Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě Miku Newtone, ale díky za vše - 3. kapitola

22.06.2009 (19:00) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2232×

Bella

Ráno jsem se probudila a bylo mi líp. Necítila jsem se tak unavená a ujasnila jsem si co udělám. Budu se k Mikovi chovat normálně, jako by se nic nestalo. Neudělám mu to potěšení, že se budu choulit někde v koutě a brečet. Do pokoje vešla Alice. Vytáhla mě s postele, ukázala mi koupelnu a dalami čisté oblečení. Byly to tmavě modré teplákové kalhoty a k tomu bílé tričko. Když jsem přišla do pokoje byl tam tác s jídlem a já jsem se nasnídala. Alice asi po půl hodině přišla Alice pro tác.

„Jak to, že nejsi ve škole Alice?“

„Esme musela jít pryč a já s Rose jsme tu s tebou zůstali.“

„To není nutné já můžu jít domů.“

„Nikam nepůjdeš Bello! Jsme rády, že tu jsi a navíc, kdo by šel rád do školy??“

„To máš asi pravdu.“

„Teď by jsi mohla jít dolů a můžeme se dívat na nějaký film. Rose už se těší.“

Sešly jsme dolů. Dům byl nádherný. Většina stěn byla prosklených a byl celý světle zařízený. Došly jsme do obýváku a sedla jsem si na sedačku. Mezitím Rose přišla s cédečkama, bylo jich asi 500. Prohlédla jsem si prvních 50 a vybrala jsem Správně praštěné holky. Dívali jsme se a u toho mi Rose lakovala nehty, Alice mi dala natáčky do vlasů a potom mě učesala. V půlce filmu Interview s upírem přišel Emmett s Jasperem a Edwardem ze školy. Když viděli na co se díváme, tak se uchechtli.

„Tak my trpíme ve škole a vy si tady děláte pyžamovou párty. Zítra se měníme a s Bellou budeme dělat pyžamovou párty já a Edward s Jasperem.“

„To beru,“ zářivě jsme se na Emmetta podívala „jestli ti můžu lakovat nehty a malovat tě a podobné holčičí věci tak jo.“ Všichni se začali smát, jenom Emmett se na mě mračil.

„Hele se mnou nepočítejte, to já raději bude trpět s Alicí ve škole.“ Jasper se na Alici zamilovaně podíval.

Ještě chvíli jsme si povídalo o tom, co bylo ve škole. Potom šel Edward k piánu a začal hrát. Ostatní šli do svých pokojů. Edward hrál nádherně. Jeho hraní mi ale připomnělo, jak šťastná jsem byla s Mikem a on mě opustil. I když jsem si slíbila, že na to nebudu myslet, tak tomu nešlo zabránit. Začali mi téct slzy a potichu jsem vzlykala. zvedla jsem se a šla do pokoje. Tam jsem se rozbrečela nahlas. Doufala jsem, že to nikdo neuslyší, ale za chvilku někdo zaklepal na dveře. Utřela jsem si slzy, upravila se pozvala ho dál. Byla to Alice. Přišla ke mně. Sedla si vedle mě a pohladila m po vlasech.

„Co se stalo?“

„Nic“ vykoktala jsem.

„Nevypadá to tak. Neboj se mi to můžeš říct.“

„Opravdu o nic nejde.“ Chvilku zaváhala a potom mě objala. Opřela jsem si hlavu o její rameno. „Edward hraje moc hezky a mi to připomnělo, když jsem byla ještě s Mikem.“ řekla jsem ji všechno a ona pozorně poslouchala. Skončila jsem u toho co se stalo v lese. Smutně se usmála a přitáhla si mě k sobě.

„To bude dobré Bello. Mike je hajzl, musíš na něj přestat myslet. On za to nestojí.“

Najednou mi zazvonil telefon. Byla to Angela. Podívala jsem se na Alici, ta se usmála a vstala. Přijala jsem hovor.

