Druhý díl je o příjezdu Belly do Forks. Kdo ji tam přivítá a co pro ni Charlie připravil? Čtěte... Příští kapitola bude už i z Edwardova pohledu.
21.02.2010 (15:00) • Jeanine • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3760×
2. Forks
Cesta do Forks trvala několik hodin. Táta moc výřečný nebyl a většinu letu prospal. Alespoň jsem měla čas přemýšlet a plánovat tu pomstu. V první řadě se musím dozvědět nějaké informace o upírech, snad něco takového na internetu najdu. A možná bych si mohla zopáknout alespoň kurz sebeobrany a nebo se rovnou naučit nějaký bojový sport. Pokud mi to vůbec k něčemu bude.
Ve Forks nás přivítala parádní průtrž mračen, ale jak taky jinak na nejdeštivějším místě na planetě. Když jsme projížděli naší ulicí, vedoucí kolem lesa, viděla jsem nějaké velké zvíře mezi stromy. Lekla jsem se a zeptala se táty.
„Co tady v lesích běhá za příšery?“
Kouknul na mě vykuleně a řekl: „Jsi všímavá, brzy to zjistíš.“
Co? Tak ono se mi to jen nezdálo? Pak jsem zpozorněla. Před mým novým domovem stáli dva ohromní kluci, jako by utekli z posilovny a byli jen v kraťasích a očividně jim déšť vůbec nevadil. Měla jsem pocit, že jednoho z nich znám.
Vystoupili jsme z auta a jeden z nich nám šel hned naproti.
„Dík, žes zavolal Charlie. Jaký byl let?“
„Dlouhý,“ odpověděl stručně táta.
„Bello tohle je Jacob a Sam. Na Jacoba, si jistě pamatuješ, je to syn Billyho Blacka,“ představil mi je.
„Jak bych mohla zapomenout a co tady vlastně chtějí?“ Zakřenila jsem se na ně, když jsem si vybavila, že Jacob Black mi kdysi házel bahno do vlasů a já ho pak hodiny vyčesávala. To nám bylo snad deset. Nesnášela jsem ho.
„Budou na tebe dohlížet, pro případ, že by sem ten upír přišel,“ přerušil mou nepříjemnou vzpomínku táta.
„Jako bodyguardi? To nemůžeš myslet vážně. Co s ním zmůžou? Oni ví jak ho zabít?“
„Víc ti řeknu doma Bells. Jacobe zatím ahoj a uvidíme se zítra. Dnes vás snad potřeba nebude.“
Jacob se Samem odešli do lesa a já jen nevěřícně koukala na tátu. Vážně mi pořídil bodyguardy? A počkat, on mi celou dobu věřil a nemyslel si, že jsem cvok, když jsem začala o upírech. Asi ví víc, než jsem myslela.
Otočili jsme se k domovu a když za námi zaklaply dveře, hned jsem začala.
„Nechtěl bys mi něco vysvětlit?“
„Fajn, tak se posaď.“
Počkal, až si odložím, sednu si a začal:
„Když jsi byla malá, vyprávěl jsem ti příběhy, vzpomínáš?“
Přikývla jsem.
„V těch příbězích byli vlkodlaci a upíři. Víš, nebyly to jen pohádky na dobrou noc, ale realita. Vlkodlaci jsou tady mezi námi a při našem štěstí dokonce nedaleko. Žijí v Quileutské rezervaci a ty jsi dnes dva z nich spatřila.“
„Jacob a Sam?“ přerušila jsem ho a on dál pokračoval.
„Ano, ale také jsou tu upíři, vždycky tu byli a budou. Tady ve Forks se už několik let žádný neukázal. Naštěstí, ale Quileutští vlci drží ochranu nad celou touto oblastí pro případ, že by přišli.“
Teď jsem měla pocit, že mě jen uklidňuje a cítila jsem lež. Ale nechala jsem ho mluvit dál.
„Víš, jako policejní náčelník musím mít přehled a když se něco stalo, muselo se to utajit, aby nevznikla panika. O vlcích a proč jsou tu, vím od Billyho. O upírech toho bohužel nevím dost, ale víc než tvá matka.“
Chtěla jsem ho zase přerušit, ale nenechal mě.
„Jedna z těch krvežíznivejch pijavic jí zabila přítelkyni – Jacobovu matku. Byla u toho a on jí slíbil, že se pro ni brzy vrátí. A proto odjela a tebe vzala sebou, aby tě chránila. Trvalo mu 5 let než ji našel a zabil.“ Odmlčel se při té vzpomínce. Byla dost čerstvá.
„Proč ji neochránili ti vlci už tenkrát? Proč jsme odjeli?“ zeptala jsem se.
„Renée jim nevěřila, po vraždě Sarah, která byla víc než střežená a přesto se k ní dostal. Vlci zabili tenkrát nějakou upírku Viktorii a on ji jen chtěl pomstít.“
„A o co jsou teď lepší? Teď mě dokážou ochránit, když to nezvládli tenkrát?“ Nedůvěřovala jsem mu.
„Víš jsi stejná jako ona, stejně paličatá. Je to jedna z věcí co teď můžu udělat. Věř mi, jsou mnohem silnější a je jich teď víc. Buď rozumná. Jacob ti bude vždy nablízku a ostatní budou nedaleko,“ uklidňoval mě táta.
„A co jsou další věci, které by se dali udělat?“ Doufala jsem v jinou možnost, protože takový doprovod jsem si fakt nepřála.
„Zatím je musím promyslet, teď běž spát. Brzy vstáváš.“
Něco mi tajil, tím jsem si byla jistá.
--------------------------------------------------------------------------
Autor: Jeanine (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nenávist vs Láska 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!