Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepostradatelná - kapitola pátá

Ely a edward u klavíru

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nepostradatelná - kapitola pátáDalší - pátá kapitolka. Snad se bude líbit. Budu strašně vděčná za jakékoli komentáře, nebo KRITIKU. Díky.

12.11.2009 (13:00) • Kyky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2360×

KAPITOLA PÁTÁ

Probuzení

 

Isabella již byla ve Volteře. Zatímco ona se zmítala v bolestech a nebyla schopna myslet na nic jiného, než na oheň, který spaloval její tělo, služebné připravovaly její pokoj, vybavovaly ho tak, aby se líbil. Předtím patřil bojovníkovi, který byl zničen při posledním útoku na novorozené. Byl to obyčejný pokoj a to Arovi vadilo. Chtěl něco výjmečného. Něco, co by se k Isabelle hodilo. A tak se rozhodl navrhnout pokoj sám. Nikdo o tom nic nevěděl, to Arovi vyhovovalo. Nikdo nemusel vědět, že mu na Isabelle nějakým záhadným způsobem záleží. On sám tomu nemohl uvěřit.

Do doby, než její přeměna měla skončit, ležela v Arově pokoji, na jeho posteli. I když mohla necelé dva dny, než se její pokoj zařídí, zůstat v jiném, prázdném pokoji -  chtěl pro ni to nejlepší.

„Pane?“ vešla do Arova pokoje služebná, také upírka, ale bez talentu, nebo jakýchkoli bojových schopností.

Aro pouze pozvedl hlavu od rozečtené knihy a upřel zrak na upírku, které se dostalo pohledu na měnící se Isabellu. Byla vyděšená, sama si na svoji přeměnu moc nevzpomínala, i když to byla bolest, na kterou se nezapomíná. Nevěděla, jaký pohled je na někoho, koho pozřívají plameny pekelné, jak někteří upíři přeměnu nazývají – pekelné plameny.

„Ano?“ probudil upírku svým sametovým hlasem.

„Pokoj, který jste si přál, je zcela hotový.“ Oznámila Arovi zprávu, na kterou tak dlouho čekal. Byl zvědavý, jak bude vypadat pokoj, který byl určen Isabelle, který sám navrhoval.

„Děkuji, můžeš jít.“ Propustil upírku ze zcela viditělně – pro ni – nepříjemné situace. Ta se ihned otočila a šla za svou další prací. Aro však ve svém pokoji nezůstal, byl zvědavý…

 

***

Felix Isabellu přenesl do jejího pokoje na Arův příkaz. Sám se musel pozastavit nad konstrukcí pokoje. Tolik se podobal pokojům vládců… Ne stylem, nebo vybavením, ale komfortem a útulností. Nezáviděl jí ale ani pokoj, ani postavení, které pro Ara moc znamená. Takových upírů na hradě bylo málo.

Málo upírů o Isabelle vědělo a i z té hrstky  ‚vyvolených‘ by se našli sotva tři, kteří jí spíš litovali. Nikdo nevěděl, co jí čeká a Isabelle ubíhal čas, který měla do doby, než se probudí…

 

***

Nevěděla jsem, kolik minut, hodin, nebo dnů uběhlo od doby, kdy mě Aro kousnul. Jediné, co jsem dokázala posoudit bylo, že bolest se zvětšovala a směřovala do srdce. To se snažilo bojovat s ohněm, bilo o dost rychleji, než normálně, až jsem měla pocit, že by mi vyskočilo z hrudi. Chtěla jsem si srdce vyškrábat z těla, v naději, že by bolest ustala, že bych tak oheň uhasila.

Nešlo to.

Necítila jsem své ruce. V podstatě jsem ani nevěděla, že nějaké mám. Jediné, co pro mě existovalo byla bolest a oheň…

Po dlouhé době, kterou jsem vnímala jako věčnost mé srdce začalo vynechávat a mým tělem začal prostupovat chlad. Je tohle konec, nebo se to zase zhorší? Pomyslela jsem si.

Ale bolest stále nepřiházela a já začala vnímat okolí. Moje srdce přestalo bít. Byl ze mě upír.

V tu chvíl jsem nevěděla, jestli mám oči otevřít, co mě čeká, ale nakonec mě přesvědčilo moje lidské odhodlání a oči jsem otevřela.

Viděla jsem tolik věcí, pro mě zvláštních a nových. Viděla jsem každý záhyb na stěně, každé zrnko prachu, jako bych ho měla přímo na nose. Opatrně jsem se posadila, ale rychlost, jakou jsem se pohnula mi byla cizí. Tak – upírská. Ano, měla jsem jistotu – je ze mě upírka.

Postavila jsem se a zjistila, že mám na sobě pořád to samé oblečení, jako ve Forks. Nikdo mě tedy nepřevlékal. Po tom zjištění jsem se kolem sebe rozhlédla a byla jsem si jistá, že být člověk, ztratila bych dech.

Pokoj byl nádherný. Stěny byly tmavé, ale nábytek byl laděn do červené a šedivé barvy. Byly to barvy usedlejší, ale dohromady tvořily velmi útulnou a bohatou strukturu.

Stylem bych pokoj zařadila asi do středověku, ale jaksi do ‚moderního středověku‘. Kdokoliv pokoj zařizoval, měl smysl pro cit.

Naproti černé posteli s nebesy a rudými povlaky stála veliká kožená pohovka s konferenčním stolkem. Na kamenných stěnách, přetřených tmavými barvami byly obrazy a fotografie různých míst světa. Paříž, Londýn, New York, Itálie. Hlavně Itálie.

Na jedné stěně bylo velké gotické okno s výhledem na rozlehlé lesy. Někomu by se takový pohled mohl zdát nudný, ale mě se zdál být kouzelný, jakýmsi způsobem přitažlivý.

V rohu pokoje byl veliký stůl s židlí, a ve zbytku pokoje bylo spoustu doplňků a staršího nábytku, působícího moderním dojmem. Uprostřed jedné stěny byly velké dřevěné dveře, které zřejmě vedly pryč z pokoje, ale na druhém konci byly další dveře, menší.

Než jsem ale došla k těm dveřím, ty obrovské, dřevěné se otevřely dokořán a já slyšela jen početné zalapání po dechu.

 

Autor: Kyky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nepostradatelná - kapitola pátá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře