Bella je princezna Velké Británie. Hned po maturitě, se chce odstěhovat do Londýna a stát se královnou. Jenže, aby se stala královnou, musí se vdát. Pokud se nevdá, stane se králem Lord Edward Athony Masen Cullen. Co se stane, až přijede Bella do Londýna? Bude Bella královnou? Prosím o komentíky. Hezké počtení.
29.06.2010 (15:15) • • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1610×
Nemiluješ ho!
1. kapitola
„Bello, vstávej,“ řekl táta, „ musíš do školy.“
„Už vstávám,“ zasyčela jsem a pomalu vstávala do sedu. Táta zatím odešel.
Chvíli jsem tam jen tak seděla a přemýšlela. Jako princezna bych neměla vstávat, tak brzo. Kdyby to aspoň věděli, že jsem princezna. No, až na Gábi moji nejlepší kamarádku. Ještě týden a je maturita.
„Dneska mám doučování s Tomem.“ Tom je můj nejlepší kamarád. Známe se už od plenek. Naše mámy se znají hodně důvěrně. Pořád se cítím hrozně, že mu musím lhát. Neví, že jsem princezna a že hned po maturitě odjíždím do Londýna. Převzít trůn.
Po chvilce jsem vstala, oblíkla se a nasnídala se. Do školy jezdím SVÝM autem. Nechtěla jsem, aby mě do školy vozila nějaká limuzína. Je to strašně trapné a taky nechci, aby věděli, že jsem princezna. Stejně to budou vědět, ale to už tady nebudu.
Do školy jsem dojela o deset minut dříve. U školy mě už čekala Gábi s nedočkavým úsměvem na tváři.
„Ahoj Bells,“ pozdravila mě.
„Ahoj,“ odpověděla jsem. Objali jsme se.
„Jsi tu brzo,“ obvinila jsem ji. Dali jsme se do kroku. Všimla jsem si, že trochu posmutněla, ale nechtěla jsem to ještě zhoršit, takže jsem raději mlčela.
„Pohádala jsem se s mámou,“ najednou vyhrkla, „ ty víš, že chci na Princeton, jenže ona mě furt nutí, abych šla na Harvard.“ Její máma chce, aby šla ve stopách její rodiny. Její máma je právnička a ta její byla taky a tak to šlo pořád. Jenže Gábi chce být spisovatelka, právě píše knížku, ktera se jmenuje „Když nevíš co dál“. Sama jsem ji četla. Teda ne celou, ještě ji nedopsala, ale líbí se mi to. Vlastně v tom popisuje celý svůj život.
„Táta nebyl doma, co?,“ zeptala jsem se, protože vím, že táta chce pro Gábi jen to nejlepší. Chce, aby byla šťastná, a tak ji podporuje. Vždycky, když se s mámou hádala, on stál při ní. Jenže její táta tam nebyl. Tím pádem to skončilo velkou hádkou.
„Nebyl, včera odjel do Seattlu. Vrátí se až v pondělí.“
„Aha. Hele, nechceš jít teda dneska k nám. Pomoc balit a probrat věci ohledně kralování?“ Hned se usmála.
„To je super nápad, Vaše výsosti,“ uklonila se a já se zasmála, „ ale teď bychom měli jít do třídy, za tři minuty je hodina.“ Jejda ani jsem si toho nevšimla. Rychle jsem si zašla do skříňky a vzala si potřebné věci a upalovala do třídy s Gábi.
Po škole jsem jela za Tomem. Gábi k nám nakonec přijde až zítra. Musí to ještě urovnat s mámou.
Vždycky, když jedu k Tomovi, zastavím se v pekárně a koupím nám něco dobrýho. Tentokrát jsem koupila dva šátečky, tři koblihy a bonbóny. Zaparkovala jsem před jeho domem, vystoupila s auta a dala se do kroku. Po tomto doučování bychom mohli zase někam zajít. Třeba do kina.
Stála jsem před jeho dveřmi a zazvonila. Čekala jsem, kdy mi někdo otevře, jenže ono nic. Tak jsem zazvonila znovu. Zase nic. Asi musel někam jít. Tom má brigádu v obchoďáku, kde jsou fakt děsní lidi. Takže ho asi zavolali. Raději půjdu domů, tohle nemá cenu. Večer mu zavolám.
____________________________________________________________________
Dneska ráno mě probudil budík. Jako vždycky jsem chvíli jen tak seděla na posteli a přemýšlela. Tentokrát ne tak dlouho. Oblíkla jsem se, nasnídala a šla ke svému autu. Najednou mě vyrušilo zvonění. Někdo mi volal a ten někdo byl Tom.
„Dobré ráno! Byla jsem včera u tebe a-“
„Promiň Bello, musel jsem odvézt mámu do nemocnice-“
„Co se stalo?“ vyděsila jsem se.
„Uklidni se. Nic hrozného. Máma si jen zlomila nohu,“ uklidil mě.
„Aha, tak nemohla bych přijít zítra?“ napadlo mě, „Potřebuju nutně pomoc s matikou.“
„A proč ne dneska?“ zeptal se.
„Dneska ke mně přijde Gabriela,“ odpověděla jsem. Podívala jsem se na hodinky. Bylo půl osmé. Sakra přijedu pozdě.
„Tak dobře, zítra.“ řekl nadšeně.
„Budu už muset končit… škola,“ zamručela jsem.
„Ok, tak zítra, čau.“
„Čau,“ dokončila jsem. Nastoupila jsem do auta a vyjela. Zítra už musím říct Tomovi, že se budu stěhovat do Londýna, ale nevím, jak mu vysvětlím proč. Zkusím se poradit s Gábi. Nerada bych přišla o svého nejlepšího kamaráda.
Zaparkovala jsem blízko školy. Vzala si svoje věci a šla do školy. V kapse mi začal vibrovat mobil.
„Ach jo. Kdo tentokrát?“ podívala jsem se na mobil.
„Babička?“ podivila jsem se a zvedla telefon.
„Ahoj babi!“ pozdravila jsem.
„Bells, okamžitě musíš přijet do Londýna!“
„Co-cože?“ vykřikla jsem, „Proč?“ tentokrát jsem mluvila tišeji. Poslouchala jsem celou dobu babičku.
„Abych se stala královnou, musím se vdát?“
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Nemiluješ ho! - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!