Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávist je také cit... Bello! (bonus)

04.03.2010 (20:45) • Dablice4 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2571×

                                           Bonus

                                   Za vším hledejte Alici

     „Konečně...“ zasmála jsem se a otočila k mé lásce.
     „Slíbila jsem ti, že až se splní moje vidění, které jsem měla první den ve škole. Prozradím ti to. Tak se to stalo a já to všechno konečně můžu někomu vyklopit. Edward s Bellou se právě poprvé milovali a to bylo mé první vidění s ní!“ uchechtla jsem se a pohlédla na Jaspera. Ten na mě jen nevěřícně zíral.
     „No věř mi, je to tak, ale byla to fuška. Dokázat to!“ dodala jsem.
     „Cože? Ty jsi příčina toho, že jsou teď spolu?“ podivil se.
     Hrdě jsem přikývla.
     A on smekl svůj pomyslný klobouk a řekl: „Ty jsi ta nejúžasnější osoba, jaká existuje. Kdo by byl schopný skrývat své myšlenky a ještě ke všemu připravovat jejich budoucnost? Jedině ty! Tak a teď mi prosím pověz jak to všechno začalo.“
     Mrkla jsem na něj, chytila ho za ruku a odváděla pryč na místo, kde budeme sami a já mu vše v klidu povím.

     „Děkuji...“ zašeptala Bella, naše nová spolužačka k Edwardovi. A mé první vidění s ní bylo u konce. Tak tohle tedy můj bratříček opravdu nesmí vědět. Asi by ho kleplo.
     „Alice? Co jsi viděla?“ zeptal se mě polohlasem Jasper.
     „To ti povím, až se to stane,“ zasmála jsem se svým zvonivým hlasem a otočila se k odchodu. A v tu chvíli jsem uviděla první setkání Edwarda a Belly. Nevypadalo to ale vůbec přátelsky. Tak tohle vidění se mi splní asi za doooost dlouhou dobu. Jak by se spolu mohli tak vášnivě milovat, když se právě prošpikovávají těmi nejhoršími nadávkami, které slyšeli.
     Asi bych je měla zastavit. Jinak se mi nepovede je dát dohromady.
     A proto jsem vyrazila k Edwardovi a naprosto vytočené Belle.
     „Ahoj,“ zašvitořila jsem na ně, chytila brášku za ruku a pomyslela si: ,Přestaň být tak hnusný. Je to neslušné!´
     Ten na mě však zavrčel, bohudík jen tak, abych to slyšela pouze já.
     ,Vážně nevím, co jsem ti udělala,´ vystřelila jsem k němu svou naštvanou myšlenku.
     Jen lehce zmáčkl mou ruku. A dal mi tím na vědomí, že mi to potom vysvětlí.
     Mezitím ke mně promluvila nebo spíše zavrčela, již dost vytočená Bella něco co mělo asi znamenat pozdrav.
     Pro jistotu jsem se na ni usmála a konstatovala: „Promiň, že ruším vaši příjemnou konverzaci, ale můj bratr musí jít na hodinu a určitě na ni nechce přijít pozdě. No a ty bys taky neměla. Nikdo z nás by neměl.“
     A už jsem ho táhla pryč. Jediné co jsem zaslechla bylo hluboké nadechnutí a rychlé vydechnutí vykolejené dívky.
     Bylo mi jí opravdu líto!
     „To nemusí, i když nevím, co proti nám má,“ odpověděl mi k mé myšlence Edward.
     „Jak nevíš? Stačí si přečíst její myšlenky,“ uchechtla jsem se.
     „Zklamu tě, ale to mě na tom všem vytáčí nejvíc! Já ji neslyším!“ tu poslední větu vyslovil naprosto zdrceně.
     „Cože?“ vyděsila jsem se.
     „Ano, slyšela jsi správně. Neslyším ani jednu jedinou její myšlenku. Nevím nic. A nechápu proč na mě tak vyjela. Tohle je první agresivní reakce, kterou k nám jakýkoliv člověk projevil,“ vyrazil ze sebe Edward.
     „Tak to bude dost těžké,“ vyslovila jsem dvojsmyslnou větu.
     Bohu dík, ji tentokrát obešel bez povšimnutí. No jo, koho by nevyvedla z míry nevědomost.
     A stejně nevraživě probíhala, každá další setkání Edwarda, naší celé rodiny a Belly. Proto jsem se rozhodla, zamíchat kartami a rozehrát hru s jejich životy.
     Ten den, kdy Belle všechno padalo z rukou, bylo nejvhodnější začít s mým plánem. Edward, však nesměl mít o ničem ani páru. Takže odteď si začínám chránit své myšlenky.
     Samozřejmě jsem musela dělat to co všichni a tak jsem se smála s ostatníma, když jsme viděli jak se Bells vzteká, ale na druhou stranu mi jí bylo líto. Takové ponižování si vážně nezaslouží.
     A to co jí Edward prováděl potom. Ať už ve třídě či u auta, bylo vážně podlé. Jenže jak už dávno vím, on je do ní zamilovaný a takto jí může být aspoň trošku nablízku. Proto jsem mu v tom nezabraňovala.
     No a po mém dalším vidění mi jejich chování naprosto vyhovovalo. Jen jak přesvědčit Edwarda, aby vyjel až na osm hodin?
     Nakonec to vyšlo samo aniž bych se nějak moc zapříčinila. Tentokrát mi pomohl Emmett a Esme.
     „Edwarde kam zase jdeš?“ vyhrkla Esme a vrhla se k němu. Bráška na ni chvilinku koukal a já tušila, že na něj mluví ještě v myšlenkách. Na to se otočil a vrátil se zpět do svého pokoje kde se začal učit. Cože? Koukla jsem nechápavě na mámu a ta na mě s nádherným úsměvem promluvila: „No víš z Emmetta dneska vylezlo co náš nejmladší, nebo spíš nejstarší potomek udělal té Belle Swannové. A tak chci slyšet tebe, proč jsi mi to neřekla dříve.“
     Tak a teď já musím všechno vyklopit. Jenže ne tady. Zamyslela jsem se a okamžitě ji chytila za ruku a vystřelila s ní ven. Nemusí všechno slyšet že?
     Zastavila jsem se až tehdy co jsem si byla jistá, že nezaslechne ani naše hlasy a natož myšlenky.
     Řekla jsem jí jen naprosté minimum a také to, že mám vše pod kontrolou. Přesvědčila jsem ji, že mě může naprosto důvěřovat. K potvrzení jsem si poklepala na spánek.
     To Esmé stačilo a vrátily jsme se zpět domů.
     O třičtvrtě na osm jsem vyběhla k Edwardovi do pokoje a vyhrkla.
     „Bráško, padej vrátit tu knížku. A buď milý... aspoň trochu.“
     „Pro tebe,“ mrkl na mě a zmizel.
     A tak mi zase všechno vyšlo! Eda se vrátil trošku v naštvané náladě, protože zůstal u Bellininého domu trošku déle. No a viděl ji s tím Jacobem. Když už se navzájem obnažili, můj brácha utekl. A tak neviděl to co já! Ještě že tak.
     No a pak jste se všichni divili proč se Bella změnila. Začala se učit, s nikým se nebavila. Proč to tak bylo? Já to věděla, ale ostatní ne. Tak jsem to nechala až do úplného konce.
     A poté u nás nastala debata, kam pojedeme na dovolenou.
     Bylo mi jasné kam nás musím dostat a tak jsem začala spřádat plán. Vyšel mi dokonale! Máma se chytla a nepustila. A tak se hned druhý týden prázdnin vyjelo na hotel. A tam jsem se opravdu bavila.
     Bella i Edward se chovali jako malé děti. Stále se pošťuchovali a nakonec si padli do oka. A to bylo přesně to co jsem potřebovala. Kdyby člověk jen tušil jak bylo těžké nainstalovat tu vodu do koupelny!
     Jejich náhodná setkání a několik skoro polibků byli perfektně naplánované. Nenápadně jsem Edwarda vždycky nasměrovala tam kde byla Bell a něco provedla. Její pády ze schodů byly perfektní a náš bratříček vždycky džentlmensky zasáhl!
     Bella se do něj postupně zamilovávala a našeho vševědoucího bratra tím stále více uchvacovala. Věděla jsem, že za nějakou dobu vyhraji.
     Proč by ji potom stále všude doprovázel? Proč se snažil vlichotit se jí? Přece proto, aby byla jeho.
     Jenže se stále nesbližovali tak, jak jsem chtěla. Proto jsem musela vymyslet další věc, čím bych je posunula vpřed!
     Proto nebylo těžké nakukat její tetě, že můžeme pomoci tomu pánovi, co jí vozí ovoce. Proč bychom mu ty trnky neotrhali? Vždyť aut máme dost! A tak se jelo.
     Nikdy bych netušila čeho je Bells schopná. Ale líbilo se mi to! Jak Edwardovi rozplácla ty švestky do obličeje. Samozřejmě jsem si musela rýpnout a s posměchem jsem pravila: „Varovala tě ty pako!“
     Jenže jak moc dobře každý ví ,nevydržela jsem se dívat na to jeho špinavé tričko a donutila jsem ho aby si šel pro nové. No a pak holky, tedy Bellu napadlo, že vylezou na stromy. Jenže nastal problém... tedy měl nastat! Viděla jsem Bellu a její pád z toho stromu.
     Bohu dík, Eda pohotově zareagoval a zachránil ji. A poté měl přijít jejich první polibek, jenže Emmett je přerušil.
     Proto jsem na něj po příjezdu do hotelu zaútočila. Varovala jsem ho, aby to už nikdy neudělal, jenže je nepoučitelný.
     A pak jsem měla vidění. Okamžitě jsem vyběhla nahoru a vtrhla do Edwardova pokoje.
     „Co chceš Alice?“ pohlédl na mě.
     „Přesvědčit se, že na tom dopise nic nepokazíš,“ zašvitořila jsem a sedla si na stůl a kecala mu do toho.
     Nakonec se naštval a poradil mi: „Běž si připravit nějaké oblečení. Počítám, že Bella bude šílet! A já to budu moct v klidu dopsat.“
     „Jejda...“ vyhrkla jsem a už mě nebylo.
     „Hurá!“ s úlevou vydechl.
     „Já to slyšela!“ zasyčela jsem a oba jsme vybuchli smíchy.
     Nebylo těžké najít oblečení pro Bellu. Byla jsem na to dávno připravená.
     Hned jak začala šílet, že nemá nic na sebe, zaklepala jsem na dveře jejího pokoje. Vrazila jí do rukou oblečení a nenápadně jí vetřela že to nemá řešit. Jenže to by nebyla Bells. Ale já se nedám, jsem přece nesmrtelná upírka se schopností vidět budoucnost. Čím by mě mohla překvapit?
     „Ničím...“ zasmál se Edward a prosvištěl okolo mě.
     Blázen a to v tom dopise psal, že už na ni čeká dole.
     Jejich rande bylo tak dokonalé. No jo, někdy má i Edward romantickou chvilku. A ten polibek... Hmm...
     No a pak se Bells rozhodla zničit tu fotku. Úplně jsem na ni zapomněla a byla jsem ráda, že ona ne. Líbila se mi její vymazávací akce. Smála jsem se jak malá. Ještěže Eda byl na lovu.
     Hned ráno, když jsem seděla v kanceláři její tety. Jsem ji vytočila. No jo, celé dva měsíce jsem jí tajila ten večírek. Ale to už je můj osud. A pak vytáhla to oblečení a já ze sebe udělala blbou. Takže se není čemu divit, že se zlobila.
     Jenže já na její hlídání měla Edwarda. Proto jsem nic neřešila. Ale musela jsem jí přeci ještě trošku poškádlit a brášku taky. Proto jsem jim vtrhla bez zaklepání do kanceláře když se líbali. Naštvala se a utekla. Nemohla jsem za to, vážně ne!
     Jenže ona nám to oplatila. S Emmettem vymyslela pěknou ptákovinu a já to neviděla. Málem jsem dostala infarkt a Eda mě chtěl rozcupovat na kousky. Samozřejmě si to rozmyslel, když zjistil že za to může Emm a chtěl zničit jeho. No tak to by bylo dost zvláštní. Pak by Rose šla po Edovi a nakonec by nepřežil nikdo z naší rodiny. Ještěže ho Bella dokáže ovlivnit.
     Bohužel nastaly komplikace... Edward slyšel Bells mluvit o té již vymazané fotce. Jenže to, že už není neslyšel a tak se rozhodl Bell ublížit. Nevěděla jsem jak z toho vybruslit. Tohle bude bolet oba dva. A pak jsem viděla něco co mě utvrdilo v tom, že se to musí stát. A tak jsem ho nechala aby jí ublížil.
     Jen jsem se musela ujistit, že se mnou se bude bavit. Proto jsem se jí snažila přesvědčit o mém přátelství k ní. Trošku mi to pokazil ten čokl Jacob a samozřejmě Edward, ale co už.
     Nakonec jsme odjeli dříve, protože mě dost trápila nevšímavost Belly. Tohle se bude žehlit dost dlouho.
     A málem mi to ještě pokazil Edward. Hned první den ve škole jí šel prý varovat, aby se neopovážila použít tu fotku. Vracel se jako král. Tím mě tak neskutečně vytočil a já se neovládla a jednu mu vlepila. Poté jsem se sebrala a metala za ní.
     Mým šikovným stylem jsem ji donutila k nákupům. Takže jsem měla aspoň trochu vyhráno. Proto jsem šťastně doskákala k našemu autu a posadila se na sedadlo. Moje plány byly jediné. Nezapomenutelné nákupy!
     Můj plán byl ohromit ji. Nejprve porshem a nakonec mým šíleným zlozvykem obejít všechny obchody. Si o mě začala myslet, že jsem shopaholik. Ale bylo jí to jedno, protože si to se mnou užívala. No a když chtěla trošku osvěžit, vzala jsem to vážně a strčila jsem ruku do fontány, kterou jsme míjely a pokropila ji. Jenže Bella nechtěla být pozadu. Chtěla mi to oplatit jenže ji podklouzla noha a sjela rovnou k těm mým.
     „To nemuselo být, taková vděčnost za takové minimální osvěžení, které mě nic nestálo,“ dusila jsem se a pomáhala jí stoupnout. To jsem ale neměla dělat, protože mi také podjela noha a skončila jsem vedle ní.
     Výbuch smíchu, který následoval nakazil i všechny okolo nás. Když jsme se konečně vyštrachaly na nohy, nebyly jsme k utišení. Pořád jsme se smály a pošťuchovaly.
     „Pojď, tady je to nejlepší,“ vyhrkla jsem, mezi dalším přívalem smíchu.
     Jen přikývla, víc nedokázala.
     Nakonec jsme se zklidnily až když jsme uviděly to prádlo. Bylo dokonalé.
     Každá jsme si vybraly několik kousků a kontrolovaly se navzájem jak nám sedí a samozřejmě hlavně sluší.
     Zrovna když se Bells chtěla obléknout do svého oblečení, se v její kabince objevila má ruka a dávala jí další věc.
     Byla to tmavě modrá košilka, která víc odhalovala než zakrývala. Nechtěla si ji ani zkoušet, ale donutila jsem ji.
     Poslušně se do ní oblékla a raději se ani nepodívala do zrcadla. Jen naštvaně vyhrkla: „No už se můžeš podívat.“
     Když jsem ji v ní spatřila, v očích mi zajiskřilo a řekla jsem: „Super, bereme. Už se můžeš obléci.“
     Poté mi ji podala a já pádila k pultu. Můj plán byl rychlý. Zaplatit dříve než přijde. Povedlo se i když se mračila.
     Nakonec jsem musela koupit dárek pro Edwarda, abych měla důvod mu ukázat co jsme prováděly. A ještě jednu knížku, kterou náhodou nechám v Bellininé tašce, když se ta má náhodou roztrhne.
     Po krásném rozloučení jsem se plna očekávání vydala domů. Docela mě zajímá jeho reakce.
     „Rodino jsem doma,“ zašvitořila jsem.
     „Ahoj lásko. Jak bylo?“ přihnal se ke mně s otázkou Jasper.
     „Perfektně, ale ještě musím něco vyřídit,“ mrkla jsem na něj a vydala se za mým bratrem.
     „Můžu?“ zeptala jsem se, když jsem bez zaklepání vcházela do jeho pokoje.
     „Co jiného mi zbývá?“ pohlédl na mě.
     „Nic!“ uchechtla jsem se a dodala: „Něco pro tebe mám...“ a podávala mu koupenou knihu.
     „Děkuji a jak jste se měly?“ zeptal se jen tak náhodou.
     „Skvěle,“ usmála jsem se a přehrála si nejdůležitější úseky našeho výletu. Počínaje autem, přes nákupy, fontánu a nakonec Bells v modré košilce. Její pokoj jsem si nechala pro sebe. Vždyť Eda ho uvidí později.
     „Alice...“ zavrčel na mě a já se na něj nechápavě podívala.
     „Co?“ zeptala jsem se.
     „To jsi nemusela, ale slušela jí... hodně!“ nesměle přitakal.
     „Já vím...“ musela jsem mít poslední slovo a vyběhla jsem z jeho pokoje.
     Nakonec jsem své nakoupené věci. Tedy hlavně to nejvíce sexy předvedla Jasperovi v soukromí.
     Věděla jsem, že další den bude svítit slunce a taky jsem viděla, že Bells dostala návrh hrát divadlo a to jen díky mému zákroku s knihou. Jsem prostě dokonalá.
     No a když mi v myšlence ještě poděkovala, byla jsem v sedmém nebi. Její zápis jména pod ty naše byla jen třešnička na dortu.
     Konkurz byl velmi rychle tady. Věděla jsem, že je Bella připravena a mí bratři také. Není divu, že Edward ihned dostal roli Petruchia a Emm Baptisty, otce Kateřiny a Bianky. Bella získala roli Bianky, ale to se změní. Kateřina ji nemine. A já si pak zahraji právě její nynější postavu.
     Nejvíce se mi však líbila Edwardova reakce po konkurzu na Jacobův polibek, který dal Belle. Jeho kopnutí do auta však nejvíce pobavilo Emma.
     I když, kdo by se nepobavil. Samozřejmě jsem to řekla všem doma. Smáli se jak blázni a Esme nechápala jeho chování.
     Nejvíce mi vyhovovalo to, že se Angela s Bellou domluvily na zkoušení. Okamžitě jsem se k nim musela přidat.
     Bylo to skvělé a dostala jsem potvrzení, že Bella má mít roli Kateřiny.
     Nakonec se to vyřešilo samo. Dívka, která ji měla hrát se stěhuje a tak se hlavní postavou stala Bella. Takže mi už jen stačilo nenápadně potahovat nitky a ti dva dělali přesně co jsem chtěla.
     Jenže Jacob Black se mi zase pokusil všechno zkazit. Bella se kvůli jeho pokusu ji dostat zpět psychicky zhroutila. Bohu dík ji našel Seth. To je snad jediný vlkodlak. který je super. A všechno myslí v dobrém. Pomohl jak Bells tak i nám.
     Samozřejmě se mi velmi líbily její úvahy. Vlastně na to všechno přišla dost rychle. Jen jí musím trochu pomoci, aby netápala.
     „Ahoj Bells, jak se vede?“ zeptala jsem se.
     „Dobře a co ty? Jaký byl prodloužený víkend?“ ptala se.
     „Byl skvělý, i když mi můj nejmilovanější bratr Edward lezl na nervy, nebo spíš do hlavy, ale nepomohlo mu to, nic nezjistil,“ konstatovala jsem suše.
     Poté jsem měla potvrzující vidění.
     Zářivě jsem se usmála, přikývla a řekla: „Já věděla, že na to přijdeš rychle.“
     „Na co?“ děsila se.
     „No na to, kdo jsme,“ mrkla jsem na ni.
     „Já vím kdo jste?“ divila se.
     „A ne snad? Ty jsi vážně nepochopila kdo jsme? A proč jsi se tedy budila ze spaní a přemýšlela jak se mě na to zeptáš?“ provokovala jsem.
     „Ty... jak to víš?“ zkoušela to znovu.
     „Vždyť to víš, přemýšlela jsi nad tím,“ usmála jsem se.
     „Ty opravdu vidíš budoucnost?“ zeptala se a uvědomila si jak strašidelně to zní.
     „No vida,“ zamrkala jsem na ni.
     „Takže E... Edward opravdu čte myšlenky?“ vypravila ze sebe.
     „Další bod k dobru, pochopila jsi moji narážku,“ křenila jsem se.
     „Počkat, ale to musí vědět, že tu fotku nemám. Proboha...“ a vyděšeně se na mě podívala.
     „Ne, to je právě to. Jsi jediná koho neslyší. Nemůže se ti dostat do hlavy a to ho nehorázně deptá. A neboj, ode mě se to nedozví, já to vím od začátku,“ řekla jsem a poklepala si na spánky.
     „Jak před ním dokážeš ukočírovat myšlenky?“ zajímala se.
     „To jsou léta praxe,“ pozvedla jsem obočí a dodala: „A od té doby co mi zakázal se dívat do tvojí budoucnosti a já ho neposlechla toho mám hoooodně co skrývat.“
     „Zakázal? A proč?“ ptala se znovu.
     „Neboj všechno se včas dozvíš. A teď už víš kdo jsme?“ zeptala jsem se jí znovu.
     „Studení...“ zašeptala.
     „Ano, tak nás nazývají Quilleté. Ale jak se nazýváme opravdově, to nevíš? Tak až na to přijdeš, řekni. A že seš to ty dám ti radu. Naše strava je jiná než ta tvoje,“ pošeptala jsem jí do ucha a zmizela.
     Hned poté jí to docvaklo. Šikovná holka! Jen mám strach z její reakce na nás v její blízkosti. Co když odmítne naši společnost? Zblázním se!
     Nezbláznila jsem se! Jen mě děsně deptalo to, že se nedokázala rozhodnout. Stále si tvrdila, že se nás bojí, ale nebyla to pravda. A pak moje snaha se jí přiblížit vysvětlit jí to. Byla zbytečná, protože Edward mi to zakazoval. Štval mě čím dál víc!
     A jednou to Bella vyřešila za mě. Nadala Edwardovi za jeho hnusné chování a přijala mě zpět do své přízně. Hurá, sláva...
     Konečně jsem s ní mohla probrat její vztah k mému šílenému bratrovi. Jenže o tom nechtěla mluvit. Ale nabídla mi odvoz domů a to mi vyhovovalo. Budeme mít, totiž už máme návštěvu. Chci vědět jak na tohle Edward zareaguje.
     Bohužel nastala další komplikace. Ta mrcha Tanya těsně před naším příchodem objala Edu okolo ramen a Bells to viděla. No a když ji urazila bylo toho na mě moc!
     Ale nejvíc se mi líbilo, jak se Edward perfektně vykroutil ze spárů našeho hosta. Pohádal se s Bellou a tak se s ní zase musí usmířit, že?
     Tak a líbali se líbali. A jak jim to vedle sebe slušelo. Jenže po odchodu Tanyi se jejich vztah vrátil do vyjetých kolejí. A byla jsem zase na začátku.
     Ješteže mám svoji schopnost!
     A to naše pako mě nemůže tedy vykolejit. Ten jeho podlý zásah s vajíčkem a všechny ty posměchy co vymýšlel. Nakonec to však zase vyřešila Bellina nešikovnost. Zlomenina ruky je ten pravý lék na jejich sblížení. Aby taky ne že, když pojedou v jednom autě do jisté nemocnice a tam... Tam našeho bratříčka začne znovu balit jistá mladá atraktivní sestřička... No samo sebou ,že se Bella stala jeho holkou. Ale to, že je náš bratr tak vychytralý jsem netušila. On začal Bells před nemocnicí tvrdit, že se ta jistá sestra dívá z okna a tak ji musel začít líbat i u auta. Samo sebou, že to ani jednomu nevadilo.
     Mně taky ne, jen škoda že je táta přerušil. Nakonec, když už se zase skoro dali dohromady před jejím domem, to pokazil Edward. On jí prý pořád nevěří. A tak ona zase bude brečet v posteli. A tentokrát mu to ukážu!
     A tak se není čemu divit, že se k ní snažil druhý den ve škole chovat mile. Ke všemu ještě nastala ta super přednáška. Celou dobu jsem měla chuť se začít smát. My toho přednášejícího naprosto vytáčeli! Dobře mu tak. Kdo jiný než mi upíři a holka co má za kamarády vlkodlaky, by znali naše přednosti lépe?
     A pak jsem měla vidění. Bella se rozhodla pomstít. To bude bolet. Jak Edwarda tak i ji. I když? Kdo ví?
     Měla to naplánované dokonale. Její pád byl tak skvěle propracovaný, že dostal i Edwarda. Ten se okamžitě rozběhl za tátou do nemocnice. Tam jsem měla výstup i já. Přesvědčila jsem brášku, že Bells nevidím a ten mi řekl, že je mrtvá. Hrála jsem naprostého šílence. Nakonec se to zase pokašlalo! Belle se do rodiny rodilo dítě a tak jela do nemocnice, kde nás potkala. Tam také Eda zjistil, že v tom jedu taky. No co? Stane se ne?
     Jen mě zajímá, kdy jim dojde, že se přiznali a milují se navzájem. Moje vidění mě však utvrdilo v jediné věci. Nesmí se vidět a přiznat si to dřív než po premiéře. Takže musím rychle zabrat!
     Pomohlo mi týdenní slunce a můj plán zpozdit Belle budík. Takže generálka proběhla přesně v tom dokonalém napětí. A to si musí udržet do zítřka.
     Udrželi! Nic si nepřiznali a já jim k tomu nepomohla. To až zítra po premiéře!
     Proto jsem ji hned po příjezdu do sálu sebrala a začala ji připravovat. Ani se moc nebránila a já byla spokojená!
     Po celém představení jsem čekala jejich vyznání. Bylo opravdu krásné. A zase se hodila moje připravenost!
     Ještě mi poděkují. Tedy doufám!
     Samozřejmě jejich omluva, proč tu nejsou bude zase na mně. Ale mně to nevadí. Už se těším až se Bella a Edward... Ne to už je jiný příběh. A zase bude na mně!
     „Jak na tobě?“ zeptal se Jasper.
     „Uvidíš...“ zašeptala jsem a políbila ho!

Autor: Dablice4 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávist je také cit... Bello! (bonus):