Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nemůžeš nám bránit, Rose! - 10. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nemůžeš nám bránit, Rose! - 10. kapitolaPo trošku delší době je tu dlší kapča. Jak to bude probíhat na lovu? Proč bude Emmett celou dobu naštvaný?

30.08.2010 (18:45) • Jane006 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3233×

10.kapitola – Lov

(pohled Belly)

Je sobota a my právě přijíždíme do jedné rezervace, kde se přemnožily pumy. Jediný kdo nebyl zrovna nadšený, byl taťka, který má radši medvědy. No, snad tady taky nějakého najde, protože jinak bude zase celý víkend nevrlý. Chudák máma, ta to má nejhorší, když s ním musí být i v noci.

No, ale jako obvykle se moje noční můra naplnila a já s Alicí jsme musely jít lovit se strejdy. Děda s babi šli s mámou a tátou. Radši bych šla s rodiči než s nimi…

„Nedáme si závod?“ ptal se strejda Jazz. Takhle nás rozptylovali, když jsme byly malé, ale malé už opravdu nejsme.

„Už nejsme malé, nemusíte s námi hrát tyhle hry,“ řekla Alice a ušklíbla se.

„No, víte… ono je to tak zábavnější i pro nás. A závod si můžeme dát stejně, nezáleží na tom, jestli jste ještě děti, nebo ne,“ usmál se strejda Edward.

„Stejně vyhraješ,“ řekla jsem a zakroutila nad ním hlavou. Pak kdo je tady dítě.

„Uvidíme…“ Dneska měli strejdové nějak moc dobrou náladu, teda alespoň na poslední dobu.

„Tak jdete do toho?“ ptal se Jazz. Podívaly jsme se s Alicí na sebe. Já protočila oči, ona pokrčila rameny. Začaly jsme se smát a strejdové se k nám přidali. Nakonec jsme jim to odkývaly strejda Jazz to měl odstartovat.

„Tři, dva, jedna… Start!“ zakřičel a my se rozeběhly, alespoň, že jsme jim rychlostně stačily. Cílem závodu bylo si co nejdřív najít největší kořist v okolí.

Poddala jsem se svým upírským instinkůt naplno. Vnímala jsem svoje okolí tak živě, jako jindy, než na lovu nikdy. Byl to nádherný pocit, ale zároveň jsem stále myslela na náš závod. Jako na zavolanou jsem zavětřila kořist. Bohužel to byla jen srna. S takovou bych to ale nevyhrála.

Vedle mě běžel strejda Edward. Alice s Jazzem se někam vytratili. Najednou jsem se cítila tak zvláštně. Zvláštně volně. Nevím, čím to bylo a co se stalo, ale užívala jsem si znovu nabyté svobody. Ano, přišlo mi to jako svoboda. Jako by mě někdo, nebo něco v mysli pořád utlačovalo a teď to prostě zmizelo a má mysl se rozjasnila…

Zavětřila jsem další pach. Tohle byla puma. Já i strejda Edward, který jí také musel zavětřit, jsme se vydali po její stopě. Bohužel byla jen jedna, ale byla obrovská, s takovouhle kořistí bych určitě vyhrála. Podívala jsem se na strejdu a ten se podíval na mě. Přidal ještě víc a já také, nehodlala jsem mu dopřát vítězství, začínal být někdy trošku moc hrdý na to, že je tak rychlý a dělal si ze mě srandu, takže to dneska prostě musím vyhrát já!

Zařadila jsem svou největší rychlost a doufala, že to bude stačit a vážně jsem za chvilku srovnala krok se strejdou.

Naráz jsme skočily po kořisti, ale ta si nás na poslední chvíli všimla a uskočila, takže jsme se, se strejdou srazili a spadli na zem. Bohužel nevím jak, ale nějak jsme se do sebe zapletli. Kdybychom to chtěli udělat schválně, určitě by se nám to nepovedlo.

Nemohli jsme se vymomat. Na mě už toho bylo moc a já se začala vesele smát. Edward se ke mně přidal. Ano, tohle bylo to, co mi chybělo. Tohle naše bezstarostné pošťuchování a dovádění.

„Tak to jsem zvědavá, jak se vymotáme,“ řekla jsem a opět se od srdce zasmála. On se ke mně přidal.

„To vážně nevím.“ Opět propukl v smích a já s ním.

Poté jsme se snažili dělat různé akrobatické kousky, abychom se vymotali, ale výsledek byl, že jsme se do sebe zamotali ještě víc a bohužel ne, ve zrovna lichotivé poloze. Měla jsem ten pocit, že Edwardovi se ani rozmotávat moc nechce, ale asi jen zase naplno řádila moje představivost. Teď jsem se jen modlila, ať sem někdo nepřijde a neuvidí nás takhle, myslel by si, že děláme bůhví co.

„Tak to se nám nepovedlo.“ Smál se.

„Ne. To teda fakt ne!“

V následující chvíli jsem uslyšela zalapání po dechu. Nebyl to nikdo jiný, než táta. Díval se dost nevraživě a já se o strejdu začala bát. Teď by byl táta totiž schopný, ho roztrhat a spálit, takže jsem se snažila tu situaci nějak zachránit.

„Tati, moc nekoukej a radši nám pomoc se nějak rozmotat, pak ti to vysvětlím,“ řekl jsem a použila psí oči, po kterých vždycky vyměkl.

Pořád se nekoukal moc hezky, ale přišel až k nám, popadl strejdu za límec a pár chvaty, které nebyly zrovna jemné, mu pomohl na nohy.

Teď, když už jsem byla volná, jsem se postavila také a dala se do vysvětlování, aby tady nedošlo k úrazu…

*          *          *

Zbytek víkendu utekl v podobném duchu, ale pro jistotu už jsme nezávodili. Strejda Jasper z toho měl srandu, táta pořád vypadal, že by ho nejradši roztrhal a po kouskách spálil, máma to radši vůbec nekomentovala, Alice pořád těkala pohledem mezi mnou a strejdou a babi s dědou se, kupodivu, usmívali.

Alice mi dokonce vynadala, že mám prý Damiana a ať na to nezapomínám, ale mezi námi přeci nic není! Jo, ale to mi nikdo nevěřil.

A víte co bylo na to všem nejzvláštnější? Až cestou domů mi došlo, že jsem o víkendu vůbec nepomyslela na Damiana, pokud mi to Alice nepřipomněla. Přišlo mi to zvláštní, jindy přece myslím jen na něj a strašně mi chybí a teď nic!

Máma by z toho byla asi nadšená, ale já ne. Vůbec jsem nechápala, co se to se mnou děje…

Autor: Jane006 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nemůžeš nám bránit, Rose! - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře