půl ucha.

Napadlo mě někdy, že Jasper nemá daleko k dokonalosti? Samozřejmě, že napadlo. Ale stejně jsem ho musela znova obdivovat. Byl neskutečně bledý se záhadnýma očima. Měnily barvu.

Cože?

Jak můžou oči měnit barvu? Ne. Nebudu na to myslet. Nebudu myslet na to, co mě napadne vždycky, když vidím někoho z Cullenů.

Ale otázky se nezadržitelně draly na povrch. Jak může být někdo studený jako led a přitom ještě neumírat zimou? Jak může někdo zůstat tolik dnů bez spánku a nezhroutit se vyčerpáním? Jak může někdo… vrčet?

Cullenovi nikdy nespali. Nejedli se mnou - většinou z „pracovních důvodů“ nebo „dneska mi není nějak dobře, nebudu obědvat“. Anebo prostě neřekli nic, jen nepřišli.

S hrůzou jsem si uvědomovala, že nejsou normální. Nechovali se úplně jako lidé. Tak například nemrkali, alespoň ne moc často. Edwarda fascinovala moje krev… Neodvážila jsem se tu myšlenku dovést do konce.

Začala jsem tlachat o nějakém naprosto nezajímavém tématu, snad abych sama sebe uklidnila.

„Jaspere, ty mě ale vůbec neposloucháš!“ vypadlo mi najednou z pusy, ani jsem netušila proč.

„Co jsi to říkala? Promiň, nějak jsem se zapomněl.“

Nad něčím se zamyslel. Zvědavost mi nedala. I když jsem si byla jistá, že se úplně znemožním, protože to musel být jenom výplod mojí představivosti, zkusila jsem to.

„Chtěla bych se tě na něco zeptat?“

„A na co? Poslouchám…“

„Kdo jsi?“ Neměla jsem to říkat. Jeho výraz mi to potvrdil.

 

(Jasper)

Když spala, vypadala nádherně.

„Byl to jenom sen,“ zašeptal jsem, snažíce se ji uklidnit. Chudinka malá, ta noční můra musela být opravdu hrozná, podle toho, jak vypadala.

„Jaspere, co tu děláš?“ Trochu mě zaskočilo, jak rychle se probudila. Neměla by mě tady vidět…

„Jenom pár minut, připadalo mi divné, že bys spala tak dlouho. Šel jsem tě zkontrolovat.“ Byla to pravda, i když ne úplně. Seděl jsem u ní už několik hodin, vlastně celou dobu, co spala. Poznala, že jí lžu.

Chvíli jsme si ještě povídali, ale já jsem skoro nevnímal, co říká. Hypnotizovala mě její krása. Na člověka byla hodně bledá, ale možná to bylo jenom nevyspáním. Měla tmavě zelené oči, které jí dodávaly trochu exotický vzhled. Černé vlasy měla rozhozené na ramena. Slušely by jí krátké, napadlo mě.

„Jaspere, ty mě ale vůbec neposloucháš!“

„Co jsi to říkala? Promiň, nějak jsem se zapomněl.“ Copak upír může zapomenout? Zřejmě jsem první.

„A na co? Poslouchám…“

„Kdo jsi?“ To není možné. Bylo by možné, aby přišla na naše tajemství? To ne...

„Jak to myslíš? Jsem naprosto normální. Jmenuju se Jasper Cullen, syn Carlislea Cullena. Je mi dvacet čtyři, vystudoval jsem vojenskou školu. Jsem úplně obyčejný člověk, co jiného bys chtěla vědět?“

„Nejsi člověk.“ Samozřejmě, že té historce pro lidi neuvěřila. Na to je až moc chytrá.

„Alice, na to se mě neptej. Neměla bys –“

„Já to nikomu nepovím. Ale nejsem hloupá. Poznám, že s tvojí rodinou něco není něco v pořádku. Nikdy nejíte. Těch několik hodin, co jsem spala, jsi seděl tady a rozhodně jsi neusnul, to vím jistě. Máš podivné oči, takové jsem ještě nikdy u nikoho nviěla. Navíc mění odstín. Takže mi, prosím, netvrď, že jsi člověk.“

Na co Carlisle myslel, když dovolil, aby u nás bydlel člověk? Každý by poznal, že nejsme normální.

„Dobře. Chvíli mě teď poslouchej.“

„Pokud mi řekneš pravdu.“

„Ne. Nemůžu ti říct, kdo jsem já nebo moje rodina. Znamenalo by to pro nás velké problémy a pro tebe smrt.“ Nebo upíří život, ale to opravdu vědět nemusela.

„Jste nebezpeční?“ Jenom jsem přikývl a doufal, že pochopila plný rozsah. „Předpokládám, že tě asi nepřemluvím, abys mi to prozradil. V tom případě budu hádat.“ Jenom to ne!

„Mlč. Nemůžeme se o tom bavit. Prostě to nejde, ta informace je pro tebe příliš nebezpečná.“

„Ale –“

Položil jsem jí prst na rty a i když jsem v to nedoufal, můj chabý pokus ji přece jenom umlčel.

„Nebudeme se o tom bavit. Nikdy tě nic takového nenapadlo a ani nenapadne.“ Přikývla.

Ale jen tak to nenechá, tím jsem si byl jistý.

Autor: Squirl45 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nesprávná láska - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře