Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nesprávná láska - 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nesprávná láska - 4. kapitolaPřidávám další kapitolku. Není to nic moc, ten konec jsem dopisovala celkem ve spěchu. Alice je zas po dlouhé době šťastná, důvod je zcela jasný - Edward je konečně pryč. Snad se bude líbit...

03.12.2010 (13:45) • Squirl45 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1910×

(Jasper)

Byla úžasná. Ode dne, co Edward odjel, jsem ji chodil v noci pozorovat. Líbilo se mi, jak mluvila ze spaní, bylo příjemné cítit uklidněné, bezstarostné emoce. I když jsem si to nechtěl připustit, miloval jsem ji. Chtěl jsem ji před Edwardem ochránit, nejlépe s ní odjet někam hodně daleko, aby nás nikdy nenašel. Ještě štěstí, že je na tak dlouho pryč. Časem se mu všechno srovná v hlavě a třeba zjistí, že už moc nestojí o to, tolik ji trápit.

Věděl jsem, proč to dělá. Trápil se kvůli Isabelle, ale mohl si za to sám. Opustil ji a ona už měla jiný život. Nový a šťastnější. Nesmrtelný, přesně jak vždycky toužila, i když to nebylo s ním.

Alice něco zamumlala ze spaní. Její emoce se proměnily. Z klidného moře s malými vlnkami byl najednou rozbouřený oceán. Cukla sebou a já v poslední vteřině zmizel z pokoje, než se prudce posadila a tápala očima ve tmě. Věděla, že tam někdo byl…

(Alice)

Byla jsem zmatená. Seděla jsem v tmavém pokoji a mžourala směrem ke dveřím. Byl tady.

Když jsem otevřela oči, na desetinu vteřiny jsem viděla rozmazanou šmouhu blond vlasů. Byl to Jasper, tím jsem si byla jistá.

Ale tohle jsem teď neřešila. Probudilo mě něco jiného.

Sen.

Byl až děsivě živý, jako kdyby to byla skutečnost. Nemohl trvat moc dlouho, jen několik záblesků na pár vteřin. Ale pamatovala jsem si ho do nejmenších podrobností…

Sedím na posteli v ložnici, přesně na stejném místě jako teď. I když sedím není ten správný výraz. Je vidět moje tělo, celé od krve. Ozve se nepěkný zvuk, jako kdyby se lámaly kosti. Edward se ke mně sklání, vyceněné zuby. Je fascinován mou krví. V tom se vedle něj objeví Jasper…

Další byl ještě podivnější…

Já s Jasperem. Běžíme lesem, stromy se kolem nás jen míhají, takhle by člověk běžet nedokázal. Ucítím báječnou vůni. Vrhám se na rozzuřeného medvěda, který se mi marně brání. Neomylně najdu jeho krční tepnu…

Třetí byl nejkratší, jen záblesk, obraz šťastné rodinky. Ale přesto mě právě on zajímal nejvíc…

Muž a žena. Carlisle a křehce vypadající hnědovláska, oba nadlidsky krásní. Vedle nich svalnatý mladík s blonďatou bohyní po boku. Edward a další hnědovláska. On se na ni nedívá jako na mě. Má v očích bezmeznou lásku. I ona se na něj dívá zamilovaně, beze strachu. Drží za ruku malé dítě, holčičku. Ta má vlasy jako Edward, kroutí se jí v půvabných lokýnkách až do pasu.

A nakonec Jasper. Krásný jako vždycky, to mě nepřekvapilo. Jenže vedle něj stojím já. Černé vlasy mám ostříhané nakrátko (i ve snu jsem se zhrozila, to bych nikdy neudělala). Tisknu se k němu, políbím ho. On mi to oplácí…

Co to mělo znamenat? Plácnu sebou zpátky do peřin a snažím se přemýšlet objektivně. Nechápu to. Já a vrhat se na medvěda? Nakrátko ostříhané vlasy? Líbat Jaspera? Ale to by nemuselo být tak špatné, ozval se mi v hlavě hlásek, který jsem okamžitě umlčela. Cítila jsem, jak mi hoří tváře.

Po nekonečně dlouhém dumání nad tím podivným snem jsem usnula. Hlava mi samovolně klesla na polštář, celé tělo mi ochablo. Ale i přes černotu nevědomí jsem cítila něco chladného, jak mě drží za ruku. Vrátil se...

Když jsem se konečně probudila, bylo už skoro poledne. Na sen už jsem si ani nevzpomněla, jako kdyby si to má ospalá mysl prostě sama vymyslela.

Nemohla jsem tušit, co to znamená. Ještě ne.

Konečně za dlouhou dobu jsem se cítila šťastná. Bylo to zvláštní, jak mi nepřítomnost jediné osoby dokázala zvednout náladu. Nemusela jsem mít pořád našpicované uši, jestli neuslyším hlasité dusání a zlostné vrčení, nemusela jsem poslouchat jeho nadávky. Nemusela jsem si dávat pozor, abych se mu co nejvíc vyhýbala.

Místo toho mě každý den provázel Jasper. Dělal mi společnost při výletech do zahrady, začal znovu s vyučováním a jednou mě dokonce vzal do města. To byl opravdu silný zážitek...

Ten den jsem se strašně nudila. Venku pršelo, v knihovně už nic zajímavého nebylo a já tak neměla do čeho píchnout.

Jasper na tom byl zřejmě stejně, když v tom dostal nápad. Už jsme dobře znala ten uličnický výraz, který vždycky znamenal nějakou šílenost.

Ať už  míň nebo víc, vždycky se pak choval jako pětileté dítě, které si potřebuje vybít energii a tak vymýšlí naprosté hlouposti. Když k tomu připočtete jeho nevysvětlitelně velkou sílu, úctu okolních lidí, kteří ho považovali za naprosto seriózního, a téměř neomezené množství peněz, které byl do nápadu ochoten investovat, bylo to opravdu zničující.

Dneska si usmyslel, že mě vezme do města. Prý se pořádá nějaká výstava, kterou musí nutně vidět a mě chce vzít sebou. Když jsem viděla jeho výraz, chtěla jsem v obavě o zachování svého zdraví odmítnout, ale Jasper už chystal koně. Prý je hloupost brát si kočár, když venku jenom trochu mrholí (prý to byl největší déšť za poslední tři roky), a tak jsme asi dvě hodiny mokli venku, protože Jasper “omylem“ zapomněl na správnou odbočku.

Když jsme tam konečně dojeli, podobali jsme se spíš strašidlům z bažin než normálním lidem. Jako vrchol se ukázalo, že ta plánovaná výstava obrazů měla být až za měsíc, a místo toho teď výstavní halu okupoval trh s dobytkem.

Jasper se jenom křenil a já měla sto chutí ho uškrtit.

„Ale no tak, měli jsme prostě jenom smůlu.“

„Já ti dám smůlu. To si pěkně odskáčeš!“ Strčila jsem ho ven, rovnou do bláta. Když mu podjely nohy a on do té hnědé břečky sjel celý, mohla jsem se smíchy potrhat. V tom mě chytil a stáhl k sobě. Rázem jsem byla od hlavy až k patě důkladně postříkaná. Bohužel to, jak se později ukázalo, nebylo obyčejné bláto.

„To už je lepší, ty malá zákeřná potvoro!“

Takhle to pokračovalo ještě dlouho, ale já za chvíli ztratila pojem o čase.

Cestu zpátky jsem si téměř nepamatovala. Kolem nás se táhl tak silný odér, že se nám většina lidí raději vyhnula. Už nepršelo tak mohutně, jenom občas spadla nějaká ta kapka.

Snažila jsem se udržet oči otevřené, ale po prvních dvaceti minutách jsem to vzdala. Nemělo to smysl, když jsem stejně pořád usínala (asi se na mě projevil ten děsný sen) a tak se Jasper nabídl, že mi koně povede.

Ráda jsem souhlasila, a tak ani nevím, jak se stalo, že jsem se probudila u něj v pokoji…

Autor: Squirl45 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nesprávná láska - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře