Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nepostradatelná - kapitola čtrnáctá

the-host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nepostradatelná - kapitola čtrnáctáDalší díleček... Jak to pokračovalo po Belliném zhroucení?? Opět vás chci poprosit o komentáře, pomáhají v psaní... ;)

14.12.2009 (13:45) • Kyky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2297×

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Jak jsme se sem dostali?

 

Tyler, upír, kterého Bella viděla lovit si jí a Demetriho všiml, až když dopil mladého atleta, který běhal po lesích, aby si zlepšil kondici.

Opatrně přiběhl až k nim a odnesl je. Nejdřív ji a pak Demetriho.

Když v jeho náručí ležela dívka, sotva o dva roky mladší, než byl on, bylo mu jí líto. Ne jako upíra, ale jako dívky, která si očividně prožila víc, než většina z ostatních.

Ošklivá rána na krku upoutala jeho pozornost. Ošklivá popálenina vypadala víc, než hrůzostrašně. Muselo být velice bolestivé jej vypálit, pomyslel si. Měl pravdu. Bylo. Ale nebylo to ani normální…

Oba Volturijské bojovníky uložil napříč sedadly, aby je nezranil víc, než zraněni byli, sedl si do pilotní kabiny a vracel se s nimi do Volterry a doufal, že to stihne včas…

Zatímco Isabella se ocitala stále v hlubším a hlubším bezvědomí, Demetri se na půli cesty probudil.

***

Pomalu jsem otevřel oční víčka a posadil se. Nebyl jsem sice plný síly, ale byl jsem dostatečně silný na to, abych se zvednul.

Zvednul? Uvědomil jsem si, že mě již netíží ty vysilující okovy, které by zabraňovaly mému pohybu. Jako blesk z čistého nebe mnou prostoupily mé vlastní vzpomínky. Isabella, křik, její krev, Isabellin výraz, když jí Amon olizoval… A pak – jako kdyby jí prostoupila síla, urvala své okovy, a moje energie se docela ztratila a já upadl do bezvědomí.

A teď jsem –

Rozhlédl jsem se po místě, kde jsem se probudil. Soukromé letadlo Volterry. „Dokázala nás odtamtud dostat.“ Poznamenal jsem dost potichu na to, aby to byla poznámka stále pouze pro můj sluch.

Její tělo leželo na vedlejší řadě sedadel pod okny. Byla špinavá, celá od krve, ošklivě pořezaná. Na sobě měla jen kalhotky. Když jsem viděl její tělo, ani mě nenapadlo pomýšlet o jejím těle jinak, než soucitně.

Připadal jsem si zvláštně, protože malá dívenka, před krátkou dobou člověk ve mně dokázala probudit soucit. To, že bude zvláštní a ojedinělá, jsem věděl už když jsme jí vezli do Itálie a ona se zmítala v bolestech přeměny.

Zatřepal jsem hlavou, abych dokázal rozumněji uvažovat.

Přišel jsem k ní blíž, až k jejímu tělu. Na krku měla podivnou ránu, a tak jsem jí jemně otočil hlavou, abych se mohl podívat na její zranění, ale to co jsem viděl bylo… přinejmenším děsivé.

Nedokázal jsem si představit, jak muselo bolet vypálení takové jizvy. Ten tvar – připadalo mi to, jako kdyby se proti dívce ležící přede mnou spikl její vlastní osud. Takové označení…

Rozepnul jsem si špinavou košili, abych zakryl její nahé tělo. Měla svou důstojnost i když byla v bezvědomí a i když nevím jak, dostala mě odtamtud. Byl jsem jí jakýmsi způsobem zavázaný, i když se u upíra v gardě o takových pocitech zřejmě nadalo ani mluvit.

Vydal jsem se do pilotní kabiny. Pomalu jsem otevřel dveře, které do ní vedly a spatřil Tylera, upíra, který Arovi nebyl dost sobrý na to, aby získal místo v gardě, takže se stal pilotem upírských letadel.

Když se otočil a všiml si mě, zřejmě si rychle snažil utřídit myšlenky.

„Pane.“ Klasický pozdrav. Nic jiného ho zřejmě nenapadlo. Najednou jsem měl pocit, že bych k němu měl být milý, už kvůli Isabelle.

Popadaly mě nápady a pocity, které jsem absolutně nechápal, ale nemohl jsem si pomoct.

„Ahoj Tylere.“ Oplatil jsem pozdrav a nenechal ho ani přemýšlet o mých slovech a rovnou jsem pokračoval svými dotazy.

„Moc díky.“ Poděkoval jsem mu upřímně, což ho očividně zaskočilo. Jenom se ošil na sedadle.

„Nemáte za co, pane. Vlastně – já vás jenom donesl sem a vylétl. Ta dívka vás nesla,“ pustil se do vyprávění, takže jsem se ani nemusel nijak dál vyptávat.

„sama vypadala, jako kdyby měla každou chvíli umřít. Ve tváři měla zvláštní výraz a pak omdlela. Vlastně – asi, já nedával moc pozor, lovil jsem, a..“ – „To je v pořádku.“ Ujistil jsem ho a pokynul, aby pokračoval.

„Položil jsem vás dozadu a odletěl odtamtud. Já – nechtěl jsem, aby nás dostihlo to, co jí udělalo tu jizvu. Chudinka, té se asi nezbaví...“  Mluvil se mnou, jako bych byl jeho kamarád, a když si to uvědomil, chtěl se začít omlouvat, já ho utnul. Měl pravdu. Jenom jsem si nebyl jistý, jestli by bylo nejvhodnější jí litovat…

***

Když přiletěli, Demetri se rychle ‚rozloučil‘ s Tylerem, vzal Isabellu do náručí, jak nejjemněji mohl. Měl namířeno k jejímu pokoji, ale každý upír, kterého míjel se zalekl, a snažil se mu vyhnout. Možná je děsila půvabná upírka v jeho náručí s hroznými zraněními, možná to byl jeho bojovný výraz, který je děsil.

Jeho samotného rozčilovalo, že ti ‚důležitější‘ upíři, kteří jim bývali mohli pomoct, byli pryč. Na svých misích, které si vybrali radši, než Issiin první úkol. Nedivil se jim, ale sám za sebe v podstatě neměl důvod se zlobit, protože jemu nic nebylo. Když nabral síly, byl víc než v pořádku.

Když procházel kolem recepce, Gianna se zalekla, nechala práce a rozhodla se pomoct Isabelle ošetřit rány. Odešla, ale z jejího výrazu Demetri poznal, že se vrátí, aby dívce pomohla. To ho celkem potěšilo, ale neotáčel se a mířil si to k jejímu pokoji.

***

Aro se na Isabellu přišel podívat, až když byla zcela čistá a měla obvázané rány. Nevypadal na to, že by mu jí bylo líto, nebo že by litoval svého poněkud unáhleného rozhodnutí. Jediné, co ho zajímalo bylo, jestli se projevily její schopnosti. Samozřejmě, zajímalo ho, co se vlastně stalo, ale na to zeptal až o dost později…

A dívka s andělským obličejem a nadpozemskou krásou byla stále v bezvědomí a její zranění se neléčily. Ne tak, jak by se léčit měly.

Autor: Kyky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nepostradatelná - kapitola čtrnáctá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře