Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » (Ne)Obyčejná II.: Život Anděla... 3. kapitola

13.05.2010 (21:15) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1735×

(Ne)Obyčejná

Život  Anděla

Princeznička

,,Najdeme-li toto místo, najdeme i ten prste," řekla Lea a tím zkončila naše porada a každá z nás se vydala pátrat po onem tajemném místě.

O dva dny později jižní pobřeží Pacifiku – Supernatural secret fold – 12:00

„Chci, ten prsten! Rozumíte Cerdiku? Chci ten prsten! Jste placený za to, aby jste ty anděly našel! Doufám, že mi dostatečně rozumíte!“ křičel na mě pan Folder. Investor a nyní již i majitel SSF. Tenhle výzkum a tahle laboratoř byla kdysi moje, zajímal jsem se o Verlore angeles, ale nikdo mi nevěřil, poté se objevil nějaký týpek a odkoupí si ji!

„Ovšem, pane Foldere. Zajisté, ten kámen bude váš,“ řekl jsem mu snad již posté za poslední dva měsíce, co nám ho ukradli.

„To mi říkáš již moc dlouho, Cedriku! Dochází mi trpělivost! Chci ten prsten a i ty anděly! Máš na to šest měsíců a potom, je z tebou i se SSF konec!“ řekl a vypnul obrazovku, kterou se se mnou domlouvá z Hawaye. Snob. Chce všechno, ale co proto dělá? Nic!

Tou dobou Californie – Barclay

,,Slečno Diomová?“ zeptala se mě profesorka, ale já byla v tu chvíli totálně mimo. Vůbec jsem nevěděla na co se mě ptala.

„Odpovíte mi prosím na mou otázku?“ zeptala se znovu netrpělivě. Nakoukla jsem jí do hlavy, abych si tu otázku přečetla.

„Ale ovšem, paní profesorko. Nevědomí je část lidské psychiky, která není součástí vědomí. Psychologie rozlišuje osobní nevědomí a kolektivní nevědomí. Ve filosofii se mluví o nevědomí v souvislosti s přírodními procesy, které směřují k cílům nebo se projevují účelně, aniž by byla evidence o jejich důvodech a motivech,“ usmála jsem se na ni a ona jen zavrtěla hlavou a něco si napsala do známkovacího sešitku.

„Jasně, ty to máš lehký, co? Vždy se jim koukneš do hlavinky a víš odpověď andílku, co? Uvídíme, jak se budeš tvářit na toto,“ řekla mi Sophie a už jsem učitelce přečíst myšlenky nemohla.

„Nech, toho!“ osopila jsem se na ni, ale ona se jen usmála.

„Brackenová, Diomová! Necháte toho? Slečno Brackenová, mohla by jste mi zopakovat to, co jsem právě říkala?“ zeptala se učitelka mile té malé upírky vedle mě.

,,Mohle by jste to prosím ještě jednou zopakovat? Nezaslechla jsem otázku,“ řekla Sophie.

„Jistě Vám velmi ráda pomůže slešna Diom,“ řekla učitelka s úsměvem.

„Ale jistě. Paní profesorka se tě, respektive nás, ptala, zdali toho konečně necháme,“ řekla jsem jí a třída okolo se rozesmála.

„Správně Diomová. Pro dnešek konec a slečno Brackenová, můžete na minutku?“ řekla učitelka, ale tomu jsem se nevěnovala a šla jsem na hodinu sociologie.

„Dobrý den. Vítám Vás na vaší první hodině Sociologie. Dnes si Vás usadím a poté probereme historii a rozdám Vám referáty na téma sociologie a významná jména,“ řekl nám pan Kazowskij.

„Diomová a Devison, tady,“ řekl a tak jsem se šla usadit, zatímco on rozděloval ostatní.

„Ahoj, já jsem Logan,“ řekl mi ten kluk co si sednul vedle mě z nabízenou rukou. Byl hezký, slabé slovo, ale mojemu upírovi- zasekla jsem si v půlce myšlenky. Není můj.

„Ahoj. Clare Isabella Marie Swan Cull Diom,“ řekla jsem mu s neskrývavou radostí, že moje sestry nenamítaly nic, když jsem si do jména zasadila příjmení Cull, jako Cullenovi a Swan, zkrátka jako labuť, kterou chytli, ale ona odletěla.

„Zajímavé jméno, jak ti mám říkat?“ zeptal se s neskrývaným usměvem v hlase, i když se snažil být vážný.

„Clare,“ odpověděla jsem prostě a dále jsem se věnovala výkladu učitele.

„Sociologie se začala formovat až na začátku 19. století. Za otce sociologie je považován francouzský filosof Auguste Comte, který také v roce 1838 poprvé užívá slovo sociologie, vzniklo z latinského socius = společník nebo societas = společnost a řeckého logos = slovo, výklad. Comtova sociologie je pojímána jako pozitivní věda o společenském pokroku stojící na vrcholu hierarchie věd. Přibližně ve stejné době jako Comte zveřejňují své úvahy o vztazích ve společnosti a společenském vývoji Herbert Spencer a Karel Marx. Vedle těchto tří osobností patří do šestice sociologických klasiků ještě o generaci mladší Vilfredo Pareto, Ferdinand Tönnies, Émile Durkheim, Max Weber a Georg Simmel. V 90. letech 19. století se sociologie institucionalizovala, první nezávislou katedru sociologie založil A. W. Small v roce 1892 na Chicagské univerzitě(viz též Chicagská škola),“ řekla učitel a tak jsem si začala dělat poznámky.

„Slečno Diom?“

„Ano pane profesore?“ zeptala jsem se ho a usmála jsem se na něj svým andělským usměvem.

„Budete mít referát na příští hodinu,“ řekl.

„Ovšem a téma?“ optala jsem se nazpět. Já.

„Fenomenologická sociologie, symbolický interakcionismus, strukturalismus, strukturální funkcionalismus a sociální konstruktivismus,“ řekl.

„Ovšem,“ odpověděla jsem mu s nechutí v hlase.

„Máte s tím nějaký problém?“ zeptal se mě.

„Ne, vůbec ne,“ odpověděla jsem mu s úsměvem.

„Možná, Váš úsměv oblbne každého druhého, ale mě ne. Na mě jste s vaším připitomělým úsměvem a taky finacováním téhle školy až moc krátká! Já nejsem ředitel!“ rozkřiknul se na mě a úsměv mi ihned z tváře zmizel.

„Co se mnou máte za problém?“ zeptala jsem se ho klidně,  nevšímajíc si pohledů od ostatních.

„Problém? Vy jste ten problém, madame. Myslíte si o sobě, že jste bůh ví co, když je vaše maminka slavná a jste investorkou téhle školy, ale nemáte tady žádnou moc a nezvykejte si na nějaké výhrady, já nejsem jako ostatní učitelé, kteří si Vás a vaše povedené sestřičky předcházejí,“ zařval na mě.

„Nemám? Uvidíme,“ řekla jsem a odešla jsem z hodiny pryč.

Doufám, že mě zahrnete spousty komentářu...

Kimi *.*

Další

Předchozí

Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek (Ne)Obyčejná II.: Život Anděla... 3. kapitola: