Další trochu zmatená kapitola. Uvidíme jak to všechno dopadne. :)
26.08.2010 (10:15) • ZdeLla • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2257×
Nechápala jsem jeho pohled. Najednou se však všechno změnilo a já byla uprostřed koupelny...
Podívala jsem se na zem, ale nikde jsem nenašla své nohy. V tu chvíli mi to docvaklo. Bylo mi, jako bych létala. Miliony motýlů v mém břiše rzvibrovaly mé tělo a Carlisle se usmál. Pevně mě držel v náručí a krásně se usmíval. Právě v tuto chvíli jsem měla pocit, že je úplný stejný jako v tom snu, tedy pokud to byl sen. Najednou však zkameněl a rychle mě postavil na zem. Úsměv z jeho tváří zmizel a opět se schoval za jeho pomyslnou chladnou, neprůstupnou masku.
„Musíš se umýt a převléct," řekl jenom a na umyvadle se objevil ručník a prádlo na převlečení, avšak Carlisle zmizel. Nevěděla jsem, co si mám myslet o tom všem co se právě stalo, ale pořád jsem to měla v hlavě zapíchnuté jako špendlík. Pomalu jsem se vysvlékla z mokrých a špinavých šatůa hodila jsem je do koše na prádlo. Mé tělo rozvážně vklouzlo pod horkou sprchu. Mé tělo se s každou další kapkou horké vody dopadající na mé tělo více a více uvolňovalo. Prudce jsem zastavila kohoutkem proud vody a zabalila jsem se do teplé velké osušky. Usušila jsem se a navlékla si čisté oblečení.
Vlasy jsem si jen vysušila ručníkem a doufala jsem, že to bude stačit. Ručník jsem přehodila před sprchu, aby trochu proschnul. Potichu jsem otevřela dveře a v domě bylo úplné ticho. Nevěděla jsem, kam bych mohla jít a tak jsem šla do Carlislova pokoje. Neslyšně jsem otevřela dveře a zarazila jsem se. Všechny vzpomínky, co jsem v této místnosti zažila, se mi jako mávnutím proutku vrátily a probíhaly přede mnou, jako by to bylo několik desítek let zpátky. Pomalu jsem nakročila dovnitř a chtěla jsem se dotknout postele.
S nataženou rukou jsem se k ní vydala. Mé prsty se dotkly hedvábné přikrývky a já se toužila do ní zachumlat. Opatrně, jako by se ta postel pode mnou měla rozpadnout jsem na ní vylezla a lehla si. Mé srdce bušilo jako o závod a má víčka pomalu klesala. Zachumlala jsem se do hedvábné přikrývky a spokojeně jsem usnula.
„Zbláznil se, Carlisle?" křičel něčí hlas ze zdola a já se s leknutím probudila. Dlouho jsem nic neslyšela. Pořád jsem jen ležela na posteli v Carlislově pokoji a již probuzená. Nevím, jak dlouho jsem spala a bylo mi to úplně jedno. Jediné co mě momentálně zajímalo, byl ten křik ze zdola. Rychle jsem vstala a otevřela co nejpotišeji dveře. Ted už jsem toho slyšela o mnohem více, ale jen útržky.
Autor: ZdeLla (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Nejtajnější sen 14. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!