Takže, dneska je to rok od doby, co mi zveřejnili první dílek mé první povídky. Přišla jsem na to omylem, ale řekla jsem si, že to nějak oslavím. Rozhodla jsem se přidat můj nový/starý nápad. Zatím jen prolog s pokračováním uvidím. Povídka navazuje na Edwardovo sbohem, které je ale od srdce. On Bellu opravdu nemiluje a ta se s tím smíří. Nový přírustek ve Forks nenechá Bellu klidnou. Jak s bude Edward chovat, když uvidí Bell v náručí jiného a né zdrcenou, jak si myslel?
17.03.2010 (22:00) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3184×
Prolog
„Promiň, nikdy jsem tě nemiloval. Byla jsi pro mě krásné rozptýlení mé věčnosti. Ale poslední dobou je to moc velké riziko, takže sbohem.“
Těmito slovy se semnou rozloučila moje láska pár dnů potom, co mě jeho rodina, nebo její část, málem zabila. Docela kudla do zad. No co, život jde dál. Nemůžu říct, že to semnou nic neudělalo. Samozřejmě jsem z toho byla smutná. No možná i něco více, ale proč plakat nad rozlitým mlékem? Raději ho utřít a jít dál. Stejně tak jsem i setřela stopy po něm hluboko v mém srdci. Nechala jsem si jen ty na povrchu. Nechtěla jsem zapomenout na něj. Ano ublížil mi, ale také mi mnoho dal stejně jako jeho rodina. Nemohla jsem vědět, kolik z toho bylo upřímné a opravdové, ale doufala jsem, že alespoň část. Nevěděla jsem jestli mám mít ráda Rosalie a Jaspera za to, jak byli odtažití a chladní vůči mně a tím mi poukazovali tu pravdu. Nebo Alici, Esmé, Emmetta za přijetí do rodiny. Esmé mi byla druhou matkou, milovala jsem ji stejně jako Renée. Emmett se stal tím nejl epším bráchou, jakého jsem si mohla přát. Pořád prováděl nějaké vtípky a já se musela smát. Nejvíce mě však bolelo počínání Alice. Měla jsem ji za svou nejlepší kamarádku. Chodila jsem s ní na ty šílené nakupovací maratóny, nechala ze sebe dělat její oblékací barbie, vždy jsem jí vyšla vstříc. Mrzelo mě, jak se ke mně zachovala. Se svou mocí přece musela vědět, co mi Edward udělá a mohla mě varovat, nebo mi jako kamarádka něco naznačit. Ano, připouštěla jsem i druhou možnost, že to netušila, ale věřila jsem jí minimálně. Avšak proč se tím teď zabývat? Odešli a pochybuji, že se někdy vrátí, nebo alespoň tak jako předtím do mého srdce.
Nejen tohle mi změnilo život. Zjistila jsem, že Charlie má bratra. Nebylo to však krásné zjištění. Nemluvili spolu už mnoho let. Dřív, mnohem dřív, než jsem se narodila, se spolu nepohodli a přestali spolu komunikovat a jakkoli se spolu přátelit. Chad, jak se starší bratr jmenoval, bydlel taky ve Forks, dokonce kousíček od nás na druhé straně lesa. Nikdy bych se o něm zřejmě nedozvěděla, kdyby nepřišel jeho soused a neoznámil, že Chad dostal infarkt, který ovšem nepřežil. Charlie měl jako jediný příbuzný na starosti vše kolem pohřbu a majetku. Nikdy jsem ho však neviděla tak smutného a zdrceného. Všechno si vyčítal. Snažila jsem se na vše kolem Cullenových zapomenout, abych mu mohla pomoct. Zařídila jsem pohřeb. Byl moc pěkný a hlavně se líbil Charliemu. Další důležitá věc byl dům. Nebo spíše domeček, malý a útulný, jež se nacházel v krásném prostředí, obklopen lesem a krásně vybaven. Díky jeho vybavení jsem mohla alespoň trošičku poznat Chada. Měl moc rád knihy, v domě byla jedna menší místnost věnovaná jen jim. Různorodost knih mě potěšila. Zastoupení byli různí autoři jako Stephen King, William Shakespeare, Emily Brontë, Jane Austen a mnoho dalších, pro mě neznámých, autorů. Většinu knih jsem si přestěhovala k sobě do pokoje spolu s alby fotek Swanovy rodiny, CD s hudbou a některými dalšími věcmi. Celý dům jsem vyluxovala, ne že by byl špinavý, ale domluvili jsme se s Charliem, že ho prodáme, takže se to přece jen trochu hodilo. Dala jsem inzerát na internet i do novin v okolí. Nějací zájemci bili, ale když se dozvěděli o deštivém počasím, koupi si rozmysleli. Jednomu však tohle nevadilo. Zájemce byl pan Daniel Middleton Volturi, Volturi však prý už nepoužívá. Neshodli se s jeho nositeli. Jeho jméno mi bylo velmi povědomé, ale nedokázala jsem ho nikam zařadit. Moje zvědavost měla být ukojena brzo, už poslední čtvrtek v říjnu měl přijet a začít se stěhovat. Pro Charlieho to bylo stále moc bolestné a proto nového majitele přivítám já.
Nikdy mě nenapadlo, jak tato osoba změní můj život a nejen ten. Zamíchala životem Charlieho, Cullenových a dokonce všech mých známých a i teď ještě neznámých.
Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nemiluješ mě?! Nevadí, já se s tím naučím žít, ale ty bys mohl litovat - Prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!