„Ahoj Ang“

„Ahoj Bello, Mike nám řekl co se stalo. Je mi to moc líto. Ale doufám, že budeš chodit do školy.“

„Budu, jenom jsem teď nemocná. Kdo všechno o tom věděl?“

„Všichni, Mike a Ben se asi před rokem a půl vsadily s Taylerem a Ericem, že nás sbalí. Ben mi to řekl asi před rokem, zamiloval se do mě a chtěl, abych znala pravdu. Potom se mě zeptal, jestli s ním chci i tak chodit. Snažila jsem se to Mikovi rozmluvit, ale on říkal, že se do tebe taky zamiloval, ale bojí se ti to říct. Prosil mě, ať ti to neříkám. Já jsem mu věřila. Je mi to líto.“ Nedokázala jsem tomu uvěřit, najednou jsem oněměla. „Jsi tam Bello?“

Když jsem se konečně dokázala nadechnout tak jsem jí odpověděla. „Ano, jsem. Děkuji, že jsi mi to řekla. Musím končit. Ahoj.“

„Ahoj, je mi to opravdu moc líto.“

Položila jsem telefon, lehla si a zase se rozvzlykala. Alice potichu otevřela dveře a lehla si ke mně. Hledila mě po ruce. Pomáhalo mi to, ale nedokázala jsem mluvit.

Probudila jsem se v noci. Šla jsem na záchod a podívala se do zrcadla. Vypadala jsem hrozně, měla jsem opuchlé oči, a celý můj obličej vypadal otekle. Sama sebe jsem se lekla. Opláchla jsem si obličej a šla do pokoje. Ráno jsem se vzbudila brzo, zůstala jsem v pokoji. Než kluci odešli, přišla ke mně Alice do pokoje.

„Už je ti líp??“

„Trochu“

„Můžu se na něco zeptat?“ kývla jsem“Kdo ti včera volal?“

„Angela, řekla mi, že už všichni ví o tom, co se stalo mezi mnou a Mikem. Oni věděli o té sázce. Mike Angele řekl, že se do mě zamiloval a bojí se m o té sázce říct. Proto mi ona nic neřekla.“ Alice se na mě soucitně podívala a objala mě.

„Co by jsi dneska chtěla dělat Bello?“

„Já nevím Alice.“

„Co kdybychom jeli nakupovat?“

„No já nevím, teď se mi moc nechce.“

„Bude to fajn. Přijdeš na jiné myšlenky.“

„Tak jo Alice, ale ještě si zajedu domů.“

„Jasně, kluci půjdou s námi. Bude to sranda.“

„Když to říkáš.“

„Fajn, teď pojď ke mně, dám ti něco na sebe a můžeme jet.“ vyšli jsme z pokoje. „Hej lidi, za půl hodiny vyrážíme všichni na nákupy.“

Alice mi dala černé rifle a bílou blůzku. Jeli jsme v Emmettově Jeepu. Edward řídil, Emmett seděl vedle něho, Alice seděla u Jaspera na klíně vedle Rose a mě. Jeli jsme ještě k nám domů. Vzala jsem si peníze a mohli jsme vyjet. Jeli jsme do Seattelu. Kluci se šli podívat na nové auta a Já s Alicí a Rose jsme nakupovat oblečení. Když Emmett říkal, že Alice musí jít do každého obchodu, tak měl pravdu. Šli jsme do každého obchodu. Koupila jsme si nějaké nové věci a další mi i přes moje protesty koupila Alice s Rose. Spikly se proti mně, Alice mě zabavila a Rose mi sebrala oblečení a zaplatila ho. K večeru jsme se sešli s klukama na parkovišti. Měli jsme asi tak padesát tašek s oblečením a Emmett si koupil nové auto. Ke Cullenovým jsem jela s Alicí, Jasperem a Edwardem v Emmettově starém autě. Oběd jsme si koupily v Macdonaldu, hlad jsem neměla, takže jsem šla do svého pokoje. Zašla jsem za Esme poděkovala jí za všechno a potom i za Carlislem. Vyšetřil mě a řekl, že už jsem v pořádku.

„V tom případě bych asi měla jít domů. Jsem u vás dlouho a nehodí se, abych zůstávala, i když jsem už zdravá.“

„Jak myslíš Bello, všichni by byli rádi, kdybys zůstala, ale zítra můžeš jít domů. Někdo tě tam zaveze.“

„Děkuji, dobrou noc Carlisle.“

„Dobrou noc Bello.“

Edward

Když jsme přijeli domů holky se dívali na Interview s upírem. Brad Pitt, Antonio Banderas a Tom Cruise si hrají na upíry, kteří spí v rakvích a slunce je spálí. Docela ironie. Bella se zdála v lepší náladě. Povídali jsme si. Dlouho jsem nehrál, takže jsem se rozhodl. Všichni odešly do svých pokojů. Začal jsem hrát. Po chvilí Bella odešla do svého pokoje a rozbrečela se. Alice za ní zašla a začali si povídat. Bella jí všechno řekla. Zaposlouchal jsem do myšlenek ostatních, Rose i Emmett poslouchali jejich rozhovor. Jasper se šel projít, Škoda, že tady není, mohl Belle pomoct. Alice chtěla Belle pomoct, nebyla si, ale jistá, jestli jí může obejmout. Naše teplota je mnohem nižší než Bellina. Podívala se do budoucnosti. Když Bellu obejme, ona to ani nepostřehne. Když Bella všechno Alice řekla zazvonil jí telefon. Alice odešla. Položila telefon a rozbrečela se ještě víc. Alice k ní zase přišla, lehla si k ní a snažila se jí uklidnit. Po tom co Bella usnula, nás Alice svolala.

„Cítím s Belly hodně negativní a zmatené pocity.“ Jasper se vrátil a přišel k nám.

„Není jí dobře, já vím. Je mi jí líto. Mám o ni docela strach.“

„Kvůli takového odporného klika si toho musí hodně vytrpět. Poslouchal jsem jeho myšlenky ve škole, ale jenom chvilku. Byly odporné. Myslí s, že Bella nechodí do školy kvůli němu a je na sebe hrdý. “

„Mám nápad,“ nejednou se Alice rozzářila „pojedeme zítra všichni nakupovat. To Bellu přivede ne jiné myšlenky.“

Všichni jsme souhlasili. Alice se a chvíli zarazila. Měla vidění. „Bella za chvíli půjde na záchod.“ Všichni jsme se zvedli šli do svých pokojů.

Emmett se chtěl koupit nové auto, takže jsme šli vybírat auto a holky oblečení. Alice nakoupila Belle oblečení i přes její protesty. Večer se domluvila s Carlislem, že zítra vrátí domů.

Ráno po snídani se Bella se všema rozloučila a Alice ji zavezla domů. chvíli jsem hrál a potom šel do pokoje. Zaposlouchal jsem se do myšlenek ostatních. Chtěl jsem znát jejich názor na Bellu.

Rose: Je hodně zajímavá. Vůbec se nás nebojí. Snaží se svoji bolest před námi skrýt. Nevím, co bych dělala bez Emmetta já. Nevím, jestli bych svoje Emoce dokázala taky tak schovávat. Smála se s námi a potom, když byla sama tak se v tom smutku začala utápět.

Emmett: Škoda, že se nesměje od srdce. Je s ní srand. Doufám, že jí to brzo přejde. On za to nestojí.

Jasper: Na člověka jsou její pocity až moc silné. Alice ji ale hodně pomohla. S námi její utrpení slábne.

Alice: Určitě z nás budou dobré kamarádky. Musím jí pomoct se z toho dostat. Byla by škoda, kdyby jí to zlomilo. Měla by se Mikovi pomstít.

Večer Alice najednou z ničeho nic vykřikla, „Bello to néééé, on za to nestojí a vyběhla ke svému autu. Všichni jsme se za ní zděšeně dívali. Ani já jsem nestihl postřehnout její vizi.

 http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/nenavidim-te-miku-newtone-ale-diky-za-vse-4-kapitola/

Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě Miku Newtone, ale díky za vše - 3. kapitola: