Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávist vs. Láska 2: Nezkrotná Selena 7. kapitola

29.05.2011 (08:15) • Jeanine • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1442×

7. Venčení vlka

Selena:

„Holky, vstávat!“ Nakoukl do dveří Nessiin brácha.

„Ness, kde bere tvůj brácha právo, že nás může budit!“ protestovala jsem a hodila jsem po dveřích polštář. Charlie znovu nakoukl dovnitř.

„Právo rozumnějšího sourozence, Seleno!“ smál se ve dveřích, to už ale reagovala Ness a polštář mu přistál na hlavě.

„Nech nás spát!“ křikla rozespale.

„Chcete válku?“ A hodil po nás naše polštáře. Potom se to strhlo v ukrutnou polštářovou bitku.

Ness skočila ke mně do postele a bombardovala Charlieho polštářema. Charlie nám to vracel a nakonec přišel k nám do postele a mlátili jsme se hlava nehlava. Všude kolem lítalo peří.

„Co se to tu děje?“ vtrhl do dveří Edward. Strašně jsme se smáli.

„Holky nechtěly vstávat, tak jsem je vzbudil násilím,“ smál se Charlie.

„Tak už vstávejte, čeká vás perný den. Samá nudná upíří historie,“ zkazil naši radost Edward.

„Už jdeme, tati.“ Přikývla Ness. Určitě se nemohla dočkat Nahuela, ale co, já Aleca taky ne.

Za deset minut už jsme vcházely do knihovny. Alec mi věnoval kouzelný úsměv a Nahuel si ani nevšiml, že jsme přišli. S Charliem prohledávali nějaké knihy. Ness to trochu zklamalo. Sedla jsem si na gauč k mamce a taťkovi, kterému jsem rovnou vlepila pusu.

„Sel, napadlo mě, že by ses dneska mohla jít s tátou proběhnout.“ Mamka vzala láskyplně tátu za ruku.

Zkoprněla jsem.

„Potřebuje na vzduch, je to tu na něj moc přeslazený,“ vysvětlovala, ale to jsem chápala.

„Jo, jasně, proč ne?“ vykoktala jsem, ale už jsem vymýšlela, jak se z toho nakonec vymluvit. Bude vidět do mý hlavy a já tam mám hlavně Aleca!

Ness:

Šla jsem rovnou za Nahuelem. Potřebovala jsem alespoň malý náznak, že to cítí stejně.

„Ahoj, co to hledáte?“ zeptala jsem se nesměle.

„Dobré ráno, Charlie chtěl s něčím pomoct,“ řekl stroze.

„Když mi to řeknete, můžu vám pomoct,“ nabídla jsem se a rozpačitě jsem rozhodila ruce.

„To je dobrý, zvládneme to,“ odpálkoval mě Charlie a já jsem se zklamaně vrátila k Seleně.

Jsem mu ukradená!

Dnešního vyprávění se zhostil Caius, blonďatý vládce Volterry. Dnes jsem poslouchala každičké slovo. Vyprávěl o Bartolomeovi I. Byl to zakladatel Volterry. K mému překvapení byl člověk.

Caius dovyprávěl zdlouhavý příběh o založení Volterry a upozornil nás na to, že zítra nám bude vyprávět Aro o Bartolomeovi II. Jejich otci, jak mu říkali. Při tom zjištění zpozorněli i Nahuel s Charliem. Zaklapli knihy, které stále prolistovávali, a vrátili je do polic.

„Brácha je nějakej divnej,“ šeptla jsem Seleně.

„Protože čte knížky?“ divila se Sel.

„Něco v nich hledají a nejspíš je to tajný,“ trvala jsem na svém.

„Neřeš to, on ti to poví. Já mám teď jiné starosti. Musím jít s tátou ven. Nasaď mi nějakýho brouka do hlavy, ať nemyslím na nic jinýho,“ prosila mě Selena.

„A co nesmrtelnost chrousta,“ řekla jsem a rozesmála se.

„Tak ti teda pěkně děkuju, vymyslím něco sama,“ zazubila se a zmizela s Jacobem ve dveřích. Já jsem si šla na chvilku lehnout do pokoje.

Selena:

S tátou jsme zašli kus za hranice města a on se, skrytý za keřem, proměnil ve vlka. Pokývl ke mně hlavou, jakože ho mám následovat, ale do toho se mi opravdu moc nechtělo. Aleca jsem měla plnou hlavu a nechtěla jsem, aby o tom některý z mých rodičů věděl. Když se táta posadil a zvedl packu, jakože na znamení „co se děje“, neměla jsem na výběr. Nadechla jsem se a shodila ze sebe lehké šaty. Ve vlčí podobě jsem byla ve vteřině.

„Všechno v pohodě?“ zeptal se táta. V hlavě jsem si promítala dnešní vyprávění o Bartolomeovi, snad to zabralo. Táta se rozběhl směrem k vinicím.

„Jo,“ odpověděla jsem mu. Za chvilku jsem cítila mysl Leah a Setha.

„Ahoj, jak je v Itálii?“ ptal se Seth. Netušila jsem, že ta telepatie funguje takhle na dálku.

„Horko!“ odpověděl mu táta.

„Co Charlie?“ ptala se Leah.

„Má něco za lubem, ale chybíš mu,“ odpověděla jsem jí se smíchem.

„Moc ho ode mě pozdravujte a všechny ostatní taky, mějte se,“ rozloučila se Leah.

„Sel, jsi v pohodě? Připadáš mi nesvá?“ Poznal Seth, že něco nehraje.

„Nedivím se, máma jí dala číst své staré deníky, bude to asi nářez!“ smál se táta.

„Jo, to bude tím,“ přitakala jsem.

„A jak je doma?“ zastesklo se tátovi.

„Vše při starém, prší! Musím se taky rozloučit, jdeme s Leah k mámě na večeři,“ loučil se i Seth. Chyběl mi tu jeho humor.

„Hmm, pečený ryby Sue Clearwater Swanové, dal bych si říct,“ olízl se táta a zvolnil tempo.

„Nás čeká parádní steak!“ chlubila jsem se.

„Hned bych s váma měnil,“ dodal Seth. „Pozdravujte tam, hlavně Ness!“

„Budem, ahoj, Sethe!“ loučila jsem se.

Ve vlčí podobě, jsem dokázala nemyslet na Aleca, úplně jsem ho vypustila z hlavy, myslela jsem jen na běh a na to, jak tátu předhonit. Bylo to fajn, tahle volnost.

Ness:

Probudila jsem se zrovna ve chvíli, kdy začalo zapadat slunce. Spala jsem asi dvě hodiny. Vydala jsem se rovnou do knihovny. Selena tu ještě nebyla a já jsem vážně chtěla zjistit, co Charlie v těch knihách hledá.  V knihovně nebyl ani Charlie a ani Nahuel, ale byl tam táta s mamkou.

„Ahoj, brácha tady není?“ zeptala jsem se nevinně.

„Šli s Nahuelem do tělocvičny,“ odpověděla mi máma.

„Aha, a co tam?“ zajímala jsem se.

„Myslím, že ho šel Nahuel naučit pár chvatů,“ pokrčila rameny mamka. Táta se usmál, samozřejmě zase věděl, na co myslím.

„To si nenechám ujít,“ podotkla jsem s úsměvem.

„Holčičko, prosím, nenakopej bratrovi zase zadek, ano?“ prosil mě táta.

„Pokusím se,“ řekla jsem se smíchem. Bráchu jsem totiž vždycky přeprala.

<6. - 8. >

Autor: Jeanine (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist vs. Láska 2: Nezkrotná Selena 7. kapitola: