Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejtajnější sen 22. kapitola

The Host

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nejtajnější sen 22. kapitolaDalší kapitolka. Trošku delší, ale ne o moc. Doufám, že se vám všem bude líbit. :) Bella se v tomto díle potká s někým, koho by tady nikdy nečekala.

05.04.2011 (14:30) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1725×

Ráno už na sebe poutalo pozornost ostrým denním světlem. Pomalu, aby mě moc pohled nebolel, jsem otevřela oči a protáhla se. Byla sobota a poměrně brzo. Ručičky hodin ukazovaly třičtvrtě na osm.  Vstala jsem a vydala se přímou čarou do kuchyně. Můj žaludek poznal, kam mířím, a tak okamžitě začal dávat najevo, po čem touží. Jídlo. Kuchyně byla obrovská, moderní a vybavená mnoha přístroji, o kterých jsem skoro ani o jednom nevěděla, k čemu slouží. Když tu byl Carlisle, byl v kuchyni déle a vícekrát než já, přestože jako upírovi se mu lidské jídlo hnusí.

Při vzpomínce na něj mi škublo v hrudi a palčivá bolest se rozjela do celého těla. Jako blesk mnou projely všechny pocity, které mnou zmítaly včera večer. Bolest, stesk, křivda, zklamání a nehynoucí láska, která nebyla o nic menší, i přesto, že mě opustil. Pomalu jsem vstřebávala všechny ty kruté pocity, které jsem v sobě držela více než rok a pokračovala jsem v připavování své snídaně. Kafe a nějaké croasanty. Jídlo jsem odnesla do obýváku na konferenční stolek, protože nikde jinde jsem svůj čas poslední půlrok netrávila a pomalu jsem se pustila do jídla.

Croasanty byly bez chuti, nedokázala jsem vnímat chuť, když jsem myslela na něj, a to jsem myslela každou volnou minutu, dokonce i sekundu. Mlčky jsem se najedla a odnesla špinavé nádobí do kuchyně. Opět jsem skočila na gauč, přikryla se přikrývkou a pokračovala jsem tam, kde jsem skončila. U spánku. I přesto, že bylo ráno, usnula jsem rychle a v hlavě se vzpomínkami na něj.

O několik hodin později

Probudil mě ostrý zvuk budíku, stojící na malém stolečku vedle gauče. Bylo asi šest hodin odpoledne, čas pomalu se začít oblékat a trochu ze sebe udělat člověka, abych mohla jít do práce. Ano, i přesto, že jsme měli s Carlislem, to jméno při každém vyslovení tak bolí, mnoho peněz, chodit do práce jsme chtěli a museli, aby si lidé nepomysleli něco špatného. Jelikož Carlisle, opět bolest, pracoval v místní nemocnici jako doktor, udělala jsem si na to školu a stala jsem se zdravotní sestřičkou. Pravda, nesnáším krev, ale kvůli němu jsem byla a jsem schopna udělat cokoliv. Bylo to krásné, pořád jsme byli spolu.

S hlasitým zamručením jsem vylezla z postele a shodila deku na zem, bylo mi to jedno. Doploužila jsem skoro poslepu do koupelny, otočila kohoutkem a studená voda začala téci proudem. Nabrala jsem vodu do hrsti a rychle si s ní opláchla obličej. Jedna z věcí, které jsem neměla zrovna v lásce, ale ty ospalky a tu ospalost jsem ze sebe nějak smýt musela. Vydala jsem ke skříni, kde jsem měla všechny své věci. Nebylo jich mnoho, ale mně to stačilo. Pokoj nahoře, ještě když jsme v něm spávali spolu a říkávali tomu ložnice, jsem měla plný všeho možného oblečení, ale poté, co...

Okamžitě jsem tu myšlenku utla v půli, protože by přišla celodenní ukrutná bolest. Stejnak ta bolest byla stále ve mně, akorát jsem ji dokázala již dokonale potlačit, avšak jeho dech, tvář, rty, nos a oči se nedaly zapomenout a ani jsem nechtěla. Za několik málo minut jsem byla převlečená a špinavé prádlo jsem nechala hozené na zemi v koupelně. Mé kroky opět směřovaly do kuchyně a já se poddávala své touze po jídle. Otevřela jsem ledničku, vyndala z ní první, co jsem uviděla, a všechno jsem snědla. Když jsem se koukla na hodiny, pomyslela jsem si, že už bych asi měla vyrazit, a tak jsem sebrala klíče ze stolku, na který jsem je včera, když jsem přišla domů, hodila a odešla z toho smutného, prázdného domu.

Cesta mi přišla delší než obvykle. Vlekla se jako líný kocour, ale i ten dojde do cíle, a tak i já jsem nakonec zaparkovala na parkovišti pro zaměstnance. Vystoupila jsem a rychlými kroky jsem šla dovnitř, jelikož jako obvykle pršelo jako z konve. Jakmile jsem otevřela dveře od nemocnice, udeřil mě do nosu známý nemocniční pach, ze kterého se mi dělalo špatně, ale postupem času jsem si zvykla.

„Dobrý večer, slečno Isabello," řekl Budy. Budy byl mladý hlídač nemocnice. Je závislý na matce a již od začátku mě tajně miluje, řekl mi to Carlisle a neuvěřitelně se u toho smál. Mně ho bylo celkem líto, protože jsem věděla, že i když nejsem s Carlislem, tak nikdy neskončím s ním, vždycky totiž bude mé srdce plné.
„Dobrý, Budy. Jak se dneska máš? " prohodila jsem jen tak mezi řečí a ani jsem se nezastavila a šla jsem dál. Okamžitě se ke mně přidal a poskakoval vedle mě jako panáček.
„Dobře, slečno, a co vy. dneska vám to mimořádně sluší, teda né, že by vám to jindy neslušelo, ale..." řekl a posléze se hned plácnul do hlavy.

„Já jsem se do toho zase samotal," řekl potichu a zklamaně a já se hned usmála a položila jsem svou ruku na jeho rameno.
„To je dobrý, Budy, já vím, jak to myslíš a moc dobře tě chápu. Děkuju. Měj se..." řekla jsem a rychle jsem spěchala bílou chodbou dál do sestreny. Nikdo tam naštěstí nebyl. Skoro vždycky mě pronásledují tady v nemocnici buď vražedné, soucitné nebo závistivé pohledy, ale už jsem si zvykla, takže to pro mě už není zas takový problém. Dneska jsem měla pomáhat v ordinaci panu Sorchovi, ale jamile jsem otevřela dveře do ordinace, zkameněla jsem a nemohla jsem se ani hnout...

Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nejtajnější sen 22. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře