Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemůžeš nám bránit, Rose! - 19. kapitola

kristen...


Nemůžeš nám bránit, Rose! - 19. kapitolaA je tu další kapča. Jmenuje se Rozhodnutí. Kdo se tady bude rozhodovat a k čemu? To už si budete muset přečíst. ;)

19. kapitola – Rozhodnutí

(pohled Edward)

Dopluli jsme až k molu. Bella šla ladnou chůzí napřed zabrat si pokoj a vybalit. Sledoval jsem ji, než zašla do domu. Tohle prostředí jí poněkud svědčilo. Vypadala živěji. Víc se usmívala.

Mně však stále nešel z hlavy ten včerejšek, respektive ten polibek. Ano, já vím, že si to nepamatuje a nebyla střízlivá, ale proč to udělala? To je to, co mi stále vrtá hlavou. Proč. A ty její myšlenky ke všemu…

Vyrušil mě však náhle hysterický křik z domu.

„Edwardéééééé!“

Nechal jsem loď lodí a běžel do domu, snad se jí nic nestalo, vždycky byla poněkud nešikovná. Doběhl jsem podle pachu do pokoje, který si vybrala, a viděl ji stát u kufru s něčím opravdu titěrným v ruce.

„Prosím tě, řekni, že víš, kdo mi balil ty věci, abych ho mohla, až přijedeme domů, zaškrtit!“ Začal jsem se neovladatelně smát. Tak pro to vyváděla.

„C-o já vím, tak E-Esme,“ vyrážel jsem ze sebe mezi záchyty smíchu. Musel jsem se opřít o futra dveří, abych se nesesul k zemi. Její výraz byl k nezaplacení. Zavrčela, mrskla to do kufru, zaklapla ho a uraženě si sedla na postel vedle něj.

Pak mi ale něco došlo. Ona mi poprvé za celý její život řekla jménem. Teda... sice ho zařvala, ale co, taky se to počítá. A jak krásně mé jméno z jejích úst znělo… Snad víte, jak to myslím.

„Co, že už nejsem strejda?“ nevydržel jsem to a musel se zeptat. Začala si mě měřit pohledem.

„Dospěla jsem k závěru, že už nejsem malá. Navíc, teď jsi před celým světem můj muž, takže by asi bylo divný, kdybych se někde prokecla a řekla ti strejdo. Takže ti asi radši začnu říkat jménem. Vadí?“

„Ne, nevadí. Asi máš pravdu.“

„Díky. Já si teď vybalím, jo?“ Jasná pohnutka k tomu, abych vypadnul.

„Dobře.“ Vystřelil jsem na pláž a šel uvázat loď. Přesto, že mi začne říkat jménem kvůli lidem, docela mě to potěšilo. Už mě nebavilo být pořád jenom strejda…

Něco uvnitř mě se pohnulo, když mi došlo, že to titěrné v její ruce byly nejspíš plavky, v kterých se tu bude jen tak producírovat. Uf, tak to asi nerozdýchám, až si to navlíkne. Sednul jsem si na molo a začal si ráchat nohy ve vodě.

Bože, jak já ji miluju, ale musím předstírat, že ne. Nebo nemusím? Najednou mi něco došlo. Doma by nám možná bránili, ale tady? Vždyť tady ani nikdo jiný není, tak proč se nepokusit si ji získat? Ano, zkusím to. Vždyť, co můžu ztratit?

(pohled Belly)

Hups. A teď jak z toho ven. Edward se ležérně opíral o futra dveří a stále se smál. To by mi nevadilo, ale to, že se ptal, proč mu už neříkám strejdo, mě zarazilo a já vlastně ani nevěděla, jak odpovědět. Zkusila jsem rychle vymyslet nějakou výmluvu.

Naštěstí uvěřil a za chvilku odešel. Popravdě… ani nevím, ale už se mi nechce mu pořád říkat strejdo.

Povzdychla jsem si a otočila se na ten proklatý kufr. Já mám babičku ráda, ale tohle mi udělala naschvál. Boty buď žabky, nebo na podpatcích, což nechápu, jak je tady upotřebím. Oblečení samé mini šaty, tílka a mini sukně, které by na sebe v životě nevzala ani Alice. A plavky? O těch ani nemluvě. Ty víc odhalujou, než zahalí.

Když jsem měla konečně vybaleno, hodila jsem na sebe nejslušnější volné bílé šaty, pod to plavky a hurá do moře. Vždycky jsem ráda plavala, tak tady to bude ještě lepší, žádný omezený prostor, ale  nekonečné moře…

Popadla jsem ještě z koupelny jednu osušku a otevřela dveře na verandu, ze kterými byl rovnou přímý průchod na pláž.

Šaty jsem svlékla přes hlavu a shodila je do písku. Přistoupila jsem blíž k vodě a namočila si špičky nohou. Byla jako ve vaně.

Popošla jsem dál, položila se na záda do vody a zavřela jsem oči. Bylo to úžasné. Pak mě něco popadlo za pas a stáhlo pod vodu.

(pohled Jaspera)

Připadal jsem si jako nějaký úchyl, když jsem ji pozoroval při spaní, ale nic lepšího jsem na práci neměl a ona byla tak krásná. Mohl bych ji sledovat věčnost, mohl bych s ní být věčnost, ale ona bohužel nikdy nebude doopravdy moje.

Ale počkat, kdo řekl, že jednou nemůže být? Doma jsem možná pod dozorem, protože Rose, ani Emmett, nejsou hloupí, ale kdo mě hlídá tady?

Nikdo, zodpovídám jen sám za sebe a Alici. A pokud mě nebude chtít, nechám jí být, ale za pokus nic nedám…

(pohled Alice)

Spala jsem, když jsem se náhle probrala. Probudila mě totiž vize.

Byli jsme s Jasperem v nějaké restauraci a dle cen na jídelním lístku, pěkně drahé. Nakonec jsem se omluvila, že si musím ještě odběhnout. Když jsem vycházela ze záchodů, nedávala jsem pozor a do někoho vrazila. Podívala jsem se nahoru. Byl to Jazz, nikdo jiný tu nebyl. Tvářil se nějak divně. V následující chvíli jsem ucítila jeho rty na svých…

Běžela jsem lesem, před někým jsem utíkala. Byla jsem však nějak pomalá. Náhle jsem se ocitla na zemi, někdo mě srazil. Vysmýkla jsem se mu a skočila na něj. Čekal to, chytil mě za ruce a přitlačil na strom.

Najednou jsem se začala hodně nahlas smát a můj věznitel taky. Podívala jsem se mu do obličeje, který lemovala bujná hříva blond vlasů. Jasper se na mě ještě jednou podíval, usmál se a přitlačil ještě víc na ten strom. Začal mě líbat a já mu to s chutí oplácela…

Posadila jsem se. Měla jsem pocit, jako by tu se mnou v pokoji někdo byl, ale to se mi jen zdálo. Ty vize však ne. Co to mělo, sakra, znamenat?




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemůžeš nám bránit, Rose! - 19. kapitola:

 1
1. Kačka
04.09.2011 [22:54]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!