Tady to na co tolik čekáme...
31.12.2009 (16:30) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3667×
4. Kapitola
Pohled Belly:
„Co tady k sakru děláš?“
„Vyřizuji si s tebou účty, ty děvko!“
„Neříkej mi tak.“
„Ne a co jsi měla si je tu čtyři!“
„A není to moje věc?“
„To tedy nění.“ Řekl a šel ke mně praštil se mnou o stěnu a sundal ze mě župan. Oči mu sklouzly po mém těla a potom jeho ruce braly za lem mojí košilky, roztrnul ji jednou ranou.
„Pomoc.“ Zakřičela jsem, ale věděla jsem že je mi to houby platné, už bral za lem mých kalhotek, když v tom…
Pohled Edwarda:
Chtěli jsme odjet ale v tom jsme uslyšeli výkřik. Patřil Clare. Křičela pomoc. Rychlostí blesku jsem otočil auto a jel k jejímu domu. Měla odemčeno, je tak nezodpovědná. Když jsme vrazily k ní do pokoje, myslel jsem že ho na místě zabiju. Byl na clare a chtěl jí, chtěl jí znásilnit. Vzal jsem ho a hodil s ním o stěnunu.
Pohled Clare-Bella
Když v tom ho někdo srazil na zem. Přede mnou stáli Edward, Emmett, Jasper a Carlisle...
„Jsi v pořádku?“ zeptal se mě Edward a už se ke mně skláněl aby mi pomohl na nohy. Postavila jsem se ale zatočila se mi hlava a už jsem mazala zpátky k zemi. Nežli jsem ale stihla dopadnout už mě Edward držel a usmíval se jako sluníčko.
„To je dnes již po třetí.“
„Díky.“ Na lepší odpověď jsem se nezmohla. Asi po půl hodině přijela policie kterou Carlisle zavolala a ta odvezla Alechandra pryč. Carlisle mě prohlédl mě. Edward mě pořád objímal kolem pasu a já nevím proč, bylo mi to velmi příjemné. Asi po deseti minutách jsem byla schopna říct smysluplnou větu. Jasper přede mě postavil čaj a najednou mě zachvátila vlna klidu. Emmett si prohlížel moji sbírku éterických olejů a sem tam se na mě podíval.
„Děkuju. Jen mi vrtá hlavou jak jste tu byli tak rychle když jste před půl hodinou před tím odjely a jak jste se dostali dovnitř.“ Zeptala jsem se.
„No viděly jsme za rohem stát jeho auto, tak jsme tu počkali. Nevěděli jsme co bude chtít, slepák jsme tě slyšeli křičet a měla jsi odemčeno.“ Řekl Jasper.
„Já jsem ale pitomá. Jenom já můžu nechat odemknuto v jedenáct v noci. Děkuju, moc vám děkuju. Nebýt vás tak nevím co by se stalo.“ Řekla jsem a stulila jsem se ještě více Edwardovi v náručí. Ostatní nás jen s úsměvem, který jsem nepochopila sledovali.
„Policie říkala, že dostane pětiletou podmínku a zákaz o nepřibližování se na deset metrů. Ve škole na pět metrů.“ Řekl Carlisle a já se na něj usmála. Nevím proč, ale najednou jsem byla úplně v pohodě. Koukla jsem se edwardovi do očí a kdybych mohla utopila bych se v nich, asi by se tak stalo, nebýt Emmeta který se začal smát. Koukla jsem se na něj.
„Co?“
„Nic.“
„To určitě.“ Zmrazila jsem ho tím nejledovějším pohledem jaký jsem svedla. Jen se zatřásl a potom potichu řekl.
„Sázka, já říkám že ti dva se dají dohromady do dvou dnů.“
„Ne už do zítřka.“
„Ne,ne ještě dneska.“ Asi si myslel že jsem to neslyšela, ale já nejsem zase tak hluchá. Vymanila jsem se z edwardova objetí a postavila jsem se.
„Nevím co je v sázce, ale vyhraje ji Carlisle.“ Když jsem to dořekla naklonila jsem se k edwardovi a dala jsem mu pusu. Oplácel mi to a tak jsem se odtáhla a napochodovala si to do šatny. Převlékla jsem si roztrhnutou košilku za jinou až k zemi v broskvové barvě z hedvábí. Když v tom se mi kolem pasu obmotaly dvě silné ruce, hned jsem věděla kdo to je a začal mě líbat na krk.
„Ne tady ne.“
„A proč?“
„Jsou tu ostatní.“
„To je jedno.“
„Tobě, ale já teď nechci.“ Řekla jsem a on se asi urazil a odešel. Ještě jsem si na sebe vzala župánek stejné barvy a vyrazila jsem zpět do pokoje. Šla jsem k nim a sedla jsem si Edwardovi na klín. Přitáhl si mě blíž a políbil mě. Odtáhla jsem se a koukla se na něj. Potom jsem si hlavu opřela o jeho rameno. Carlisle se zvednul.
„Měli bychom jít, jsi určitě unavená.“
„Nechoď.“ Zašeptala jsem Edwardovi do ucha. A on se na mě jen usmál.
„Carlisle, myslím že bych tu měl zůstat. Aby Clare lépe spala.“ Emmett se začal řehnit.
„No nevím,“ začal Carlisle, ale udělala jsem na něj ty nejroztomilejší psí oči na světě, až z toho zamrkal.
„Vlastně nevím proč by to nešlo.“ Fajn a je to řekla jsem si v duchu. Jasper, nevím proč ale skoro vybuchl smíchy. Zmrazila jsem ho pohledem a tak se radši uklidnil. Jeden po druhém mě objali.
„Nezbourejte dům.“ Zašeptal mi do ucha Emmett, už na něj letěl polštář. Tak jsme se všichni rozesmáli. Když odešli Edward si mě přitáhnul k sobě a políbil mě. Zajela jsem mu rukama do vlasu a on si mě vyháhnul blíž k sobě a tak jsem mu obmotala nohy kolem pasu…
DÍKY ZA VAŠE NÁPADY. TAKY BY SE MI LÍBIL ANDĚL NO TAK UVIDÍME, KAŽDOPÁDNĚ MI NAPIŠTĚ CO BY VÁS JEŠTĚ NAPADLO
Kim ".)
Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek (Ne)obyčejná... 4. kapitola:
nwm není to špatné ale třeba před chvílí ji někdo chtěl znásilnit a ona se už líbá s Edwardem, docela mi vážně připomíná děvku protože ještě ten den nebo ten předtím spala s A..... a najednou se už muchluje s Edwardem a za jeden den už k němu cítí něco víc než přátelství? Nevěděla jsem že z přátelství (které vzniklo za jeden večer?) se může za jeden den stát láska..
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!