Takže dneska jsem napsala pokračování na další kapitolku, jelikož se mi dneska nějak nechce zvednout nálada, tak je tenhle dílek kapku smutný. Nessie v něm zemře. Proto to dávám jako bonus, protože vím, že by jste mě asi zabili, takže další díl bude pokračovat jako kdyby tohle nebylo, tohle je jen, aby jste si mohli přečíst další kapitolu. Vaše RenesmeCullen
17.11.2009 (14:45) • RenesmeCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1426×
pusťe si k tomu tohle
pohled nikdo:
Chlapec stál na dešti a díval se, jak jeho dívka mizí v lese. Nebylo mu pochuti ji pouštět, ale věděl, že mu jí tentokrát její rodina nevezme. Teď už ne. Bojoval by o ní víc než by si do sud myslel, že by zvládl. Byla pro něj všechno, tohle věděl, ale nevěděl. Že mohl k ní cítit ještě něco hlubšího než čistou lásku, starost a radost.
Rozběhl se směrem do lesa a v půlce cesty se chlapec vytratil. Místo něj tam klusal velký rudohnědý vlk. Vítr lehce vlál kolem jeho mohutného těla a vůbec mu nebránil v pohybu. V mysli slyšel myšlenky různých chlapců a jedné dívky. Byli šťastni, že i on je šťastný. Že se pro někoho dalšího našlo kousek štěstí na tomhle šíleném světě.
Všechno bylo pro něj bylo nové, jako kdyby šel poprvé do školy a ještě netušil, co ho čeká. Jen pozdravit sednout a usmívat se na všechny kolem. Prostě bláznivý svět. Každý den když svítalo, byl natěšený jako dítě, které má zrovna narozeniny a těší se na roztomilé dárečky.
Ještě pár kroků a pak vrčení. Nechápavé pohledy, vití. Zmatek. Nic neví, někdo mu to nechce říct, protože si není jistý. I když tuší. On to jen ale vypouští z hlavy, protože jeho se to nemůže týkat. On má teď na své straně štěstí. Bláznivý svět.
Zvuky skřípějících brzd, troubení, křik. Všechno odlehlé, tak vzdálené, ale přitom tak blízko. Křik řidiče, na nějakou dívku asi. Všude kolem hysterie, panika. Jen on je v klidu má teď štěstí kolem je jen velice, velice bláznivý svět. Přesto tam běží. Někdo může být důležitý jako ona pro něj.
Vzduchem se line pach nasládlé krve, další panický křik. V dálce, hodně v dálce zvuk sanitky, která jede sem. Vůně byla pro něj omamná, ale stejně nevěděl kdo to je. Znal ji, nebo spíše jen její podtón. Poslední kroky a pak brzda aby se neukázal.
První pohled, první zavití. První bolest, první poznání, poznání úplně všeho. Nasládlá vůně, obličej smočený v krvi, jako zbytek těla. Obtisk těla na kapotě auta. Prostě všeho co bylo možné poznat. Ona ležela na zemi v kaluži krve a sotva dýchala.
Nepomyslel na to. Vyrazil v před a čumákem jí chladil už tak ledové tělo. Pozorně naslouchal všem zvukům. Sanita, srdce, ale žádné ptačí nebylo v dosahu. Zase zavití. Pomalu křehce jí nabírá na záda a nese k sanitě, která už tady čeká. Všichni jdou z cesty obrovskému vlku. Ten něžně střepe její tělo dovnitř a zavře dveře.
Dívá se jak odjíždí pryč. Marně zachraňujíc její život. Jemu bylo štěstí souzeno jen krátkodobě. Bláznivý svět. Ona už se na něj dívá z vrchu pozorujíc jeho činnostem. Pomalu se odebral zase do lesa za svými kamarády, kteří viděli úplně všechno. Dělali takovou minutu ticha…
O pár týdnů později:
Všichni její blízcí byli shromážděni kolem honosného hrobu. Po pravé straně bylo lidé tmavších odstínů, uprostřed byli s proměnlivou kůží a vlevo ti s nejsvětlejší. Obřad dávno skončil, ale oni tam zůstávali stát. Některým déšť nahrazoval slzy, dalším jen pomáhal v slzách a jednomu ho jí připomínal. Vzpomínal na to jako včera, když byl ještě šťastný. Někde jinde. Prostě bláznivý svět.
Takže bych chtěla vědět co vy na to, jestli se vám to líbilo. Další kapitola, jak už jsem psala , nebude o tom že bude mrtvá. Prostě bude dále pokračovat. Doufám že jsem vás tímhle dílem moc nenaštvala... :)
Autor: RenesmeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Není souzeno - Bonus - Bláznivý svět:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!