Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejsem upír, Edwarde; lidé se mění... 18. kapitola

03.04.2010 (08:30) • GossipGirl • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2149×

18. kapitola - Máme tě rádi, Bello

Nevím, jestli je tohle normální. Ne, spíš to vím, ale raději bych to nevěděla. Jsem rozpolcená mezi nimi. Tak moc miluju Edwarda a vím, že se to nikdy nezmění. Tak proč mě pořád něco tak tahne k tomu divokému indiánovi s rošťáckým úsměvem?  Tohle je moc těžké rozhodování. Prostě si říct, s kým chceš být. Nejde to. A mě to ubíjí. Nejhorší na tom je, že tímhle svým chováním zraňuju tolik lidí. Ubližuju sobě, Edwardovi i Jacobovi. Jsem tak bezohledná. Bezohledná mrcha.

Přijížděli jsme na půlměsícové pobřeží First beach. Jake zaparkoval na konci cesty a slezli jsme z motorky.

,,Takže Bella byla tvá sestřenice?" zavedl řeč po dlouhé době. Ta otázka mě dost překvapila.

,,Zprávy se tu, vidím, šíří dost rychle," odpověděla jsem. ,,Záleží na tom?"

,,Těžko říct," přiznal upřímně.

,,Nechci, aby lidé měnili názor na mě jen kvůli někomu, kdo má se mnou spojitost."

,,To je dobrá úvaha," přikývl zamyšleně.

,,Je pravda, že jsme si s Bellou byly, nebo asi jsme, hodně blízké. Ale každá jsme dost jiná. Rozuměly jsme si, ale jsme hodně rozdílné."

,,Věř, že toho si nejde nevšimnout."

,,Bella byla fakt dobrá holka," obrátil list.

,,Jo. Vím, že jsi ji měl rád. Ale ona tě měla taky moc rád. Byl jsi pro ni nejlepší přítel jejího života. Její slunce. A na to bys nikdy neměl zapomenout."

,,Jasně, jasně." Jeho typická odpověď. Potichu jsem se zahihňala.

,,Co?"

,,Ale vůbec nic."

,,Charlie?"

,,Ano?"

,,Jsi vážně fajn."

,,Er, díky."

,,Nechi tě mít rád."

,,Ehm, aha."

,,Tak jsem to nemyslel! Promiň. Jde o to, že ty jsi tu jen na měsíc. Pak odjedeš a nezbyde tu po tobě nic. A já vím, že se budu zase trápit. Promiň za tu upřímnost."

,,Mám ráda tvou upřímnost."

Zastavil a pohlédl mi do očí. Musela jsem koukat hodně nahoru, takže jsem měla dost komicky zakloněnou hlavu, ale to jsem neřešila. Spíš mě trápila naléhavost jeho pohledu. Ztrácela jsem se v těch tmavých očích.

,,A já mám rád tebe." Obejmul mě. Ale ne tak náznakově, lehce jako vždy. Tohle bylo jadrné gesto, přímé, přímo na mě křičící tím, co to znamená. Proč je to zase tak složité?

,,Taky tě mám ráda, Jakeu. Bella toho o vás všech tolik vyprávěla. Budeš pro mě vždycky ten nejlepší přítel, za kterého bych dala ruku do ohně. Neptej se mě, jestli tě mám ráda jako něco víc. Nevím to. Nevyznám se v sobě."

Přikývl. A pořád mě sledoval. Měla jsem chuť zakřičet: ,,Já jsem Bella!" ,ale to jsem nesměla, stačí, že na to přišli Cullenovi, i to je v hajzlu.

,,Občas se mi zdá, jako bys byla ona. Hlas, vůně, obličej... Všechno to tak znám. Mám pocit, jako bych tebe znal. Jen proto, že jsi jí tak podobná." Povzdechl si. ,,Odvezu tě ke Cullenům."

,,Díky."

Šli jsme k motorce a Jacob mě odvezl. Na rozloučenou jsem ho objala a vlepila mu pusu na tvář. A cítila jsem se hrozně provinile. Zazvonila jsem a Jasper mi přišel otevřít. Cítil moje zmatené pocity a věnoval mi soucitný pohled. Potkala jsem Alici, neznámo přoč nakrčila nos.

,,Ty jsi byla s tím psem?"

,,Eh?" Co to mele?

,,Do prkýnka." chytla se za pusu, věnovala mi rozpačitý úsměv a zdrhla. Zakroutila jsem hlavou a šla do pokoje. Osprchovala jsem se a vzala si čisté věci. Zoe byla na posteli a poslouchala svou MP4.

,,Zoe?" Vyndala si sluchátka.

,,Co?"

,,Musím ti něco říct."

,,Dobře."

,,Mám tě hrozně moc ráda. Jsi pro mě skvělá kamarádka, a proto věřím, že to co ti řeknu nikomu neřekneš. Ví to jen Sam."

,,Dobře," přitakala upřímně. Tahle holka enbyla žádná drbna ani slepice.

,,Nejsem ta co si myslíš."

,,Aha. Jsi vražedkyně?" zeptala se s přimhouřenýma očima. Začala jsem se smát.

,,Ne, to ne. Jen jsem vždy nebyla Charlotta Cambellová... Jmenovala jsem se Isabella - Bella. Bydela jsem tady ve Forks se svým otcem." Zoe na mě vyjeveně koukala.

,,Pokračuj," vybídla mě šeptem, stále trochu mimo.

,,Přestěhovala jsem se sem v 17 letech. Cullenovi zde v té době taky žili. Nevidím je poprvé."

,,A taky vůbec nemám modré oči," zašklebila jsem se a došla si do koupelny vyndat čočky.

,,Tak to je fakt hustý!" řekla Zoe vykuleně. ,,Máš krásný čokoládový oči, proč jsi nosila čočky?"

,,Asi ze stejného důvodu, proč jsem se přebarvila, přestěhovala a změnila si jméno. Aby Bella Swanová, životem zničená osoba, přestala existovat."

,,To je mi líto," řekla upřímně a objala mě. Dneska jsou všichni nějak upřímní a objímající.

,,Večeře!" zavolala Esme ze zdola. Zoe mě objala kolem ramen a společně jsme sešly do k uchyně. Čekaly tam na nás neuvěřitelně vonící talíře s kuřecím masem a bramborovou kaší. Bylo to naprosto výborné, jak jinak.

,,Bylo to skvělé Esme, díky," poděkovala jsem a šla si umýt talíř.

,,Prcku?" Grrrrrr! Emmett je fakt hroznej provokatér.

Podívala jsem se na něj.

,,Popadni Zoe a pojďte si zahrát čupr hru!"

,,To můžu jít radši skočit z okna," ušklíbla jsem se kysele.

,,To můžeš, ale tohle je větší sranda. I když nepochybuju, že ten skok by sis taky určitě náramně užila."

,,Jak se to jmenuje?"

,,Flaška," řekl hrdě a slavnostně.

,,OMG, Emmette!"

,,Vždyť to je suprová hra."

,,Ty mi stejně nedáš pokoj, co?"

,,Ani náhodou," zazubil se.

,,Tak fajn." Otočila jsem se na Zoe, tvářila se trochu pobaveně a trichu obezřetně. ,,Promiň, je to blázen však víš," trhla jsem hlavou k Emmovi a jakože "nenápadně" to šeptala a koulela očima. Zoe se začla smát, ale šla se se mnou posadit k Emmetovi. Do chvíle jsme tam seděli všichni, opět až na Carlislea a Esme.

,,Fajn, tak já začnu," řekl Emmett. Roztočil lahev uprostřed kruhu a ta se víčkem zastavila na Alici.

,,Dobře. Alice, nařizuju ti, aby sis šla obléct tepláky." Alice se na něj vyděšeně podívala.

,,To mi nemůžeš udělat." Kdyby mohla, plakala by. Ta holka je šiblá.

,,Ale můžu. A budou volný!" Alice se pokořeně vydala pro tepláky. Za chvíli už naštvaně seděla zpět na svém místě ve volných tmavých teplácích.

,,Teď toč," dirigoval ji Emm. ,,A připomínám, že meze se tady nekladou. Klidně buďte krutí a podlí," usmál se. Hm, jak milé. Alecina ručka zatočila lahví. Její hrdlo tentokrát směřovalo na mě. Začínala jsem se bát.

,,Políbíš Edwarda. Ale musí to být alespoň minuta," řekla jednoduše.

,,Můžu dát fant?" Emmett si chvíli tzřel bradu palcem a ukazováčkem, jakože přemýšlí.

,,Ne," řekl nakonec a zářivě se usmál. Podívala jsem se na Edwarda, pozoroval mě bez výrazu.

,,Vy jste tak krutí, to Vám nedaruju," zasyčela jsem. Postavila jsem se a on taky. Čekal. Šla jsem k němu. Když už jsem ho měla líbat, nemohla jsem stát jako dřevo. Své ruce jsem mu spojila za krkem a nejdříve rychle přitiskla své rty na jeho. Pak jsem je o sebe otřela a nakonec ho pomalu začala líbat. Jen pomalu, nenuceně. On ale po chvíli zapojil jazyk a já se přidala. Jeho ruce zakotvily kolem mého pasu. Po chvíli, kterou jsem uznala jako minutu, jsem se odtrhla.

,,Dobře," zacvrlikala Alice. Věnovala jsem jí velmi ošklivý pohled.

Musím uznat, že i přes trn Alicin bláznivý úkol tobyl vydařený večer. Úkoly dávali všichni všem a někdy bylly fakt vypečené. Vyčerpané a vysmáté jsme se Zoe zalehly do postelí.

,,Dobrou noc, Zoe."

,,Dobrou. Mám tě ráda, Bello."

Tak, lidičky, je tu zase další kapitola. Tak co mi na ní řeknete?  :)

<< oOo Shrnutí oOo >>

Autor: GossipGirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nejsem upír, Edwarde; lidé se mění... 18. kapitola: