6. Dlouhá noc
Spíše, až nebezpečně dlouhá noc! Dojde ke sblížení...
Příjemné čtení, Vaše Jeanine...
03.05.2011 (07:15) • Jeanine • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1703×
6. Dlouhá noc
Selena:
„Neboj, jsem domluvenej s Edwardem. Odvede její pozornost,“ zašeptal Alec a táhl mě za závěs. S mým překvapením za ním byly dveře a schody.
Vedl mě po schodech nahoru, ani jsem nedýchala. Nevěřila jsem té chvíli a musela jsem se zastavit. Dotknout se jeho tváře a vědět, že se mi to jen nezdá.
„Stůj!“ řekla jsem naléhavě.
„Myslel jsem, že…“
„Šššš,“ přerušila jsem ho. Hleděla jsem do jeho rudých očí a pomalinku se přibližovala až k němu. Lehce jsem přitiskla dlaň k jeho tváři. Reagoval okamžitě.
Ruku mi obtočil kolem pasu a políbil mě. Nejdříve jen krátce, jakoby mě ochutnával, ale pak vášnivě, jakoby mě už nikdy nechtěl pustit.
„Miluju tě!“ zašeptal, když jsem se dožadovala o trochu kyslíku.
„A já tebe! Je to šílený…“ Víc jsem říct nestihla, protože mě v tu ránu zase líbal. Křehla jsem pod jeho polibky.
Pokud toho nenechá, nejspíš exploduju!
Ness:
Sotva se Sel ztratila s Alecem na parketě, táta si došel pro Samanthu. Dohazovač jeden, nejspíš si s ním o tom budu muset promluvit. Kdyby šlo o mě, držel by ho ode mě co nejdál.
Mamka zase vytáhla na parket Jacoba. Když něco dělají, tak důkladně. Postávala jsem tam sama s dědou, protože Charlie se už před chvilkou přidal do debaty mezi Jane a Nahuelem.
Trochu jsem mu záviděla. Ne! Doslova jsem žárlila!!!
„Chtěla bys tančit, Ness?“ zeptal se mě děda.
„Víš, že to nezvládnu!“ Byla jsem totální dřevo. Tohle jsem zdědila po mamce. Ona se to ale s Edwardem a částečnou upíří ladností naučila. U mě to nejspíš nehrozí.
„A se mnou bys tančit šla?“ přerušil náš krátký rozhovor Nahuel. Koutkem oka jsem mrkla na Jane. Tančila s mým bratrem. Nejspíš mu budu muset poděkovat.
„Neumím to, ale můžeš mi dělat společnost,“ zkoušela jsem se vymluvit.
„Tak to ani náhodou, přišel jsem si pro tanec!“ Chytil mou ruku a přitáhl si mě k sobě. Těsně k sobě!!! Cítila jsem každý jeho sval.
„Věř mi! Tohle vůbec není dobrej nápad! Neumím to! Jsem dřevo!“ protestovala jsem.
„Už ses vypovídala? Protože teď jdeme tančit!“ věnoval mi kouzelnej úsměv a já se v tu chvíli zamilovala.
„Nahu…“
„Zavři oči,“ přerušil mě v mém protestování. Poslechla jsem.
„A teď se uvolni a poslouchej jen hudbu,“ radil mi. A já omámená jeho exotickou vůní poslouchala na slovo.
Nejdříve pomalé krůčky, to jsem zatím zvládala. Cítila jsem každý pohyb jeho těla. Jako by mi našeptával – raz, dva, tři, raz, dva, tři, otočka…
A já po chvilce zjistila, že opravdu tančím. Troufla jsem si otevřít oči a podívat se do těch jeho. Spokojeně se usmíval. Pramen jeho dlouhých vlasů, které měl dnes spletené do dlouhého copu, mu spadal do obličeje. Bylo to roztomilý.
„Tančíš,“ podotkl jen tak.
„Zatím, ale měl by ses bát. Nejspíš ještě pošlapu tvé střevíčky!“ Usmál se mému vtipu a za trest mě otočil v rychlé otočce. Nezaváhala jsem v jediném kroku. Vedl mě dokonale.
Skoro mi bylo líto, když tanec skončil a Nahuel mě opatrně zaklonil. Dovolila jsem si přizvednout koleno, aby to bylo více působivé.
„Ještě jeden zvládneš, viď?“ zeptal se, když už jsem stála zase pevně nohama na zemi.
K mé smůle začali hrát tango.
„Ne!“ odpověděla jsem příliš rychle.
„Zamítá se, waltz ti tak šel.“ Jakoby mě poutal očima k sobě.
Přitáhl si mě zase těsně k sobě a pro jistotu mi poradil základní kroky. Ty ale znám, mám jinej problém!!! Uvnitř jsem zoufale křičela.
Selena:
Alec mě nakonec dovedl do dalšího patra.
