Tohle je nejkratší dílek jaký jsem kdy napsala, ale doufám že si ho užijete i když myslím že se vám nebude líbit, už kvuli ději
19.10.2009 (17:00) • dablinka13 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4924×
21. kapitola
Edward:
Těšil jsem se na Bellu jak malé dítě na vánoce a tak jsem pořádně nevnímal co se vedle mě v obýváku děje. Probralo mě až když Christie vykřikla ,,Né!“ a sesunula se k zemi. Všichni jsme se divili co se jí stalo, ale ona nebyla schopná slova a tak nakonec uvolnila štít a v myšlenkách vzlykala ,, B..B..Bella, n…nejspíš j..je m…m…mrtvá! S..slyšel…la j..jsem A…A…A.Aliciny m…m..myšlenky.“
Pak se zase rozvzlykala a i já se sesunul k zemi, jen jsem ještě stihl rodině oznámit, slyšíme Aliciny myšlenky, Bella je mrtvá! A pak jsem se začal utápět ve svém žalu. Přemýšlel jsem co mám dělat, bez Belly žít se mi už nechce, ale ani Emmet ani nikdo jiný z rodiny mi ke smrti nepomůže, ještě bych mohl zkusit Denalijský ale ti mi podle mě taky nepomůžou a tak mi nezbývá nic jinačího než se vydat do Voltery poprosit Volturiovi o smrt.
A tak jsem vyběhl z domu, ještě jsem za sebou uslyšel Alicin a Christiněn výkřik ,, Edwarde né! Nedělej to, stačí že jsme přišli o Bellu, přijít ještě o tebe to už by byla moc veliká rána.“ale já už je nevnímal byl jsem rozhodnutý nežít, když Bella nežije. A tak jsem běžel vstříc smrti do Voltery.
Christie:
Těšila jsem se na Bellu stejně jako Edward i když jsem přes všechno Bellino ujišťování měla strach, že mě tu pak nebudou chtít. Byla jsem zvědavá kolik schopností teď má. Zrovna jsem přemýšlela o Belle, když v tu chvíli jsem uslyšela dívčí myšlenky, tyhle myšlenky jsem ještě nikdy neslyšela přemýšlela jsem kdo to jsem jde a pak mi to došlo. Nikdo k nám nejde to jsou Aliciny myšlenky, to znamená, že je Bella mrtvá ,,Né!“ zakřičela jsem a sesunula se k zemi. V tu chvíli byli všichni u mě a ptali se mě co se mi stalo, ale já nebyla schopná vypravit ani slovo a tak jsem stáhla štít a poslala Edwardovi myšlenku ,, B..B..Bella, n…nejspíš j..je m…m…mrtvá! S..slyšel…la j..jsem A…A…A.Aliciny m…m..myšlenky.“
Pak jsem se rozvzlykala ještě víc a Edward se taky sesunul k zemi ještě oznámil rodině že je Bella mrtvá byla to hrůza slyšet to, když jsem si to jenom myslela nebolelo to tolik.
Edward přemýšlel co má bez své milované Bellinky dělat. Najednou vyskočil na nohy a vystřelil ze dveří. Zachytila jsem, že má Alice vizi. Když jsem jí uviděla tak jsem se zhrozila, Edward před Volturiovýma a žádá je o smrt. Zařvali jsme s Alicí ať to nedělá ale buď nás neslyšel, nebo nechtěl slyšet. Teď ta bolest byla snad ještě horší přišli jsme o dva upíry, které jsme měli rádi.
22. kapitola
Bella:
Dnes jdu na poslední Volturiovskou bojovou výpravu, doufám, že dnes získám nějaké extra dobré schopnosti a pak uteču domů za Edwardem.
Tentokrát těch upírů bylo opravdu hodně, ale kromě pár vyjímek byli bez darů, zato ty vyjímky stáli za to to byli snad ty nejlepší dary, jaké jsem mohla získat.
Byli čtyři. Jeden se uměl přenést (teleportovat) na jakékoliv místo, které už někdy viděl a mohl přenášet i ostatní upíry, lidi a věci, takže nebýt mého štítu tak jsme všichni byli už někde kdoví kde. Další měl schopnost stát se neviditelným, třetí byla upírka ta uměla přivolat k sobě jakékoliv zvíře a poručit mu cokoliv nebo ho mohla klidě, vypít pokud by byla vegetariánka, což ovšem ona nebyla a tak jsme nebojovali jen proti upírům, ale ještě jsme se museli proplétat mezi zvěří, která se nám pořád pletla pod nohy a snažila se nás zabít. A čtvrtá upírka má schopnost co se výborně hodí do boje, umí zapálit cokoliv co je na dohled jenom lusknutím prstů.
Všechny schopnosti jsem si před tím, než jsme je stihli zabít vzala, bylo by totiž škoda promrhat takovéhle výborné schopnosti.
Teď jsem opravdu nejmocnější upírka a ani armáda na mě nemá.
Mám teď asi 25 schopností, protože jsem si vzala i Alecovu ochromovací a Demetiho stopovací. Ještě že my upíři máme tak výbornou paměť, protože jinak by jsem si to nepamatovala.
Pak jsem se jako slušná holka šla s Arem rozloučit, no spíš jsem ho chtěla trochu vyprovokovat a šla jsem mu taky pohrozit, že pokud se mě pokusí ještě někdy najít tak to všichni Volturiovi pěkně odskáčou.
Aro mi nevěřil že bych byla schopná se vypořádat se všemi Volturiovými a tak jsem stáhla všechny štíty a ukázala mu co všechno jsem dělala na těch výjezdech a že dobrovolně jsem tu byla jsem proto, že jsem si chtěla nashromáždit nějaké dobré schopnosti.
Aro se, ale s tím že odejdu, nechtěl smířit a tak zavolal stráže, aby mě zavřeli do vězení. Řekla jsem Arovi ,, kdybych chtěla tak z nich udělám popel než bys řekl švec, a nebo jsem ti mohla vnutit myšlenku, že nejlepší bude když mě pustíš ale takhle to bude větší zábava, stejně ti do hodiny uteču.
Pak už jsem odešla do svého pokoje a nechala se tam zavřít.
V pokoji se mi podařilo najít papír a tužku a tak jsem arovi napsala dopis ,, milý Aro nic už mě tady nic nedrží, odcházím od tebe, jak jsem ti slíbila.“ Pak jsem ten dopis složila a přenesla ho do hlavní síně, kde bude Aro nejpravděpodobněji. Pak jsem se přenesla i já a to do svého domu ve Forks a pak jsem vyrazila k Cullenům, mohla jsem se k nim rovnou přesunout, ale přišlo mi to nevychované.
Christie:
Bella je mrtvá, Bella je mrtvá, Bella je mrtvá, tyhle tři slova se mi v hlavě pořád opakovali, bylo to k nevydržení.
Jasper už tam s námi nevydržel a utekl do lesa pryč od našich zoufalých citů a emocí ani se mu nedivím, jestli se všichni cítí jako já tak to pro něj musely být šílená muka.
Myslela jsem si, že se z toho zblázním a jak jsme se tak všichni utápěli ve svém smutku tak jsme si nikdo nevšimli toho, že na nás už docela dlouho někdo klepe.
Nakonec to ta upírka nevydržela a vešla za námi do obýváku a pozdravila nás až pak jsme si jí všimli.
Zůstali jsme na ní hledět, byla to totiž naše Bella, všichni jsme přemýšleli stejně ,, zdá se mi to?“ ,, může mít upír halucinace?“ ,, může se upír zbláznit?“ tohle všechno se nám honilo hlavou, nakonec když jsme se ujistili, že všichni vidíme to samé tak jsme se na Bellu vrhli a začali jí objímat, málem jsme jí umačkali.
,, Bella není mrtvá jupí!!! Byl to jen planý poplach, nejspíš musela kvůli něčemu stáhnout svůj štít a omylem stáhla všechny a tím u nás vyvolala planý poplach.“
Radostí nad tím že Bella není mrtvá jsme zapomněli na to že Edward nejspíš za chvíli bude, pokud mu to nějak nezarazíme. Vzpomněli jsme si na něj až když se na něj zeptala Bella, které bylo divné, že jí nepřišel přivítat. Když jsme jí to řekli, tak to s ní docela dost zamávalo a málem se z toho složila, ale pak jí svitla naděje nevím co vymyslela, ale podpořím jí v čemkoliv.
Bella, ale podporu nepotřebovala, jen nám řekla ,, získala jsem mnoho dalších schopností tak se prosím nevyděste.“A najednou tu Bella nebyla. Divili jsme se, kam zmizela. Pak se na místě kde před tím stála objevila růžová záře a já cítila, že už tu Bella opravdu není, to je dost dobré, Bella získala dar neviditelnosti a přenášení, zajímavé.
Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nejmocnější upírka 21 + 22:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!