„Nemůže někdo přijít?“ Bála jsem se prozrazení.
„Všichni jsou na plese, neboj,“ uklidnil mě.
„Alecu, chtěla bych ti toho tolik říct, ale máme tak málo času. Já, já…“ zakoktala jsem se.
„Nic neříkej, cítím to stejně. Přišla jsi jako blesk z čistého nebe a probudila jsi ve mně něco, co jsem vůbec nečekal. Netušil jsem, že někdy budu schopen milovat. Tak dlouho jsem na tebe čekal,“ mluvil naléhavě.
„Teď jsem tady, ale přesto s tebou nemůžu být!“
„Tohle neříkej, Samantha to musí pochopit. Sama je součástí otisku.“
„Alecu, ona tě nenávidí. Nenávidí Ara, Jane, tenhle hrad, Volterru, Itálii, prostě celou minulost!“
„A co tvůj táta, mohl by se přimluvit,“ hledal naději.
„Možná,“ špitla jsem a sklopila jsem oči.
„Slib mi, že zase budeme spolu, jako teď. V objetí. Chci ti dát celej život, Sel,“ žadonil.
„Nemůžu ti nic slíbit, sama se budu za ty chvilky modlit!“ Objala jsem ho.
Znovu mě líbal, mnohem vášnivěji než před tím. Něco ve mně puklo. Najednou jsem byla schopná dát do toho polibku všechno, cítila jsem, jak se kolem nás zvedá vítr. Závěsy v chodbě poletovaly a mě došlo, že to dělám já. Alec se odtáhl a přerývavě dýchal. Opřel své čelo o mé a podíval se mi z té blízkosti do očí. Vdechovala jsem jeho dech a pomalu jsem se uklidňovala. Vítr kolem nás ustal. Bylo to poprvé, co jsem nad ním neměla moc. Přišlo to samo.
„Budeš se muset vrátit.“
„Já vím, ale nevím, jestli to dokážu!“ protestovala jsem, chtěla jsem si ukrást ještě chvilku.
„Jdi dál touhle chodbou, narazíš na schodiště, jen jdi o patro níž, dál už trefíš, já už budu v sále.“ Jen jsem přikyvovala.
Poslední polibek a pak zmizel na schodišti, kterým jsme se sem dostali.
Šla jsem pomalu, abych se zklidnila.
Po chvilce už jsem stála v sále a rozhlížela se kolem. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu jsem se proplétala kolem parketu. Zmerčila jsem mamku, tančící s Edwardem. Nejlepší strejda na světě! Napadlo mě. Pak jsem si všimla Nahuela a Ness. Zamrkala jsem, jestli se mi to nezdá. Ona opravdu tančí tango a navíc tak vášnivě, že by jí to mohly závidět všechny latinskoamerický tanečnice.
Ness:
Nemyslela jsem, vůbec na nic. Jen Nahuel, hudba a jeho temné oči. Hudba dohrála a já stěží popadala dech.
„Uznávám, že po tomhle zasloužíš pauzu,“ řekl uznale Nahuel.
„Děkuju,“ zavěsila jsem ruku do jeho a vraceli jsme se k dědovi. Vedle něj nás netrpělivě vyhlížela Selena.
„Teda, tolik temperamentu, kde se to v tobě vzalo,“ rejpla si.
„Nahuel je jen skvělej tanečník,“ sváděla jsem to na něj.
„Vymlouvej se, na co chceš, ale tu vášeň v tom tanci neskryješ!“ zašeptal mi a já cítila, jak mi rudnou tváře.
Večer utíkal jako voda. S Nahuelem jsem tančila ještě mockrát, ale jakmile mě vyzval k tanci někdo jiný, jako bych byla zase dřevo. Dokonce i Selena s Alecem si pro sebe ukradli pár tanců. Své city skrývali dokonale. Samantha s Jacobem určitě neměli podezření. Jane jsem nejspíš naštvala, protože se se mnou po pár tancích s Nahuelem přestala bavit. Byl to úžasný večer, a když jsme se Selenou šly pozdě v noci spát, povídaly jsme si ještě hodiny o svých láskách.
Ráno k nám vůbec nebylo milosrdné.
Chtěla bych poděkovat za těch pár komentářů, co jste mi věnovaly. Pořád doufám, že jich bude víc, ale nutit Vás k nim nemůžu.
Jsem ráda, že i tak se to někomu líbí, protože v tomhle příběhu můžete očekávat pěkný zvraty a myslím, že později se budete samy divit, jak moc je moje fantazie obrovská.
Dále bych se chtěla omluvit, že nepřidávám častěji. Ale bohužel práce a můj osobní život je přednější. Děkuji za přízeň a doufám, že se Vám líbilo.
Vaše Jeanine ♥
Autor: Jeanine (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nenávist vs. Láska 2: Nezkrotná Selena 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!